0

Chladná hlava na nejžhavější témata

LONDÝN – Při četbě nádherně napsané knihy Cesta za sny mého otce, v níž se americký prezident Barack Obama zamýšlí nad svým raným životem a identitou, ohromí většinu lidí jeho věcný a intelektuální přístup. To ještě neznamená, že je Obama bez emocí. I on dokáže zuřit a plakat. Zdá se však, že jen málokdy jedná na základě syrového sentimentu nebo instinktivních předsudků.

A protože je pragmatický a vysoce inteligentní, dříve či později si každé téma získá plnou pozornost jeho zvědavé a analytické povahy. Připomeneme-li si slavnou televizní reklamu Hillary Clintonové v rámci demokratických primárek, pak se ukazuje, že Obama je přesně tím typem prezidenta, jehož by většina z nás chtěla mít „na stráži“ ve 3 hodiny ráno, kdy přijde onen telefonát o mezinárodní krizi. Nebál by se totiž jednat, ale zároveň by byl připraven o věci nejprve přemýšlet.

Nemyslím si proto, že se Obama bude příliš trápit některými kritikami, jimž na konci prvního roku v úřadu čelí, ačkoliv se bezpochyby zakaboní nad porážkou demokratického kandidáta v doplňovacích volbách na uvolněné křeslo po Tedu Kennedym ve státě Massachusetts. Před rokem byl Obama přehnaně chválen; po 12 měsících je přehnaná i jeho kritika.

Obama zdědil strašlivý odkaz – recesi, finanční krizi, Irák, Afghánistán. Všechny tyto problémy nevyřešil. Těžko však hledat nějaké jeho opravdu vážné chyby, snad s výjimkou toho, že se nechal sekýrovat izraelským premiérem Netanjahuem a vyvolal v Číně dojem, že je ochoten spokojit se s bilaterálním vztahem výlučně podle čínských not.