Kamkoliv se dnes podíváte, je islám využíván (a zneužíván) jako politická síla. Někteří muslimové ho používají jako výzvu k akci; mnozí lidé na Západě (i jinde) ho zase vnímají jako ,,něco jiného" a žádají jeho omezení a odmítnutí. Já jako Turek se dokážu přímo vcítit do obou stran této debaty.
Důvodem, proč se islám v západních očích jeví jako náboženství ,,jiného", je skutečnost, že Západ je dnes svědkem systematické deinstitucionalizace náboženství. Z moderního západního života pochopitelně nevymizelo samo náboženství, nýbrž spíše nároky, které mohou náboženské instituce klást na život jednotlivce. Náboženství v moderním světě je mnohem více než kdykoliv jindy osobním a duchovním prožitkem.
Proces deinstitucionalizace náboženské zkušenosti se však odehrává také v rámci islámu. Politizace islámu oslabuje autoritu islámských náboženských tříd, takzvaných ulema . Stejně jako v případě Západu se i islámský náboženský prožitek stává osobnějším. Jedním z výsledků je výklad náboženských textů jednotlivými muslimy včetně politických radikálů, intelektuálů a žen. Druhým je pak vulgarizace náboženských vědomostí, zneužívání učení koránu a vytrhávání určitých pasáží z kontextu za účelem podpory politických cílů.
Kamkoliv se dnes podíváte, je islám využíván (a zneužíván) jako politická síla. Někteří muslimové ho používají jako výzvu k akci; mnozí lidé na Západě (i jinde) ho zase vnímají jako ,,něco jiného" a žádají jeho omezení a odmítnutí. Já jako Turek se dokážu přímo vcítit do obou stran této debaty.
Důvodem, proč se islám v západních očích jeví jako náboženství ,,jiného", je skutečnost, že Západ je dnes svědkem systematické deinstitucionalizace náboženství. Z moderního západního života pochopitelně nevymizelo samo náboženství, nýbrž spíše nároky, které mohou náboženské instituce klást na život jednotlivce. Náboženství v moderním světě je mnohem více než kdykoliv jindy osobním a duchovním prožitkem.
Proces deinstitucionalizace náboženské zkušenosti se však odehrává také v rámci islámu. Politizace islámu oslabuje autoritu islámských náboženských tříd, takzvaných ulema . Stejně jako v případě Západu se i islámský náboženský prožitek stává osobnějším. Jedním z výsledků je výklad náboženských textů jednotlivými muslimy včetně politických radikálů, intelektuálů a žen. Druhým je pak vulgarizace náboženských vědomostí, zneužívání učení koránu a vytrhávání určitých pasáží z kontextu za účelem podpory politických cílů.