LONDÝN – Při četbě nádherně napsané knihy Cesta za sny mého otce, v níž se americký prezident Barack Obama zamýšlí nad svým raným životem a identitou, ohromí většinu lidí jeho věcný a intelektuální přístup. To ještě neznamená, že je Obama bez emocí. I on dokáže zuřit a plakat. Zdá se však, že jen málokdy jedná na základě syrového sentimentu nebo instinktivních předsudků.
A protože je pragmatický a vysoce inteligentní, dříve či později si každé téma získá plnou pozornost jeho zvědavé a analytické povahy. Připomeneme-li si slavnou televizní reklamu Hillary Clintonové v rámci demokratických primárek, pak se ukazuje, že Obama je přesně tím typem prezidenta, jehož by většina z nás chtěla mít „na stráži“ ve 3 hodiny ráno, kdy přijde onen telefonát o mezinárodní krizi. Nebál by se totiž jednat, ale zároveň by byl připraven o věci nejprve přemýšlet.
Nemyslím si proto, že se Obama bude příliš trápit některými kritikami, jimž na konci prvního roku v úřadu čelí, ačkoliv se bezpochyby zakaboní nad porážkou demokratického kandidáta v doplňovacích volbách na uvolněné křeslo po Tedu Kennedym ve státě Massachusetts. Před rokem byl Obama přehnaně chválen; po 12 měsících je přehnaná i jeho kritika.
LONDÝN – Při četbě nádherně napsané knihy Cesta za sny mého otce, v níž se americký prezident Barack Obama zamýšlí nad svým raným životem a identitou, ohromí většinu lidí jeho věcný a intelektuální přístup. To ještě neznamená, že je Obama bez emocí. I on dokáže zuřit a plakat. Zdá se však, že jen málokdy jedná na základě syrového sentimentu nebo instinktivních předsudků.
A protože je pragmatický a vysoce inteligentní, dříve či později si každé téma získá plnou pozornost jeho zvědavé a analytické povahy. Připomeneme-li si slavnou televizní reklamu Hillary Clintonové v rámci demokratických primárek, pak se ukazuje, že Obama je přesně tím typem prezidenta, jehož by většina z nás chtěla mít „na stráži“ ve 3 hodiny ráno, kdy přijde onen telefonát o mezinárodní krizi. Nebál by se totiž jednat, ale zároveň by byl připraven o věci nejprve přemýšlet.
Nemyslím si proto, že se Obama bude příliš trápit některými kritikami, jimž na konci prvního roku v úřadu čelí, ačkoliv se bezpochyby zakaboní nad porážkou demokratického kandidáta v doplňovacích volbách na uvolněné křeslo po Tedu Kennedym ve státě Massachusetts. Před rokem byl Obama přehnaně chválen; po 12 měsících je přehnaná i jeho kritika.