AMSTERDAM – Když bylo v roce 1999 zavedeno euro, evropské státy se shodovaly, že pro jeho stabilitu je nezbytná fiskální disciplína. Přestože však jednotná měna prospěla všem zemím, které ji zavedly – v neposlední řadě i jako kotva během současné hospodářské krize –, kvůli neschopnosti členů eurozóny dodržovat vlastní dohody ještě stále hrozí, že se euro promění v katastrofu.
Až příliš mnoho členských zemí se totiž chová tak, jako by žádný Pakt stability a růstu neexistoval. Například stav řeckých veřejných financí je podle evropského komisaře pro měnové otázky Joaquína Almunii „starostí pro celou eurozónu“. Očekává se, že fiskální deficit Řecka dosáhne letos 12,7% HDP, což vysoce přesahuje tříprocentní maximum stanovené Paktem stability a růstu.
V důsledku současné krize samozřejmě překračují deficitní strop daný paktem stability všechny země eurozóny. Vezměme si však například Nizozemsko, kterému se to letos přihodí teprve podruhé od roku 1999. Když Nizozemsko překročilo tříprocentní limit poprvé – o pouhé 0,1% HDP –, vláda okamžitě přijala tvrdá opatření, aby deficit dostala pod kontrolu. Německo a Rakousko se zachovaly stejně. Tyto země už dnes pracují na tom, aby co nejdříve snížily deficity nafouknuté krizí.
AMSTERDAM – Když bylo v roce 1999 zavedeno euro, evropské státy se shodovaly, že pro jeho stabilitu je nezbytná fiskální disciplína. Přestože však jednotná měna prospěla všem zemím, které ji zavedly – v neposlední řadě i jako kotva během současné hospodářské krize –, kvůli neschopnosti členů eurozóny dodržovat vlastní dohody ještě stále hrozí, že se euro promění v katastrofu.
Až příliš mnoho členských zemí se totiž chová tak, jako by žádný Pakt stability a růstu neexistoval. Například stav řeckých veřejných financí je podle evropského komisaře pro měnové otázky Joaquína Almunii „starostí pro celou eurozónu“. Očekává se, že fiskální deficit Řecka dosáhne letos 12,7% HDP, což vysoce přesahuje tříprocentní maximum stanovené Paktem stability a růstu.
V důsledku současné krize samozřejmě překračují deficitní strop daný paktem stability všechny země eurozóny. Vezměme si však například Nizozemsko, kterému se to letos přihodí teprve podruhé od roku 1999. Když Nizozemsko překročilo tříprocentní limit poprvé – o pouhé 0,1% HDP –, vláda okamžitě přijala tvrdá opatření, aby deficit dostala pod kontrolu. Německo a Rakousko se zachovaly stejně. Tyto země už dnes pracují na tom, aby co nejdříve snížily deficity nafouknuté krizí.