V Kosovu se krátí čas. Nebude-li do začátku prosince dosaženo urovnání pod záštitou Organizace spojených národů, většinová albánská populace v provincii zřejmě jednostranně vyhlásí nezávislost – což je postup, o němž Spojené státy prohlásily, že by mohl mít jejich podporu.
Byl by to katastrofický krok. Rusko by zuřilo, protože se obává, že odtržení Kosova – ať už mezinárodně uznané, či nikoli – by v bývalé sovětské říši mohlo rozdmýchat separatistické tendence. Srbsko je ještě silněji proti. Srbský státní tajemník pro Kosovo Dušan Proroković řekl, že jeho vlast by k zachování suverenity mohla použít sílu. I kdyby vláda váhala, krajně nacionalistické skupiny by předsedu vlády Vojislava Koštunicu mohly k vyslání jednotek donutit: současná přítomnost OSN v Kosovu je velice slabá (jen 40 „vojenských pozorovatelů“ a 2116 policistů), ale při vyslání 15 tisíc vojáků NATO by vojenský střet mohl být velice nebezpečný.
Po osmi letech mezinárodní správy zachutnala kosovské albánské většině svoboda a touží po úplné nezávislosti. Srbsko ale tvrdí, že provincie zůstává významnou součástí jeho historické a kulturní tradice. Nezávislost by navíc nepřijala srbská veřejnost, která už teď zdrceně sledovala, jak se z „Velkého Srbska“ postupně ukrajovalo, naposledy odtržením Černé hory. Srbsko je ochotné Kosovu přiznat jedině „posílenou autonomii“ a určitou možnost uzavírat mezinárodní dohody.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Ashoka Mody
explains the roots of the lack of accountability in India, highlights shortcomings in human capital and gender equality, casts doubt on the country’s ability to assume a Chinese-style role in manufacturing, and more.
While China and the US take advantage of scale to pursue large-scale investment in critical sectors, the EU struggles to follow suit, owing to its decentralized fiscal structures and rules limiting government subsidies to industry. A new EU-level investment program is urgently needed.
advocates a federal investment program, funded by EU sovereign-debt issuance and administered centrally.
V Kosovu se krátí čas. Nebude-li do začátku prosince dosaženo urovnání pod záštitou Organizace spojených národů, většinová albánská populace v provincii zřejmě jednostranně vyhlásí nezávislost – což je postup, o němž Spojené státy prohlásily, že by mohl mít jejich podporu.
Byl by to katastrofický krok. Rusko by zuřilo, protože se obává, že odtržení Kosova – ať už mezinárodně uznané, či nikoli – by v bývalé sovětské říši mohlo rozdmýchat separatistické tendence. Srbsko je ještě silněji proti. Srbský státní tajemník pro Kosovo Dušan Proroković řekl, že jeho vlast by k zachování suverenity mohla použít sílu. I kdyby vláda váhala, krajně nacionalistické skupiny by předsedu vlády Vojislava Koštunicu mohly k vyslání jednotek donutit: současná přítomnost OSN v Kosovu je velice slabá (jen 40 „vojenských pozorovatelů“ a 2116 policistů), ale při vyslání 15 tisíc vojáků NATO by vojenský střet mohl být velice nebezpečný.
Po osmi letech mezinárodní správy zachutnala kosovské albánské většině svoboda a touží po úplné nezávislosti. Srbsko ale tvrdí, že provincie zůstává významnou součástí jeho historické a kulturní tradice. Nezávislost by navíc nepřijala srbská veřejnost, která už teď zdrceně sledovala, jak se z „Velkého Srbska“ postupně ukrajovalo, naposledy odtržením Černé hory. Srbsko je ochotné Kosovu přiznat jedině „posílenou autonomii“ a určitou možnost uzavírat mezinárodní dohody.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in