0

Bojkot proti rozumu

„Mohlo by se to stát i tady.“ Tak zní úsečná fráze, která se často používá pro celou řadu alarmujících hypotetických scénářů. „Jak se to mohlo stát tady?“ pokládali si nedávno poněkud případněji otázku lidé ve Velké Británii, když se její univerzity staly svědky až příliš skutečného a matoucího činu.

Počátkem června schválila Národní asociace učitelů nadstavbového a vyššího vzdělávání (NATFHE), což je s 67 000 členy největší akademická odborová organizace v Británii, návrh na přerušení styků se všemi izraelskými profesory a institucemi vyššího vzdělávání, pokud se veřejně nedistancují od „pokračující izraelské politiky apartheidu“. Návrh byl následně stažen, ale ohromující je již sama skutečnost, že byl vůbec předložen.

Volání svazu po hromadném bojkotu bylo každopádně v rozporu s jeho základními hodnotami: s principem akademické svobody, otevřenosti a výměny, s ochranou výzkumu před státní politikou a se základním právem na svobodu projevu. Návrh implicitně nasadil metr kolektivního trestu a mccarthyovský tón, když po izraelských akademicích požadoval jistý druh „přísahy nevěrnosti“.

Co vedlo učence, kteří bývají pasováni do role strážců demokratických svobod, ke schválení opatření, jež tolik připomínají fašistickou a stalinistickou taktiku? Snaha NATFHE je bohužel pouhou součástí širšího jevu.