PRINCETON – Když se po uzavření způsobeném erupcí islandské sopky Eyjafjallajökull znovu otevřela letiště po celé Evropě, nestalo se tak v důsledku snížení objemu popela v atmosféře, nýbrž v důsledku přehodnocení rizika, které popel představuje pro bezpečnost letadel. Vedly ke zrušení zákazu letů nové vědecké informace, anebo šlo o odraz lidských i ekonomických potíží, které tento zákaz způsoboval?
V průběhu šesti dní bylo zrušeno zhruba 95 000 letů, což letecké společnosti stálo více než miliardu dolarů. Odhadem pět milionů lidí zůstalo na zemi nebo se opozdilo. Britská ekonomika zaznamenala ztrátu 1,5 miliardy liber a podobně postižené byly i ekonomiky další. Pěstitelé květin v Keni, kteří jsou odkázáni na leteckou přepravu dopravující jejich rychloobrátkové zboží do Evropy, byli náhle bez příjmů. Šestnáct lidí trpících rakovinou, kteří kriticky potřebovali kostní dřeň k transplantaci, se ocitlo v ohrožení, poněvadž vyhovující dřeň k nim nemohla být letecky přepravena ze Spojených států či Kanady.
Proudová letadla, která v minulosti vletěla do sopečného popela nad USA, Indonésií, Filipínami a Mexikem, ztratila dočasně výkon motorů a v jednom případě se propadla o několik set metrů, ale všem se nakonec podařilo bezpečně přistát. Neexistovaly však žádné důkazy, že rozptýlenější popel šířící se z Islandu nad Evropu by způsobil podobné problémy. Rozhodnutí zakázat letový provoz bylo založeno na názoru, že jakákoliv koncentrace popela v atmosféře představuje určité riziko pro letadla a že bez ohledu na to, jak může být toto riziko nepatrné, je úkolem vlády „zajistit, aby byla bezpečnost na prvním místě“, jak se vyjádřil britský premiér Gordon Brown.
PRINCETON – Když se po uzavření způsobeném erupcí islandské sopky Eyjafjallajökull znovu otevřela letiště po celé Evropě, nestalo se tak v důsledku snížení objemu popela v atmosféře, nýbrž v důsledku přehodnocení rizika, které popel představuje pro bezpečnost letadel. Vedly ke zrušení zákazu letů nové vědecké informace, anebo šlo o odraz lidských i ekonomických potíží, které tento zákaz způsoboval?
V průběhu šesti dní bylo zrušeno zhruba 95 000 letů, což letecké společnosti stálo více než miliardu dolarů. Odhadem pět milionů lidí zůstalo na zemi nebo se opozdilo. Britská ekonomika zaznamenala ztrátu 1,5 miliardy liber a podobně postižené byly i ekonomiky další. Pěstitelé květin v Keni, kteří jsou odkázáni na leteckou přepravu dopravující jejich rychloobrátkové zboží do Evropy, byli náhle bez příjmů. Šestnáct lidí trpících rakovinou, kteří kriticky potřebovali kostní dřeň k transplantaci, se ocitlo v ohrožení, poněvadž vyhovující dřeň k nim nemohla být letecky přepravena ze Spojených států či Kanady.
Proudová letadla, která v minulosti vletěla do sopečného popela nad USA, Indonésií, Filipínami a Mexikem, ztratila dočasně výkon motorů a v jednom případě se propadla o několik set metrů, ale všem se nakonec podařilo bezpečně přistát. Neexistovaly však žádné důkazy, že rozptýlenější popel šířící se z Islandu nad Evropu by způsobil podobné problémy. Rozhodnutí zakázat letový provoz bylo založeno na názoru, že jakákoliv koncentrace popela v atmosféře představuje určité riziko pro letadla a že bez ohledu na to, jak může být toto riziko nepatrné, je úkolem vlády „zajistit, aby byla bezpečnost na prvním místě“, jak se vyjádřil britský premiér Gordon Brown.