V Kosovu se krátí čas. Nebude-li do začátku prosince dosaženo urovnání pod záštitou Organizace spojených národů, většinová albánská populace v provincii zřejmě jednostranně vyhlásí nezávislost – což je postup, o němž Spojené státy prohlásily, že by mohl mít jejich podporu.
Byl by to katastrofický krok. Rusko by zuřilo, protože se obává, že odtržení Kosova – ať už mezinárodně uznané, či nikoli – by v bývalé sovětské říši mohlo rozdmýchat separatistické tendence. Srbsko je ještě silněji proti. Srbský státní tajemník pro Kosovo Dušan Proroković řekl, že jeho vlast by k zachování suverenity mohla použít sílu. I kdyby vláda váhala, krajně nacionalistické skupiny by předsedu vlády Vojislava Koštunicu mohly k vyslání jednotek donutit: současná přítomnost OSN v Kosovu je velice slabá (jen 40 „vojenských pozorovatelů“ a 2116 policistů), ale při vyslání 15 tisíc vojáků NATO by vojenský střet mohl být velice nebezpečný.
Po osmi letech mezinárodní správy zachutnala kosovské albánské většině svoboda a touží po úplné nezávislosti. Srbsko ale tvrdí, že provincie zůstává významnou součástí jeho historické a kulturní tradice. Nezávislost by navíc nepřijala srbská veřejnost, která už teď zdrceně sledovala, jak se z „Velkého Srbska“ postupně ukrajovalo, naposledy odtržením Černé hory. Srbsko je ochotné Kosovu přiznat jedině „posílenou autonomii“ a určitou možnost uzavírat mezinárodní dohody.
V Kosovu se krátí čas. Nebude-li do začátku prosince dosaženo urovnání pod záštitou Organizace spojených národů, většinová albánská populace v provincii zřejmě jednostranně vyhlásí nezávislost – což je postup, o němž Spojené státy prohlásily, že by mohl mít jejich podporu.
Byl by to katastrofický krok. Rusko by zuřilo, protože se obává, že odtržení Kosova – ať už mezinárodně uznané, či nikoli – by v bývalé sovětské říši mohlo rozdmýchat separatistické tendence. Srbsko je ještě silněji proti. Srbský státní tajemník pro Kosovo Dušan Proroković řekl, že jeho vlast by k zachování suverenity mohla použít sílu. I kdyby vláda váhala, krajně nacionalistické skupiny by předsedu vlády Vojislava Koštunicu mohly k vyslání jednotek donutit: současná přítomnost OSN v Kosovu je velice slabá (jen 40 „vojenských pozorovatelů“ a 2116 policistů), ale při vyslání 15 tisíc vojáků NATO by vojenský střet mohl být velice nebezpečný.
Po osmi letech mezinárodní správy zachutnala kosovské albánské většině svoboda a touží po úplné nezávislosti. Srbsko ale tvrdí, že provincie zůstává významnou součástí jeho historické a kulturní tradice. Nezávislost by navíc nepřijala srbská veřejnost, která už teď zdrceně sledovala, jak se z „Velkého Srbska“ postupně ukrajovalo, naposledy odtržením Černé hory. Srbsko je ochotné Kosovu přiznat jedině „posílenou autonomii“ a určitou možnost uzavírat mezinárodní dohody.