7

Odložené zúčtování eurozóny

NEW YORK – Od léta, kdy se zdálo, že bezprostředně hrozí řecký odchod od eura, a výpůjční náklady Španělska a Itálie dosáhly nových, neudržitelných hladin, už se rizika, jimž čelí eurozóna, zmírnila. Přestože se ale finanční napětí uvolnilo, ekonomické podmínky na okraji eurozóny jsou stále vachrlaté.

Na zmírnění rizik se podílí několik faktorů. V prvé řadě neuvěřitelně účinně zabral program „přímých měnových transakcí“ Evropské centrální banky: rozpětí úrokových sazeb ve Španělsku a Itálii kleslo o zhruba 250 bazických bodů, ještě než bylo na nákupy státních dluhopisů vynaloženo jediné euro. Pomohlo rovněž zřízení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který zajišťuje dalších 500 miliard eur na podporu bank a suverénů, stejně jako uznání evropských lídrů, že pouhá měnová unie je nestabilní a neúplná, což vyžaduje hlubší bankovní, fiskální, ekonomickou a politickou integraci.