Je Irák dalším Afghánistánem?

Na počátku Američany vedené války v Iráku se předpovědi výsledku utvářely pod vlivem dvou soupeřících názorů. První tvrdil, že svržení režimu Saddáma Husajna v Iráku zahájí demokratickou éru, která v celém regionu poslouží jako model a katalyzátor demokratické změny.

Vysmíván pomlouvači jako nová ,,dominová teorie", tento názor představoval intervenci v Iráku jako obdobu americké role v Japonsku po druhé světové válce. Oproti optimismu tohoto ,,japonského scénáře" byl podle tvrzení pesimistů mnohem pravděpodobnější ,,somálský scénář". Svůj pohled opřeli o kmenovou, sektářskou a multietnickou povahu Iráku, která prý v nepřítomnosti diktatury zapříčiní zhroucení země a její proměnu v ,,rozvrácený stát", charakteristický nezkrotnými vojenskými veliteli, etnickými a náboženskými sváry a útočišti teroristických organizací.

Hlavní otázka teď zní, zda se Irák postupně nevychýlí někam mezi tyto dva scénáře, kde by čím dál větší měrou připomínal Afghánistán. Tento ,,afghánský scénář" znamená slabý stát s formální mocí nad prakticky autonomními lény, která ovládají samovládci zastoupení v ústřední vládě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/ntOsMm5/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.