Friday, October 24, 2014
0

Vysvitne opět Vycházející slunce?

TOKIO – Rozsah zemětřesení a cunami, jež v březnu postihly Japonsko, byl mnohem větší, než předpokládaly i ty nejtemnější scénáře úřadů. Po téměř šesti měsících je stále těžké odhadnout celkové škody. Přetrvává společenský neklid a chaos, jakož i úniky radiace z jaderné elektrárny Fukušima.

A teď země schytala další velkou ránu: opětovné snížení ratingů jejích dluhopisů. Agentura Moody’s i Standard & Poor’s teď japonské dluhopisy hodnotí svým čtvrtým nejvyšším stupněm.

Jaké politiky je zapotřebí zavést v reakci na tyto ekonomické nárazy?

Loni japonská ekonomika rostla poměrně zdravým 3% ročním tempem, vyšším než ve Spojených státech či Evropské unii, především v důsledku fiskální expanze realizované po krachu Lehman Brothers v roce 2008. Už podle prognóz z doby před zemětřesením měl však růst v roce 2011 zpomalit. V prvním čtvrtletí se ekonomika skutečně meziročně scvrkla o 3,5 %.

Teď když zemětřesení a cunami poničily tolik fixního kapitálu a infrastruktury, produkční kapacita ekonomiky se propadla odhadem o 2 % HDP. To však nemusí být ke škodě: před zemětřesením charakterizovala Japonsko mezera mezi nabídkou a poptávkou ve výši zhruba 5 % HDP. Zúžení této mezery na 3 % HDP sice vyústilo ve zvýšení cen, ale to je po letech neústupné deflace přesně to, co Japonsko potřebuje.

Vyšší veřejné výdaje za kapitálové investice a další mimořádné veřejné zakázky povzbudí domácí poptávku. Hanšinské zemětřesení roku 1995 zničilo fyzický kapitál v hodnotě 2 % HDP. Tentokrát se újma odhaduje na 3,4 % HDP, což naznačuje větší nárůst domácí poptávky, budou-li se uskutečňovat správné veřejné politiky.

Co se negativ týče, silně zasažena byla důvěra jak mezi spotřebiteli, tak investory, zejména kvůli strachu z úniků radiace a nedostatku elektrické energie. Podle Japonského centra pro ekonomický výzkum by výpadky elektřiny mohly japonskou ekonomiku negativně postihovat v příštích třech letech. Pokud by se kupříkladu letos dodávky elektrické energie do tokijské metropolitní oblasti snížily o 10 %, HDP Japonska by poklesl o 2 %.

Krátce po katastrofě vláda oznámila, že poptávka po rekonstrukci a vyšší ceny přinesou relativně rychlé ekonomické oživení. Myslím, že takový náhled je příliš optimistický, protože mám podezření, že vláda chce své nové výdaje financovat zvýšením daní. Nadto mimořádně ostrý pokles HDP v prvním čtvrtletí může naznačovat, že negativní dopad katastrofy na ekonomiku byl větší, než se čekalo.

Ostatně očekává se, že ve druhém čtvrtletí se ekonomika smrštila meziročně o dalších 2,6 %, přičemž růst se má vrátit až v období od července do září. Vzdor názoru vlády by se navíc začátek ekonomického oživení mohl pozdržet až do konce roku, takže střednědobý roční růst by dosáhl 1,5 až 2 %.

Klíčovou otázkou jsou dopady katastrofy na globální dodavatelské řetězce. Podle japonského ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu, které zhruba měsíc po zemětřesení provedlo průzkumy, se k 15. dubnu v postižených oblastech vzpamatovalo přes 60 % výrob. Téměř 30 % očekávalo, že se vzchopí do léta a zbývajících 10 % odhadovalo, že se k běžnému provozu vrátí do podzimu.

Mimořádně závažné však mohou být důsledky byť i jen nemnoha narušení dodavatelských řetězců, zejména v asijsko-pacifickém regionu. Vezměme si Renesas Electronics, středně velkou společnost s ročním obratem ve výši 150 miliard jenů (1,9 miliardy dolarů), která zajišťuje více než polovinu celosvětové produkce nezbytných mikropočítačových komponentů pro automobily. V Toyotě se poměr kapacity a využití zkraje května zčásti v důsledku poškození Renesas zřítil na 50 %.

Obdobně výrobce chemikálií Kureha (roční obrat 130 miliard jenů) má na globálním trhu 70% podíl u lepidel pro lithium-iontové baterie – malé, ale významné součásti mobilních telefonů. Například finská Nokia dováží z Japonska 12% komponentů pro své mobilní telefony, a tak by mohla být katastrofou nepřímo postižena.

Je pravděpodobné, že si proto víc společností vytvoří a zavede plány kontinuity podnikání (BCP). Věru, BCP se v regionu zajisté stane klíčovým termínem ekonomického diskursu. Využívání BCP k určování alternativních producentů znamená, že regionální ekonomiky budou novým způsobem integrovány a firmy budou uzavírat spolupráci i se svými konkurenty.

Japonští veřejní činitelé bohužel budí dojem, že podobné flexibility nejsou schopni. Katastrofa potvrdila tradiční náhled na Japonsko jako na zemi spojující dynamický soukromý sektor s bezkrevným veřejným sektorem a centrální vládou. Chyby vlády při takzvané „komunikaci rizik“ týkajících se fukušimské jaderné elektrárny a její pomalost při zajišťování nezbytné pomoci pro evakuované občany tuto stereotypní představu opět naplno odhalily.

S ohledem na mezinárodní vztahy však katastrofa dokázala zlepšit bilaterální vztahy Japonska s vlivnými zeměmi. S odstupujícím japonským ministerským předsedou Naoto Kanem se například nedaleko poškozené elektrárny ve Fukušimě sešli čínský premiér Wen Ťia-pao a jihokorejský prezident Lee Mjong-bak – čímž přispěli k uvolnění obav sousedních zemí z úniků radiace.

Nadto se zdá, že vztahy Japonska s USA, které od zvolení Demokratické strany Japonska před čtyřmi lety trpěly, vyšly z katastrofy posílené víc než kdy dřív. Významnou úlohu při záchranných pracích a při obnově sehrály Sebeobranné síly Japonska (JSDF), které do postižené oblasti nasadily 200 tisíc svých příslušníků. Po dobu, kdy to výrazně oslabilo japonskou obranu, bezpečnost východní Asie zajistily Spojené státy vysláním letadlové lodi a křižníků a americké síly též společně s JSDF hledaly pohřešované oběti.

Sousedé Japonska ale očekávají svižnou rekonstrukci a návrat normálu a k tomu je zapotřebí pevného vedení. Zemětřesení a cunami postavily Japonsko před hlubokou krizi – ale také před vzácnou příležitost uskutečnit komplexní reformy, které země už velice dlouho odkládá.

Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured