WASHINGTON – Až se ministři tento měsíc sejdou k jarnímu zasedání MMF, najdou instituci s obnovenou sebedůvěrou. Londýnský summit skupiny G-20 posílil MMF mandát a ztrojnásobil jeho prostředky. Země s nízkými příjmy budou mít k dispozici více zvýhodněných financí a mezinárodní likvidita se zvýší díky emisi zvláštních práv čerpání (SDR) v hodnotě 250 miliard dolarů. Pro MMF je to vzpruha a navíc dává naději rozvíjejícím se a rozvojovým zemím, které těžce postihla krize, jež vznikla jinde.

MMF má dobrou pozici k tomu, aby svým členům pomohl překonat finanční propasti pramenící z krize. V předvečer summitu G-20 se rozšířil přístup k úvěrovým kapacitám fondu a omezily se politické podmínky. V kontrastu s předchozí praxí byla pro země, které si vedou dobře, zavedena nová úvěrová linka nenavázaná na žádné podmínky. Jako první ji využijí Mexiko a Polsko a další země se přidají později. Tato pružnější úvěrová politika je odrazem nového obrazu MMF. Negativní stigma financí MMF je věcí minulosti.

Finanční role MMF v této krizi je tedy zajištěna a fond nyní potřebuje posílit své postavení strážce otevřeného mezinárodního finančního systému. MMF byl vytvořen proto, aby bránil krizím, jako je ta současná, a v tomto ohledu selhal. Připusťme, že jisté varovné signály existovaly, avšak politici – zejména v rozvinutých zemích – se jimi neřídili.

„Nový“ MMF by měl být institucí, která lépe komunikuje se členy, spravedlivým způsobem vyvažuje zájmy svých rozvinutých, rozvíjejících se a rozvojových členů a lépe uzpůsobuje svou politiku aktuálním potřebám. Dnes, kdy byl fondu vdechnut nový život, potřebuje znovu získat stěžejní pozici v mezinárodním finančním systému. Proto se potřebuje soustředit na tři otázky: na zlepšený dohled nad finanční stabilitou, na posílení mezinárodní koordinace a na aktualizovaný rozhodovací proces.

Nový MMF musí být více slyšet v otázkách globální finanční stability. Fond by se měl postarat o to, aby dohled nad finančními institucemi neměl žádné mezery. Může pomoci utvářet robustnější systém globálního dohledu, který je třeba vybudovat, abychom zachovali výhody globálních finančních trhů. A také by měl pomoci vytvořit vizi, jak by měla vypadat budoucí finanční krajina.

Za tímto účelem by měl dohled MMF zahrnovat pravidelné aktualizace dohledových režimů v systémově významných zemích. Včasná varování zajišťovaná skupinou G-20 by měla být konkrétní a MMF by měl monitorovat, zda se politici řídí radami fondu.

Nový MMF potřebuje neotřelý pohled na koordinaci mezinárodní politiky. Poptávka po odlišném monetárním uspořádání, jak ho prosazuje Čína, vytváří půdu pro obnovené úsilí vyhnout se mezinárodním nerovnováhám, které stály u zrodu této krize.

Za prvé bude třeba trvale udržitelným způsobem vyřešit deficit úspor v USA. Za druhé bude Čína muset zavést konvertibilitu své měny. A za třetí bude pozice eura postupem času sílit, neboť do eurozóny vstoupí další země.

Vzhledem k většímu počtu klíčových měn se rýsuje perspektiva skutečně multipolárního měnového systému s posílenou rolí SDR. Tím se sníží potřeba sebezajištění proti finanční nestabilitě hromaděním velkých rezerv, kterou pociťují rozvíjející se ekonomiky.

A konečně potřebuje nový MMF řídicí struktury, které budou lépe odrážet novou globální realitu dneška. Pocit, že rozvinuté země ve fondu všemu velí, ale samy se jeho radami neřídí, podkopává autoritu MMF.

Summit G-20 znamenal návrat Spojených států k multilateralismu. Toto přijetí kolektivní zodpovědnosti by mělo jít ruku v ruce se zrušením práva veta USA ve fondu snížením požadované hlasovací většiny a také se zrušením evropského nároku jmenovat výkonného ředitele. Jedna ze silných stránek současné řídicí struktury MMF, totiž systém volebních oblastí, by se měla zavést také v G-20, aby byla zajištěna přístupnost všem.

S rychlým růstem Číny, Indie a dalších rozvíjejících se ekonomik by se měl posilovat také jejich vliv, a to prostřednictvím zvýšení kvót, které se plánuje na rok 2011. Rozvinuté země včetně těch evropských čeká relativní pokles hlasovací síly. Z většího slova pro rozvíjející se ekonomiky bude vyplývat také větší mezinárodní zodpovědnost, a to i ve finančních otázkách.

Evropské státy dnes financují 42% půjček MMF a 62% zvýhodněných půjček Světové banky. Rozvíjející se země s velkými rezervami se do tohoto úkolu budou muset zapojit více. Jejich rezervy budou lépe využity, pokud pomohou MMF udržovat otevřený a stabilní finanční systém a bránit návratu krizí, jako je tato.