LONDÝN – Existují různé druhy fakt, vtipkoval kdysi ruský satirik Michail Saltykov-Ščedrin. „Existují fakta příjemná a nepříjemná, a pak taky některá, která ani nejsou fakty.“

Na počátku roku 2010 je příjemným faktem, že světová ekonomika přestala dramaticky klesat a začala se zotavovat. Nepříjemným faktem je, že toto zotavení zůstává křehké. A nefaktem je, že příštích 12 měsíců bude procházkou růžovým sadem. Je to právě naopak: stále přetrvávají vážné problémy, které je třeba naléhavě řešit.

Oblast, jíž se zabývá Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) – tedy střední, východní a jihovýchodní Evropa, Kavkaz a střední Asie –, byla finanční a hospodářskou krizí, která započala vamp#160;roce 2008, zasažena obzvláště tvrdě. Masivní a odhodlané státní intervence (Rusko a Kazachstán) nebo bezpříkladná koordinovaná podpora ze strany mezinárodních finančních institucí (Ukrajina, Maďarsko a Lotyšsko) se staly nezbytností, aby se předešlo ještě dramatičtějším pádům.

Vamp#160;době, kdy se reálná ekonomika přizpůsobuje změněným okolnostem a daleko slabší domácí i globální poptávce, očekáváme vamp#160;EBRD zvýšení objemu nesplácených půjček vamp#160;uvedeném regionu. Kromě toho budou firmy nuceny kamp#160;restrukturalizaci, aby snížily náklady a zvýšily konkurenceschopnost. To povede kamp#160;vyšší nezaměstnanosti samp#160;nevyhnutelným sociálním napětím a další zátěží pro již tak těžce zkoušené státní pokladny.

Úvěrové trhy zůstávají stlačené, a tak bude vážný problém představovat i udržení likvidity a prodlužování a refinancování dluhů. Vamp#160;mnoha zemích již úvěrový růst klesl téměř na nulu a vamp#160;mnoha dalších dosáhl záporných hodnot, neboť se snižuje míra dluhového zatížení domácností a firem. Kromě toho se některé vlády vamp#160;regionu ocitly pod dvojím tlakem, neboť musí snižovat rozpočtové schodky a zároveň splácet dluh; na výdaje, které by mohly stimulovat ekonomickou aktivitu, jako jsou investice do infrastruktury nebo energetické účinnosti, tak zůstane jen hrstka prostředků.

To vše vyvine další tlak na finanční sektor, který ve střední a východní Evropě do značné míry vlastní velké západní bankovní skupiny. Díky koordinovanému úsilí všech významných hráčů pod hlavičkou Vídeňské iniciativy se vamp#160;roce 2009 podařilo zabránit rozsáhlému odčerpávání prostředků těmito bankami – což by mělo pro region potenciálně dalekosáhlé důsledky. Přesto se finanční sektor regionu dál nachází pod tlakem a vamp#160;reakci na zvyšující se objem nesplácených půjček a rekapitalizačních potřeb bank ho čeká dlouhodobý adaptační proces.

Další nevyřešenou otázkou je zátěž zahraničních měn, kterou mnohé finanční instituce stále nesou. Řada místních měn vamp#160;regionu EBRD (jako jsou maďarský forint, ukrajinská hřivna a ruský rubl) trpí od posledního čtvrtletí roku 2008 silným znehodnocováním. To je výhodné pro vývozce, ale zničující pro banky vamp#160;zemích, které před začátkem globální krize hltaly půjčky vamp#160;zahraniční měně.

Například vamp#160;Maďarsku činily na konci června 2008 půjčky vamp#160;zahraniční měně 34% HDP této země. Vzhledem kamp#160;takové zranitelnosti vůči nepříznivým měnovým pohybům bylo Maďarsko o čtyři měsíce později, kdy finanční krize dorazila do východní Evropy, nuceno podepsat poskytnutí záchranného balíku oamp#160;objemu 25 miliard dolarů vamp#160;režii MMF.

Jednou zamp#160;odpovědí na tento problém je posílení domácích kapitálových trhů. To bude jedna ze strategických priorit EBRD vamp#160;roce 2010. Hodláme zaujmout dvojí přístup: podstatně zvýšit naše půjčky vamp#160;místní měně a prozkoumat vamp#160;rámci Vídeňské iniciativy nové možnosti boje samp#160;krizí a prevence jejího návratu.

Rozvoj kapitálových trhů vamp#160;místní měně je dlouhodobým úsilím, které vyžaduje účast a odhodlání širší skupiny aktérů. Díky našim zkušenostem samp#160;Vídeňskou iniciativou vidíme, že koordinace našeho úsilí a co největší zapojení soukromého sektoru může přinést obrovské výhody.

Jedním zamp#160;prvků, který centrální banky a regulační orgány často zmiňují, je nový regulační režim: krize odhalila, že vamp#160;regionu EBRD je zapotřebí reformovat institucionální a regulační rámce samp#160;cílem zavádět systematičtěji a efektivněji standardy finanční stability. Tyto standardy by mohly zahrnovat vyšší kapitálové či zajišťovací požadavky jakožto „polštáře“ pro obtížnější časy, případně dohodu o standardech likvidity a zvláštních požadavcích pro systémově důležité banky samp#160;cílem vyhnout se opakování dilematu, jak naložit samp#160;bankami, které jsou příliš velké, než aby mohly padnout – toto dilema řešilo mnoho zemí nejen vamp#160;regionu EBRD.

Je však nepochybné, že ve finančně integrované Evropě bude snaha o novou a lepší regulaci účinná pouze vamp#160;případě, že se tyto reformy neomezí na národní úroveň. Klíčový význam zde mají mezinárodní řešení bránící přeshraniční „regulační libovůli“ – například obcházení regulačních předpisů hostitelské země tím, že si dlužník sjedná úvěr přímo u mateřské banky.

Mezinárodní finanční instituce typu EBRD i nadnárodní orgány, jako jsou Evropská unie a skupina G-20, budou hrát vamp#160;nadcházejících letech při řešení těchto problémů klíčovou roli. Vamp#160;rámci rozšířené a zdokonalené integrace a kooperace budeme muset nacházet řešení, která dají hospodářskému zotavení bezpečnější a udržitelnější ráz. Jak by řekl Saltykov-Ščedrin: ať příjemný, či nepříjemný, prostě je to fakt.