Papež na sklonku dne

Papež Jan Pavel II. se již poněkolikáté vrátil do nemocnice, vážně nemocen. I pro nekatolíky, jako jsem já, jde o příležitost k zamyšlení, o co svět přijde, až papežovo tělo nakonec podlehne svým neduhům.

Obraz, který vyvstane, je směsicí barev. Pro ty z nás, kdo považují pád komunismu z roku 1989 za zásadní událost dějin dvacátého století, je papež Jan Pavel hrdina. V Polsku byl ohniskem všech aktivit občanské společnosti. Zatímco v ostatních zemích, nejsilněji v Rumunsku, ale i v tehdejším Československu a v Maďarsku, vedle komunismu bylo vakuum nebo přinejlepším několik izolovaných organizací občanské společnosti, Polsko mělo alternativní zdroj legitimity. Tehdejší krakovský kardinál Karol Wojtyla byl jeho nejpůsobivějším představitelem, před svým zvolením i po něm.

Zvolení kardinála Wojtyly papežem tak svým významem přesahovalo hranice církve. On sám vlastně ztotožňování své církve s občanskou společností neměl rád. V jednom rozhovoru se ohradil: „Ne, církev není občanská společnost, je to duchovní společnost.“

https://prosyn.org/gfRscoLcs