Je nasnadě se dnes domnívat, že ekonomika Spojených států amerických prochází jakýmsi pomyslným bublinovým stavem. Jde o bublinu stejného typu, která v minulých deseti letech praskla v několika jiných ekonomikách, např. v Japonsku, Jižní Koreji nebo v Mexiku. Všechny tyto finanční bubliny mohly úspěšně narůstat díky mýtu neviditelnosti ekonomiky. Japonci si například před deseti lety mysleli, že dosáhli hospodářského vrcholu. Je to až neuvěřitelné, ale spousta seriózních analytiků tehdy tvrdila, že Japonsko je na hranici dobytí světové ekonomiky. Tvrdila to bohužel jen do té doby, než se japonské akcie propadly o více než 50 %. Mexiko si myslelo, že dohody s USA o volném obchodu povedou k ekonomické expanzi země; pár měsíců nato se ale celá ekonomika octila v nejvážnější krizi, kterou nepamatovala celá generace.

Mnozí si dnes ve Spojených státech myslí, že americké hospodářství je nezastavitelné, že internetová revoluce, která dnes hýbe celou zemí, je nejbáječnější věc od dob samotné průmyslové revoluce. Taková hyperbola, a vůbec celý vzdouvající se americký burzovní trh, který těmto umíněným názorům slepě věří, by nás měla přimět k zamyšlení. Nejde náhodou jen o přehnanou aroganci, jako v případě předchozích bublin? Pokud by rozkvět amerického burzovního trhu měl opravdu skončit nebo se obrátit, co by to znamenalo pro zbytek světa?

Spojené státy ženou kupředu dvě bezesporu mocné síly – neskutečná pružnost jejich tržního systému a vysoká zběhlost v rozvoji nových technologií. Současný vzestup Spojených států do velké míry vděčí obrovským investicím amerických firem do nových informačních technologií. Díky osobité kombinaci tržních trendů a inovací se hospodářství USA mění opravdu závratnou rychlostí. Finanční bubliny vznikají bohužel tam, kde je ekonomika opravdu silná. Bublina se objeví ve chvíli, kdy tyto skutečné ekonomické síly nabývají v očích investorů přehnaných, až mytických rozměrů. Ti pak do burzovního trhu bezhlavě házejí obrovské sumy peněz, aniž by dávali pozor na realistické možnosti budoucích zisků.

Podívejme se na jeden případ z nedávné doby. Firma Amazon, která jako první začala prodávat na internetu – nejprve knihy, později v podstatě cokoli, oznámila, že ve druhém čtvrtletí tohoto roku sice přišla o 138 milionů dolarů, ale na tržbách vydělala 314 milionů dolarů, což byl trojnásobek předchozích hodnot. Investoři, oslepení stoupajícími tržbami, jakoby neviděli pokračující ztráty firmy, ztráty, které jsou odrazem malých maloobchodních marží na vysoce konkurenčních amerických trzích. Firma zatím neoznámila svůj celkový zisk; účetní hodnota jejího základního kapitálu je 650 milionů dolarů. A přesto má firma Amazon na burze cenu 19 miliard dolarů, což ji řadí mezi 300 firem s nejvyšší tržní hodnotou na světě.

Z toho vyplývá, že se americký burzovní trh musel nejspíš zbláznit. Jistě, existují spousty teorií, které potvrdí, že takové tržní hodnocení je jediné správné. Můžeme se ale jen domnívat, že díky své obrovské databázi zákazníků Amazon jednou dosáhne vysokých zisků. Co když se ale finanční trhy prostě mýlí, stejně jako se mýlily ve světě skoro celých posledních deset let? Co když po euforii přijde kolaps?

Jedna věc je jistá. Kdyby američtí spotřebitelé přestali nakupovat, zpomalilo by to americkou ekonomiku. Dostaly by se tak ale Spojené státy do recese, neřkuli ekonomické krize? Možná nakrátko, ale určitě by se do ní nepropadly úplně. Díky nízké inflaci, poměrně zdravému bankovnímu sektoru a přebytku v rozpočtu by vláda USA mohla pomocí pružné peněžní a daňové politiky docela snadno zabránit prudkému propadu. Pár investorů by určitě zkrachovalo, ale pokud by se věci nedostaly do tempa divočejšího než nyní, americký finanční sektor by nejspíš přežil a jedinou jizvou by byla zásadní korekce burzovního trhu. Přesto a právě proto je už dnes načase, aby bankovní regulační orgány ve Spojených státech začaly přísně střežit bankovní portfolia a nedopustit, aby se současná euforie proměnila ve vlnu neuvážených bankovních půjček.

Nakolik by v případě korekce amerického burzovního trhu utrpěl zbytek světa, například v souvislosti se snížením exportu na oslabený trh Spojených států? Je pravděpodobné, že by takový dopad byl docela malý. Na jedné straně by evropské, asijské, latinskoamerické a africké ekonomiky ztratily velkou část trhu USA, na straně druhé by ale měly větší šanci přilákat kapitál do svých vlastních ekonomik, protože do hospodářství USA by plynula menší část globálního kapitálu. Menší tržby z exportu by tak vynahradily vyšší domácí investice, a to především v tom případě, kdyby tyto ekonomiky snížily úrokové sazby v důsledku amerického útlumu.

Stručně řečeno je dost možné, že hospodářství USA je finanční bublina. Až bublina praskne, pokud vůbec praskne, miliony Američanů, kteří si dnes o sobě myslí, že jsou investiční geniové, budou zklamány. I když by to americké hrdosti a touze po nakupování vyrazilo dech, škoda na světové ekonomice by asi nebyla obrovská. Budou-li vlády chtít škody co nejvíce omezit, měly by k tomu použít dostupné nástroje, především měnovou politiku; měly by je však používat správně.