Vsichni, kdo žijí na Ukrajině, jsou nuceni věřit třem velkým nepravdám: první spočívá v předpokladu, že vsechny nase ponižující potíže - kolaps ekonomiky, chudoba, nezaměstnanost - jsou přirozeným důsledkem nasí postkomunistické transformace. To je cynické a kruté a navíc nebezpečně zavádějící. Pravda je taková, že Ukrajincům je dnes a denně silou upíráno nase národní bohatství. Upírají nám je proradný stát, protizákonné smlouvy a zkorumpovaní a neschopní úředníci.
Druhá nepravda spočívá v marné víře, že kdosi odkudsi Ukrajině pomůže na nohy. Naivně a nedočkavě čekáme, kdy už zase dorazí dalsí dávka zahraniční pomoci. Nesmíme věřit na léky z dovozu. Kde je nase důstojnost? Musíme se naučit chápat, že nikdo jiný než my, Ukrajinci, své zemi nepomůže. Musíme osedlat svůj vlastní talent a intelekt, ne čekat na almužnu z ciziny.
Třetím klamem je strach z nestability a sociálních nepokojů, jež prý vypuknou, pokud prezident Kučma a jeho eskadra v nadcházejících volbách neuspějí. Já si ale - bude-li Kučma opravdu poražen - dokáži představit pouze oslavy. Nestabilita je v každém případě velice nepravděpodobná, neboť nasi státní úředníci na vsech úrovních zapomenou na Kučmu v tu samou chvíli, co mu výsledky hlasování odzvoní hranu. Budou mít spoustu práce sami se sebou, než aby mysleli na něj a dělali nějaké problémy. V civilizovaných zemích se ostatně změna vlády považuje za známku stability. Ukrajina takovou známku potřebuje jako sůl - a je na ni připravena.
Vsichni, kdo žijí na Ukrajině, jsou nuceni věřit třem velkým nepravdám: první spočívá v předpokladu, že vsechny nase ponižující potíže - kolaps ekonomiky, chudoba, nezaměstnanost - jsou přirozeným důsledkem nasí postkomunistické transformace. To je cynické a kruté a navíc nebezpečně zavádějící. Pravda je taková, že Ukrajincům je dnes a denně silou upíráno nase národní bohatství. Upírají nám je proradný stát, protizákonné smlouvy a zkorumpovaní a neschopní úředníci.
Druhá nepravda spočívá v marné víře, že kdosi odkudsi Ukrajině pomůže na nohy. Naivně a nedočkavě čekáme, kdy už zase dorazí dalsí dávka zahraniční pomoci. Nesmíme věřit na léky z dovozu. Kde je nase důstojnost? Musíme se naučit chápat, že nikdo jiný než my, Ukrajinci, své zemi nepomůže. Musíme osedlat svůj vlastní talent a intelekt, ne čekat na almužnu z ciziny.
Třetím klamem je strach z nestability a sociálních nepokojů, jež prý vypuknou, pokud prezident Kučma a jeho eskadra v nadcházejících volbách neuspějí. Já si ale - bude-li Kučma opravdu poražen - dokáži představit pouze oslavy. Nestabilita je v každém případě velice nepravděpodobná, neboť nasi státní úředníci na vsech úrovních zapomenou na Kučmu v tu samou chvíli, co mu výsledky hlasování odzvoní hranu. Budou mít spoustu práce sami se sebou, než aby mysleli na něj a dělali nějaké problémy. V civilizovaných zemích se ostatně změna vlády považuje za známku stability. Ukrajina takovou známku potřebuje jako sůl - a je na ni připravena.