Monday, November 24, 2014
0

Summit nevyslovených záměrů

MEXICO CITY – Americký summit, který se koná zhruba každé tři roky, by se dal pokládat za svým způsobem zbytečný podnik, vamp jehož rámci se hlavy latinskoamerických států na pár dní sejdou severně či jižně od řeky Rio Grande a přednesou nekonečné projevy, které k ničemu nevedou. Jednou za čas však summit – iniciativa Spojených států, jejíž tradici založil vamp roce 1994 tehdejší prezident Bill Clinton – skutečně pomůže dostat na jednací stůl západní polokoule klíčová témata.

Jedním zamp takových témat byla takzvaná Americká oblast volného obchodu, kterou vamp roce 1990 navrhl bývalý americký prezident George H. W. Bush, ale na summitu vamp argentinském Mar del Plata vamp roce 2005 se zhroutila. Venezuelského prezidenta Huga Cháveze tehdy popudila přítomnost Bushova syna, prezidenta George W. Bushe, a tak zmobilizoval tisíce protiamerických demonstrantů, kteří proti této dohodě protestovali.

Americký summit tedy slouží jako předzvěst budoucích vztahů mezi USA a Latinskou Amerikou, přestože se mu nedaří získat velký význam.

Letošní setkání, které se uskuteční vamp polovině dubna vamp kolumbijské Cartageně, už dnes vyvolává spory. Hlavním tématem diskusí totiž budou dvě tradičně ožehavá témata: Kuba a drogy.

Kuba nikdy nedostala na Americký summit pozvání, protože této akce se měli účastnit pouze členové Organizace amerických států (OAS) a demokraticky zvolení prezidenti (ačkoliv vamp roce 1998 se summitu zúčastnil i tehdejší prezident Peru Alberto Fujimori, který po „autopřevratu“ vamp roce 1992 pozastavil platnost peruánské ústavy).

Ekvádorský prezident Rafael Correa vamp únoru prohlásil, že pokud pozvánku na summit nedostane kubánský prezident Raúl Castro, nezúčastní se ho ani členské státy organizace ALBA (Kuba, Venezuela, Ekvádor, Nikaragua, Bolívie a několik karibských ostrovů). Očividným cílem tohoto kroku bylo provokovat USA, Kanadu a hrstku dalších států stavějících se proti Castrově účasti.

Několik latinskoamerických představitelů a komentátorů doporučilo, aby se americký prezident Barack Obama summitu zúčastnil navzdory Castrově přítomnosti, protože tak získá možnost konfrontovat ho vamp otázce nedostatku demokracie na Kubě. Obama však na vějičku neskočil: náhodně pořízená společná fotografie nebo veřejná debata samp Raúlem Castrem uprostřed předvolební kampaně, to opravdu není cesta, jak může americký prezident vyhrát prezidentské volby.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos se pokusil zahrát tuto otázku do autu tím, že se nejprve ujistil, zda Kubánci o pozvání na summit vůbec stojí. Vyslal do Havany svého ministra zahraničí a ten přivezl překvapivou odpověď: Kuba se chce summitu zúčastnit, přestože vamp roce 2009 odmítla pozvání kamp návratu do OAS.

Santosovi tedy bylo jasné, že pokud se zúčastní Castro, uskuteční se summit vamp Cartageně bez Obamy, kanadského premiéra Stephena Harpera a možná i několika dalších hlav států. Kdyby se naopak Castro nezúčastnil, nemuseli by dorazit ani zástupci některých dalších členů ALBA – včetně dvou sousedů, samp nimiž by si Kolumbie ráda zlepšila vztahy, totiž Ekvádoru a Venezuely.

Nakonec Santosovi podobně jako jeho předchůdcům mezi hostiteli summitu nezbylo než osobně informovat Kubánce, že na summitu nejsou vítáni, poněvadž „nedošlo ke konsensu ohledně jejich účasti“. Navzdory řečem o rostoucí nezávislosti latinskoamerických států a nedávným Castrovým reformám si většina zemí vamp případě, že si musí vybrat mezi Kubou a USA, zvolí druhou možnost. Dokonce i údajní spojenci Kuby vamp regionu upustili od naléhání, aby Santos Castra pozval.

Castro se tedy nezúčastní, Obama ano a představitelé ze zemí ALBA budou pravděpodobně rozpolcení. Účastníci se pokusí zajistit, aby na příští summit vamp roce 2015 už Kuba pozvání dostala, ale je těžké předpovídat, co se nakonec stane. Prozatím zůstává Kuba černou ovcí Latinské Ameriky.

Jelikož bude přítomen Obama, mohou jiní vedoucí představitelé využít příležitosti a podělit se samp ním o názory na to, co se stále častěji označuje za „neúspěšnou válku proti drogám“, tedy na protidrogový program, jenž původně zahájil vamp roce 1971 americký prezident Richard Nixon. Nedávno inaugurovaný guatemalský prezident Otto Pérez Molina spolu se Santosem a dalšími hlavami států zpochybňují dnešní represivní prohibicionistický přístup kvůli jeho enormním nákladům a skrovným výsledkům a navrhují místo něj jinou strategii: legalizaci.

Před několika týdny vyslal Obama do Mexika a střední Ameriky viceprezidenta Joea Bidena, aby tento trend překazil, a možná se mu to částečně podařilo. Zatímco však vamp minulosti prosazovala legalizaci jen nesourodá hrstka politických vůdců a intelektuálů, dnes začínají oficiální činitelé houfně odhazovat vamp protidrogové otázce zábrany. Ti, kdo kdysi tvrdili, že upřednostňují debatu na toto téma, dnes podporují legalizaci; ti, kdo se stavěli proti legalizaci, dnes akceptují potřebu debaty; a ti, kdo se proti legalizaci stavějí i nadále, tak činí spíše zamp morálních než racionálních důvodů.

Obama však má jiné priority. Jeho zahraničně-politické úkoly figurují samp výjimkou íránského programu jaderného obohacování a izraelské reakce na něj až na druhém místě: prvořadé je teď pro něj zdraví americké ekonomiky a dopady na jeho znovuzvolení. Latinská Amerika – ba ani Mexiko – momentálně nejsou na jeho radarové obrazovce.

Do Cartageny Obama nicméně pojede a je to tak správně. USA se už naučily, že věnovat úzkou pozornost jižním sousedům je vamp nejlepším zájmu země.

  • Contact us to secure rights

     

  • Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

    Please login or register to post a comment

    Featured