LONDÝN – Britský Úřad pro lidská oplodnění a embryologii (HFEA) zahájil veřejnou rozpravu s cílem změřit postoje ke kontroverzním novým lékařským zákrokům, jejichž účelem je prevence přenosu neléčitelných nemocí, které jsou výsledkem mutací buněčných struktur zvaných mitochondrie. Stoupenci tohoto výzkumu vykreslují jeho kritiku jako snahu bránit záchraně dětských životů a brzdit vědecký vývoj. Tento názor však opomíjí jeden klíčový faktor debaty: vyvíjené metody vyvolávají trvalé genetické změny, které se budou přenášet na budoucí generace.
Mitochondrie jsou jakési buněčné „baterie“, v nichž se vyrábí energie a které jako jediné stavební prvky mimo buněčné jádro obsahují DNA – konkrétně 37 genů neboli přibližně 0,2% genetické výbavy člověka. Vzhledem k tomu, že tyto geny jsou obsaženy ve vajíčku, a proto se dědí pouze po matce, snaží se nové metody nahradit zmutované mitochondrie matky nezmutovanými mitochondriemi zdravé dárkyně vajíček. Výsledkem jsou embrya obsahující genetický materiál tří osob – otce a matky dítěte plus dárkyně vajíčka.
Skutečná otázka tedy zní, jak se veřejnost staví k překročení linie mezi léčbou již žijících lidí a nezvratnými genetickými změnami, které by se přenášely na budoucí generace prostřednictvím genetických úprav lidské zárodečné linie (posloupnosti zárodečných buněk, jako jsou spermie a vajíčka obsahující genetický materiál, který může dítě zdědit).
LONDÝN – Britský Úřad pro lidská oplodnění a embryologii (HFEA) zahájil veřejnou rozpravu s cílem změřit postoje ke kontroverzním novým lékařským zákrokům, jejichž účelem je prevence přenosu neléčitelných nemocí, které jsou výsledkem mutací buněčných struktur zvaných mitochondrie. Stoupenci tohoto výzkumu vykreslují jeho kritiku jako snahu bránit záchraně dětských životů a brzdit vědecký vývoj. Tento názor však opomíjí jeden klíčový faktor debaty: vyvíjené metody vyvolávají trvalé genetické změny, které se budou přenášet na budoucí generace.
Mitochondrie jsou jakési buněčné „baterie“, v nichž se vyrábí energie a které jako jediné stavební prvky mimo buněčné jádro obsahují DNA – konkrétně 37 genů neboli přibližně 0,2% genetické výbavy člověka. Vzhledem k tomu, že tyto geny jsou obsaženy ve vajíčku, a proto se dědí pouze po matce, snaží se nové metody nahradit zmutované mitochondrie matky nezmutovanými mitochondriemi zdravé dárkyně vajíček. Výsledkem jsou embrya obsahující genetický materiál tří osob – otce a matky dítěte plus dárkyně vajíčka.
Skutečná otázka tedy zní, jak se veřejnost staví k překročení linie mezi léčbou již žijících lidí a nezvratnými genetickými změnami, které by se přenášely na budoucí generace prostřednictvím genetických úprav lidské zárodečné linie (posloupnosti zárodečných buněk, jako jsou spermie a vajíčka obsahující genetický materiál, který může dítě zdědit).