HARARE: Před zimbabwskými prezidentskými volbami, které se odehrály počátkem tohoto měsíce, jsem si myslel, že pokud neproběhnou řádně, budou mít vážný dopad nejen na tuto zemi, ale na celou jižní Afriku. Přes stíny války a terorismu jsem se dovolával spravedlivých a svobodných voleb. Zimbabwané se jich nedočkali. Dostali místo nich teror.

Poslední dva roky, na jejichž konci stály tyto prezidentské volby, se Zimbabwané stali obětí intenzivní kampaně zastrasování, pronásledování a strachu, jež byla součástí sirsího programu státního terorismu Zimbabwské africké národní unie - Vlastenecké fronty (ZANU-PF) Roberta Mugabeho. Terorismus ZANU v praxi uskutečňovali ti největsí lumpové z řad veteránů zimbabwské války za nezávislost z doby před dvaceti lety, vládní milice, ale i mládež. Vsem v jejich počínání aktivně napomáhala policie.

Toto zastrasování a násilí měly za následek, že moje strana - Hnutí za demokratickou změnu (MDC) - se v rozsáhlých oblastech venkova vůbec nedostalo k voličům. Vláda prezidenta Mugabeho, mého soupeře, kromě toho stovkám tisícům voličů z měst de facto odebrala hlasovací právo, neboť nezajistila dostatečný počet hlasovacích místností. Domnívám se, že jen v těch největsích městech - Harare a Chitungwize - nevhodilo svůj hlasovací lístek do volební urny více než 360 000 voličů, a to jen proto, že se na ně kvůli frontám před volebními místnostmi nedostalo.

Moji obavu nad legitimností volebních výsledků dále prohlubují zásahy Mugabeho milice, která straně MDC nedovolila vyslat její volební pozorovatele do 52 procent venkovských volebních místností. Ke konci voleb měla nase strana pozorovatele jen ve čtyřech z celkem deseti venkovských volebních míst. To samozřejmě znamená, že Mugabeho příznivci měli zbývající místa zcela pod svou kontrolou. Momentálně sestavujeme komplexní seznam hlasovacích míst, jež byla výhradně pod kontrolou ZANU. Z naseho dosavadního setření vyplývá už teď, že tato hlasovací místa zaznamenala největsí počet voličů Mugabeho a jeho strany.

Ve světle těchto důkazů nemohu než odmítnout výsledky prezidentských voleb, z nichž vítězně vysel stávající prezident Robert Mugabe s 56 procenty z celkového počtu tří milionů odevzdaných hlasů. Úřední výsledky totiž neodrážejí skutečnou vůli lidu Zimbabwe a jsou pro něj nelegitimní.

Zimbabwané byli okradeni o své právo svobodné a demokratické volby prezidenta podle vlastní volby. Boj nad volebními výsledky je politickým tématem, jež je třeba řesit politickou cestou. Jídla a pohonných látek se nedostává, pracovních příležitostí ubývá, inflace dosahuje více než 100 procent. Obyvatelé Zimbabwe si za svou odvahu a odhodlání zaslouží ocenění. Toho se vsak jestě mohou dočkat.

Když písu tyto řádky, cítím smutek, poněvadž Mugabeho režim je rozhodnut jít proti vůli lidu. Ať už se ale stane cokoli, já, jakožto věrný služebník lidu, jsem vsím svým konáním s lidem své země. Vláda mě možná bude chtít dát zavřít. Za velezradu jsem už ostatně zatčen byl, jestě před volbami. V nejhorsím případě mě možná budou chtít zabít. Vláda vsak nikdy nebude moci zahlusit duch lidu, který chce získat zpět svá práva a moc.

Moc dosáhnout demokratických změn je v nasich rukou. V přístích dnech možná pocítíme strach, ale nesmíme připustit, aby nás opanovalo zoufalství. Vlnu politické změny nelze vrátit zpět. Musíme vsak být připraveni na to, že za svou svobodu zaplatíme vysokou cenu. Prezident Mugabe a jeho klika se lidí bojí, a jak jsme už několikrát slyseli, udělají cokoli, aby zvěstovatele svobody zničili.

Pokud jej opravdu zabijí, jediné, co od obyvatel Zimbabwe žádám, je, aby zůstali silní a pokračovali v práci, jíž jsme společně započali. Mezi Zimbabwany jsou hrdinové - hrdinové, kteří dlouhé hodiny čekali, aby mohli odevzdat svůj hlas, hrdinové, kteří se nenechali odbýt. To jsou hrdinové nového Zimbabwe, jejichž hlasy se musí dostat do světa.

S cílem dosáhnout demokratických změn v nasí zemi jsme společně usli dlouhou cestu. V dějinách lidstva se nestává často, aby národ musel čelit takové brutalitě a uchoval si přitom s takovou grácií radost ze života. Uvědomuji si, že Zimbabwané jsou netrpěliví. A vím proč. Musí vsak trpělivě čekat, než se politický proces rozběhne. Nesmí se smířit s výsledky těchto voleb, ale nesmí se ani lapit do Mugabeho provokativních léček a uchýlit se k násilí. Lidé v Zimbabwe chtějí ústavní změny, právní změny, legitimní změny a jednou je navzdory vsem překážkám získají.

Víme, že v tom nejsme sami. Víme, že vůle voličstva je dusána do země i v mnoha jiných afrických zemích. U voleb ve větsině afrických zemí dochází téměř pravidelně k různým nekalostem a podvodům. V Africe se vždy hovoří o volební krizi. Avsak když nadejde čas dát lidem právo volby, upřímnosti na straně mnoha afrických vlád se bohužel najednou nedostává.

Ti, kdo chtějí tento stav změnit, mají naději. Boj v Zimbabwe neskončil. Teď si z nasich zkuseností může vzít ponaučení nejen Afrika, ale celý svět. Moji lidé jsou teď v hodině potřeby nejvyssí. Slibuji, že je neopustím.