BERN – Rozvíjející se trhy si v posledních sedmi letech vedou úžasně dobře. V mnoha případech dalece překonaly rozvinuté průmyslové země co do hospodářského růstu, podílu dluhu k HDP, proticyklické fiskální politiky i hodnocení ze strany ratingových agentur a finančních trhů.

Na počátku roku 2012 si však investoři kladou otázku, zda nejsou rozvíjející se trhy zralé na korekci, kteréžto dohady vyvolala nová vlna „bezrizikového“ chování. Zažije Čína tvrdý dopad? Zasáhne pokles cen komodit Latinskou Ameriku? Rozšíří se problémy kolem suverénních dluhů v Evropské unii do sousedních zemí, jako je Turecko?

Jen málokdo věří, že rychlý hospodářský růst a vysoké obchodní schodky, které Turecko v posledních letech zaznamenávalo, lze dlouhodobě udržet. Rovněž vysoká tempa růstu HDP v Brazílii a Argentině ve stejném období by se mohla brzy obrátit, zvláště pokud klesnou globální ceny komodit – což není tak vzdálená možnost, pokud čínská ekonomika začne klopýtat nebo se v letošním roce zvednou globální reálné úrokové sazby. Čína by zase mohla zažít tvrdý pád v případě, že její bublina na trhu nemovitostí splaskne a čínské banky budou nuceny odepsat špatné úvěry.

Nejsou to jen katastrofické spekulace. Světová banka ve svém Globálním ekonomickém výhledu pro rok 2012, který zveřejnila tento měsíc, zhoršila ekonomické vyhlídky rozvíjejících se zemí. Například roční růst HDP Brazílie, který se ve třetím čtvrtletí loňského roku zastavil, má v roce 2012 podle předpovědi dosáhnout 3,4%, což je méně než poloviční tempo oproti růstu 7,5% dosaženému v roce 2010. V návaznosti na prudké zpomalení ve druhé polovině loňského roku v Indii zaznamenává pokles růstu rovněž jižní Asie, a to po šesti divokých letech, kdy například v roce 2010 dosáhl region růstu 9,1%. V roce 2012 má tempo růstu v regionu 2012 klesnout až na 5,8%.

Obavu, že hospodářská výkonnost rozvíjejících se trhů by mohla v roce 2012 dramaticky utrpět, podporují tři možné výklady – empirický, literární a kauzální.

Empirický argument se v podstatě opírá o historicky podloženou numerologii: krize rozvíjejících se trhů přicházejí pravidelně v patnáctiletém cyklu. Mezinárodní dluhová krize, která vypukla v polovině roku 1982, začala v Mexiku a odtud se rozšířila do zbytku Latinské Ameriky a dále. O 15 let později propukla krize východoasijská: v polovině roku 1997 zasáhla Thajsko a postupně se rozšířila do zbytku regionu a nejen tam. Nyní jsme urazili dalších 15 let. Stane se tedy rok 2012 rokem další krize na rozvíjejících se trzích?

Hypotézu o pravidelných cyklech konjunktury a krize dlouhodobě podporuje i vědecká literatura, například práce americké ekonomky Carmen Reinhartové. Já bych se však odvolal na ještě starší zdroj: na Starý zákon, zejména na příběh o Josefovi, kterého si předvolal faraón, aby si nechal vyložit sen o sedmi vykrmených kravách, po nichž z Nilu vystoupilo sedm krav vychrtlých.

Josef prorokoval, že zemi čeká sedm let hojnosti s vydatnou úrodou kolem rozvodňujícího se Nilu, po nichž přijde sedm hubených let, kdy sucho způsobí hladomor. Jeho předpověď se ukázala jako přesná. Naštěstí faraón pověřil svého technokratického zástupce (Josefa), aby během sedmi let hojnosti nechal uskladnit obilí, a zabezpečil tak dostatek potravy na záchranu egyptského lidu před hladem během špatných let. Pro dnešní vládní představitele v průmyslových i rozvojových zemích je to užitečné ponaučení.

V případě rozvíjejících se trhů nastala první sedmiletá fáze hojného přílivu kapitálu v letech 1975-1981 a měla podobu recyklace petrodolarů formou půjček rozvojovým zemím. Mezinárodní dluhová krize, která vypukla v roce 1982 v Mexiku, přinesla sedm hubených let, kteréžto období vešlo v Latinské Americe ve známost jako „ztracená dekáda“. Rok 1989 coby rok obratu byl charakterizován první emisí Bradyho dluhopisů (dluhopisů denominovaných v dolarech a emitovaných latinskoamerickými zeměmi), které regionu pomohly překonat krizi.

Druhý sedmiletý cyklus hojnosti nastal v letech 1990-1996, kdy kapitálové toky na rozvíjející se trhy dosáhly rekordních hodnot. Po východoasijské krizi v roce 1997 následovalo sedm let kapitálového sucha. A pak přišel třetí přílivový cyklus, jenž trval od roku 2004 do roku 2011 a přestál dokonce i globální finanční krizi. Pokud se historie opakuje, pak nyní přichází čas na třetí náhlé vyschnutí kapitálového přílivu na rozvíjející se trhy.

Postačuje pár letopočtů a jedno biblické podobenství k tomu, abychom brali hypotézu o patnáctiletém cyklu vážně? Možná ano, pokud máme i nějakou kauzální teorii, která dokáže vysvětlit toto periodické chování mezinárodních kapitálových toků.

Zde je jedna možnost: patnáct let je zhruba doba, za kterou jsou úvěroví pracovníci a obchodníci hedgeových fondů povýšeni a na jejich místo nastoupí jiní. Dnešní mladá generace sběratelů aktiv ví, že v Turecku byla v roce 2001 nějaká krize, ale nezažili ji na vlastní kůži. Proto si myslí, že tentokrát to třeba bude jinak.

Pokud rozvíjející se trhy zažijí v roce 2012 krach, vzpomeňte si, kde jste o tom slyšeli poprvé – ve starém Egyptě.