CAMBRIDGE – Nezaměstnanost mladých lidí v& zemích eurozóny, jako je Španělsko a Řecko, dosahuje 50& %. Dává se tak jedna generace za oběť jednotné měně, která pokrývá natolik nesoudržnou skupinu zemí, že je neudržitelná? Je-li tomu tak, skutečně rozšiřování členství v& euru slouží údajnému cíli Evropy maximalizovat hospodářskou integraci, aniž by nutně dospěla k& plné politické unii?
Dobrá zpráva je, že k& tomu, jestli má Evropa mít jednotnou měnu, má ekonomický výzkum co říct. Špatná zpráva je, že je čím dál jasnější, že přinejmenším u velkých zemí platí, že měnové oblasti budou velice nestabilní, nebudou-li se držet národních hranic. Jako minimum měnová unie vyžaduje konfederaci s& výrazně centralizovanějšími pravomocemi v& oblasti zdanění a dalších politik, než jaké evropští lídři u eurozóny předpokládají.
Ale co proslulá hypotéza nositele Nobelovy ceny Roberta Mundella z& roku 1961, že se národní a měnové hranice nemusí výrazně překrývat? Ve svém provokativním pojednání „Teorie optimálních měnových oblastí“ v& časopise American Economic Review prohlásil, že pokud se pracující mohou v& hranicích měnové oblasti stěhovat za pracovními místy, region si může dovolit vzdát se vyvažovacího mechanismu kurzovní korekce. Ocenil jiného (budoucího) laureáta Nobelovy ceny Jamese Meadea za to, že ve své dřívější práci rozpoznal význam mobility pracovních sil, ale kritizoval jej, že tuto myšlenku interpretoval příliš úzce, zejména v& kontextu rodící se evropské integrace.
CAMBRIDGE – Nezaměstnanost mladých lidí v& zemích eurozóny, jako je Španělsko a Řecko, dosahuje 50& %. Dává se tak jedna generace za oběť jednotné měně, která pokrývá natolik nesoudržnou skupinu zemí, že je neudržitelná? Je-li tomu tak, skutečně rozšiřování členství v& euru slouží údajnému cíli Evropy maximalizovat hospodářskou integraci, aniž by nutně dospěla k& plné politické unii?
Dobrá zpráva je, že k& tomu, jestli má Evropa mít jednotnou měnu, má ekonomický výzkum co říct. Špatná zpráva je, že je čím dál jasnější, že přinejmenším u velkých zemí platí, že měnové oblasti budou velice nestabilní, nebudou-li se držet národních hranic. Jako minimum měnová unie vyžaduje konfederaci s& výrazně centralizovanějšími pravomocemi v& oblasti zdanění a dalších politik, než jaké evropští lídři u eurozóny předpokládají.
Ale co proslulá hypotéza nositele Nobelovy ceny Roberta Mundella z& roku 1961, že se národní a měnové hranice nemusí výrazně překrývat? Ve svém provokativním pojednání „Teorie optimálních měnových oblastí“ v& časopise American Economic Review prohlásil, že pokud se pracující mohou v& hranicích měnové oblasti stěhovat za pracovními místy, region si může dovolit vzdát se vyvažovacího mechanismu kurzovní korekce. Ocenil jiného (budoucího) laureáta Nobelovy ceny Jamese Meadea za to, že ve své dřívější práci rozpoznal význam mobility pracovních sil, ale kritizoval jej, že tuto myšlenku interpretoval příliš úzce, zejména v& kontextu rodící se evropské integrace.