Friday, April 25, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
0

Znovuzrození nukleární šelmy

NEW YORK: Americký Senát zamítnul Všeobecnou dohodu o zákazu testování jaderných zbraní, a zasadil tak ránu křehkému režimu globální kontroly jaderných zbraní, který se podařilo vybudovat v posledních desetiletích studené války. Toto rozhodnutí přichází navíc po sérii několika událostí, které vážně ohrozily stav tohoto režimu: po zprávě, že Čína bude na základě špionážních informací o Spojených státech rozšiřovat a modernizovat svůj strategický jaderný arzenál, po nedávném úspěšném testování prototypu systému národní protiraketové obrany Spojených států, po zprávách, že Indie a Pákistán vybaví svůj nukleární arzenál nosiči, po doporučení indické vládě, že takové vybavení se stane prostředkem politiky jaderného odstrašování, a po vojenském puči v Pákistánu, kdy armáda, která se netají sympatiemi ke tvrdé linii indického vedení, převzala moc v zemi. V těchto událostech se skrývá ohromný potenciál: mohou totiž jedním mávnutím ruky smést se stolu celý program kontroly jaderných zbraní. Republikánská většina v americkém Senátu by to určitě nepřivítala s lítostí.

Tento režim kontroly zbrojení, podobně jako arzenály Spojených států a Ruska, je jakýsi trojúhelník. Jeho nejdůležitějším vrcholem je Dohoda o nešíření nukleárních zbraní z roku 1969. Jde v podstatě o dohodu o pomalém rušení jaderného arzenálu, podle níž se země, které nedisponují jadernými zbraněmi, zavázaly, že se jejich pořízení navždy vzdávají, a ty země, které nukleární zbraně vlastní (což byly v roce 1968 USA, Sovětský Svaz, Velká Británie, Francie a Čína) se dohodly, že s postupem času své zásoby jaderných zbraní omezí a nakonec zcela zruší. Ke dnešnímu dni Dohodu podepsalo 185 států.

Druhým vrcholem tohoto trojúhelníku se staly dvoustranné rozhovory o strategické redukci zbraní (START) mezi Moskvou a Washingtonem. Tyto rozhovory byly zahájeny ještě během studené války, a poněkud paradoxně vedly po ukončení tohoto konfliktu do slepé uličky. Zatímco Dohoda o nešíření nukleárních zbraní se orientovala na „horizonální“ šíření, cílem rozhovorů START bylo zvrátit „vertikální“ šíření, tedy postupně snížit oba kopce jaderních zbraní, které se nahromadily na americké a sovětské půdě v průběhu a v důsledku studené války. Třetí vrchol pak tvoří Dohoda o zákazu jaderných zkoušek, která je podobně jako Dohoda o nešíření záběrově univerzální. Cílem této dohody je kvalitativní odzbrojování, se minimálními omezeními pokud jde o technické vylepšování jaderných zbraní.

Ačkoli původně každý bod vznikl nezávisle, postupem času se propojily a vytvořily onen pomyslný trojúhelník, kde ani jeden bod není schopen přežít bez zbývajících dvou. Dnes se ale všechny tři body, či vrcholy, ocitly v ohrožení. Nedodržení zákazu testování podemílá stabilitu Dohody o nešíření jaderných zbraní, na jejímž obnovení se v roce 1985 dohodly nejaderné státy za předpokladu, že dojde k ratifikaci zákazu testování. Podobně zničující efekt budou mít i rozhovory START, které jsou dnes na mrtvém bodě, a jejichž pokrok byl další podmínkou pro obnovu Dohody o nešíření jaderných zbraní.

Rozhovory START, které jsou v patové situaci již od konce studené války, jdou dnes v ohrožení díky Spojeným státům, a to právě jejich pokusem o spuštění národní protiraketové obrany (NMD), kterou Rusko považuje za hrozbu, jež je navíc v nesouladu s americko-sovětskou dohodou o zákazu většiny protiraketových obranných systémů. Strategickým rámcem rozhovorů START byla doktrína odstrašování, podle které by musela jedna z bývalých supervelmocí být schopna zničit druhou hned prvním zásahem. Rusové tvrdí, že pokud Spojené státy jsou schopny ubránit se jadernému útoku, jejich schopnost odvety bude oslabena a možnosti odstrašování nulové.

Čína k tomu dodává, že pokud Spojené státy v Asii instalují protijadernou obranu Tajwanu a Japonska, jak Washington vyhrožuje, bude Čína nucena vytvořit odpovídající obranný jaderný arzenál, pravděpodobně na základě informací, které Čína získala o Spojených státech špionáží. A protože nové jaderné zbraně bude třeba vyzkoušet, bude se Číně určitě hodit trhlina, kterou utrpěl zákaz jaderného testování v americkém Senátu. Plody špionáže budou Číně nejspíš nanic, ale špionáž v kombinaci s testováním jaderných zbraní jí může být užitečná.

Americký Národní systém protiraketové obrany (NMD) jde proti proudu celého projektu kontroly zbrojení: podle jeho zastánců zajišťuje bezpečnost Spojených států, těch Spojených států, které daly najevo neochotu k nešíření jaderných zbraní a odmítly zákaz jejich testování. Rozmístění systému protiraketové obrany a odmítnutí zákazu testování jaderných zbraní jsou základními pilíři republikánské vize jaderné budoucnosti. První poskytne Spojeným státům ochranný deštník, druhý bude ostřit jejich jaderný meč. Tito lidé si myslí, že Spojené státy si díky jadernému testování uchovají svou úžasnou jadernou převahu a zároveň budou díky protiraketové obraně schopny odrazit útok každého „ničemného“ šiřitele jaderných zbraní.

To, že padesát let studené války ukázalo, že jaderné prvenství je pouhá chiméra, a že národní obrana podle jejich představ není dosud technicky proveditelná, zřejmě tyto strategické myslitele netíží. Dokazují to slova senátora za stát Kansas Sama Brownbacka: „Mír jsme nikdy papírováním nezajistili. Spojené státy vždy volily mír cestou síly.“

Ve stejné době dostává díky místním událostem v jižní Asii impuls nový závod v nukleárním zbrojení, vůbec první, který se netýká studené války. Když si v květnu loňského roku Indie a Pákistán vzájemně předvedly jaderné testy, tvrdili západní pozorovatelé, že nerozhodný výsledek jejich nukleárního utkání bude mít za následek vystřízlivění; podobně tomu mělo být i mezi Sovětským svazem a Spojenými státy během studené války. Nestalo se, a Indie a Pákistán svedly první skutečnou válku za posledních dvacet pět let v Kašmíru. Jihoasijský závod ve zbrojení se dokonce zrychluje, což dokazuje například doporučení Indii, aby vytvořila jaderný arzenál, vojenský převrat v Pákistánu a horečné zbrojení v obou těchto zemích.

Na jaderné bláznění už nemají monopol jen Východ a Západ; připojil se totiž Jih. Ale Indie či Pákistán jsou součástí tohoto světa stejně jako americký Senát. Pokud se tyto dvě země vrátí k testování, kdo ví, za jak dlouho potom začne Čína? Pokud zahájí testy Čína, dodrží Rusko a USA unilaterální omezení?

Dohody o kontrole zbrojení, uzavřené během studené války, byly vlastně jen jakési nitky babího léta vinuté kolem jaderné šelmy, která nebyla nikdy řádně pod ničí kontrolou. Byly to pouhé obrysy mnohem závažnějších opatření, která bohužel nebyla zavedena ani po skončení studené války. Teď tahle šelma opět procitá, nitky praskají jedna po druhé, a před světem stojí závažný a deset let opomíjený úkol: ani ne tolik obnovit, jako spíš znovu objevit systém kontroly jaderných zbraní.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured