VITORIA-GASTEIZ – Francouzský prezident François Hollande učinil v nedávném rozhovoru klíčovou, ale často zapomínanou poznámku, že oběti, které lze požadovat od občanů finančně sužovaných jihoevropských zemí, mají své hranice. Za stále se vzdalujícím obzorem výdajových škrtů a úsporných opatření, uvedl Hollande, potřebují lidé vidět naději, aby se Řecko, Portugalsko a Španělsko neproměnily v kolektivní „nápravné ústavy“.
I nejzákladnější chápání lidské psychologie toto Hollandeovo hodnocení podporuje. Negativním posilováním a odkládaným uspokojením se žádných cílů pravděpodobně nedosáhne, pokud člověk nevnímá světlo na konci tunelu – budoucí odměnu za dnešní oběti.
Veřejný pesimismus v jižní Evropě lze do značné míry připsat absenci takové odměny. Klesající spotřebitelská důvěra a kupní síla domácností prohlubují recesi, prognózy skončení krize se opakovaně posouvají dozadu a lidé nesoucí zátěž úsporných opatření ztrácejí naději.
VITORIA-GASTEIZ – Francouzský prezident François Hollande učinil v nedávném rozhovoru klíčovou, ale často zapomínanou poznámku, že oběti, které lze požadovat od občanů finančně sužovaných jihoevropských zemí, mají své hranice. Za stále se vzdalujícím obzorem výdajových škrtů a úsporných opatření, uvedl Hollande, potřebují lidé vidět naději, aby se Řecko, Portugalsko a Španělsko neproměnily v kolektivní „nápravné ústavy“.
I nejzákladnější chápání lidské psychologie toto Hollandeovo hodnocení podporuje. Negativním posilováním a odkládaným uspokojením se žádných cílů pravděpodobně nedosáhne, pokud člověk nevnímá světlo na konci tunelu – budoucí odměnu za dnešní oběti.
Veřejný pesimismus v jižní Evropě lze do značné míry připsat absenci takové odměny. Klesající spotřebitelská důvěra a kupní síla domácností prohlubují recesi, prognózy skončení krize se opakovaně posouvají dozadu a lidé nesoucí zátěž úsporných opatření ztrácejí naději.