NEW YORK – Zbraně hromadného ničení a odzbrojení představují jednu z nejzávažnějších výzev, jimž svět čelí. Jednou z mých priorit na postu generálního tajemníka Organizace spojených národů je propagace veřejných statků a nápravných prostředků u problémů, jež nerespektují hranice. Svět bez jaderných zbraní je celosvětový veřejný statek nejvyššího stupně.

Můj zájem o toto téma vychází zčásti z osobní zkušenosti. Má vlast, Jižní Korea, prošla hrůzami konvenční války a čelila pohrůžkám jadernými zbraněmi a dalšími zbraněmi hromadného ničení. Takové hrozby ale samozřejmě nejsou výlučným rysem Asie.

Přestože použití jaderných zbraní se už dlouho považuje za tabu, odzbrojení zůstává pouhou aspirací. Stačí tedy tabu jen na použití těchto zbraní?

V otázkách týkajících se jaderných zbraní dělají klíčová rozhodnutí státy. Významné role ale sehrává i OSN. Poskytujeme centrální fórum, kde se státy mohou dohodnout na normách, které budou sloužit jejich společným zájmům. Analyzujeme, vzděláváme a zasazujeme se o naplňování dohodnutých cílů.

Většina států se rozhodla jaderných zbraní se zříct a dodržují závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Některé státy však tyto zbraně považují za symbol svého postavení a některé je pokládají za nejzazší zdroj odstrašující moci proti jadernému útoku, což velkou měrou objasňuje přetrvávající existenci odhadovaných 26 tisíc zařízení.

Doktrína jaderného odstrašování je bohužel nakažlivá, což nešíření jaderných zbraní ztěžuje a vyvolává nová rizika, že jaderné zbraně budou použity.

Svět nepřestávají znepokojovat nukleární aktivity v Severní Koreji a Íránu a existuje široká podpora úsilí vypořádat se s těmito záležitostmi mírovými prostředky.

Existují také obavy, že na obzoru je „jaderná renesance“, neboť v době sílících snah bojovat proti změně klimatu se jaderná energie považuje za čistou energetickou alternativu. Znepokojení vyvolává především to, že tento vývoj povede k těžbě a využívání většího množství nukleárních materiálů, které bude třeba chránit před šířením a teroristickými hrozbami.

Překážky odzbrojení jsou ohromné. Ceně a rizikům jeho alternativ se ale nikdy nedostává pozornosti, již zasluhují. Vezměme si enormní cenu ušlé příležitosti u obřích vojenských rozpočtů. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru loni globální vojenské výdaje přesáhly 1,3 bilionu dolarů. Brookingsův institut před deseti lety zase publikoval studii, která odhadovala celkové náklady na jaderné zbraně jen ve Spojených státech na víc než 5,8 bilionu dolarů, včetně ceny za budoucí sanace. To je podle všech měřítek obrovská investice, která se mohla využít mnoha jinými způsoby.

Znepokojení nad nákladností jaderných zbraní a nad nebezpečími, která jsou jim vlastní, vede k celosvětové líhni nápadů jak jadernému odzbrojování vdechnout nový život. Byli jsme svědky Komise pro zbraně hromadného ničení pod vedením Hanse Blixe, Koalice za novou agendu a norské Iniciativy sedmi národů. Austrálie a Japonsko ustavily Mezinárodní výbor pro nešíření jaderných zbraní a odzbrojení. Návrhy předložily také skupiny občanské společnosti a jaderné státy; jde například o Hooverův plán, jemuž razí cestu Henry Kissinger.

Rád bych předložil svůj vlastní pětibodový návrh.

Zaprvé, naléhavě vyzývám všechny strany Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, zejména jaderně vyzbrojené státy, aby plnily svou povinnost vyplývající ze smlouvy a uskutečňovaly jednání o účinných opatřeních směřujících k jadernému odzbrojení. Mohly by se dohodnout na určitém rámci samostatných, vzájemně se posilujících nástrojů. Nebo by mohly zvážit dojednání úmluvy o jaderných zbraních, opřené o silný kontrolní systém, jak už dlouho navrhuje OSN. Všem členských státům OSN jsem rozeslal návrh takové úmluvy, který se nabízí jako dobré východisko.

Jaderné mocnosti by si měly v této věci vyměnit názory s ostatními státy na Konferenci o odzbrojení v Ženevě, největším mnohostranném fóru pro jednání o odzbrojení. Svět by rovněž uvítal obnovení bilaterálních jednání mezi USA a Ruskem zaměřených na hluboké a ověřitelné snížení jejich arzenálů.

Vlády by též měly víc investovat do výzkumu a vývoje kontrolních postupů. Návrh Velké Británie, že nad tématem kontroly uspořádá konferenci jaderně vyzbrojených států je konkrétním krokem správným směrem.

Zadruhé, stálí členové Rady bezpečnosti by měli zahájit diskuse o bezpečnostních otázkách v procesu jaderného odzbrojení. Mohli by jednoznačně ujistit státy nevlastnící jaderné zbraně, že nebudou vystaveny použití jaderných zbraní ani pohrůžkám jejich použitím. Rada by rovněž k tématu jaderného odzbrojení mohla svolat summit. Státy neúčastnící se Smlouvy o nešíření by měly svůj jaderný potenciál zmrazit a ohledně odzbrojení udělat vlastní závazky.

Zatřetí, jednostranná moratoria na nukleární testy a výrobu štěpných materiálů mají své meze. Potřebujeme nové snahy, které uvedou v platnost Smlouvu o komplexním zákazu jaderných zkoušek. Dále je třeba, aby Konference o odzbrojení okamžitě zahájila vyjednávání nad úmluvou o štěpném materiálu, a to bez předchozích podmínek.

Podporuji vytvoření středoasijské a africké zóny bez jaderných zbraní a silně jsem za ustavení takové zóny na Středním východě. Naléhavě vyzývám všechny strany Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby uzavřely smlouvy o bezpečnostních opatřeních s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a dobrovolně přijaly přísnější bezpečnostní opatření dle Dodatkového protokolu.

Začtvrté, jaderně vyzbrojené státy často uvádějí do oběhu popisy toho, co pro uskutečňování těchto cílů dělají. Tyto zprávy se ale zřídka dostanou k veřejnosti. Vyzývám všechny jaderně vyzbrojené státy, aby takové materiály zasílaly sekretariátu OSN a aby povzbuzovaly jejich výraznější rozšiřování. Neexistence oficiálního odhadu celkového počtu jaderných zbraní svědčí o potřebě větší transparentnosti.

Konečně je zapotřebí řada doplňkových opatření. Mezi ty patří odstraňování dalších typů zbraní hromadného ničení, nové kroky proti terorismu pokoušejícímu se takových zbraní využít, limity výroby konvenčních zbraní a obchodu s nimi a nové zákazy zbraní, včetně raket a kosmických zbraní.

Dosáhneme-li skutečného, ověřitelného pokroku ve věci odzbrojování, schopnost eliminovat jadernou hrozbu exponenciálně poroste. Jak budeme nejvražednější zbraně na světě a jejich součásti postupně odstraňovat, bude těžší uskutečnit teroristické útoky za použití zbraní hromadného ničení.

Tyto návrhy nabízejí nový začátek nejen s ohledem na odzbrojování, ale také ve věci posílení naší soustavy mezinárodního míru a bezpečnosti.