NEW YORK – Svět se zrychluje. Komunikace, cestování a produktivita jsou na vzestupu. Pro některé lidi se syntetické drogy staly způsobem, jak se vyrovnat s dnešní rychlou a konkurenční dobou.

Lidé po celém světě užívají ve snaze zvýšit svou výkonnost stimulanty na bázi amfetaminu (ATS) ve formě tablet nebo prášku. Amfetamin, metamfetamin („meth“) nebo extázi si vezme nejméně jednou ročně více než 30 milionů lidí, od hýřilů na celonočních diskotékách přes dělníky na montážní lince až po řidiče dálkových kamionů – je to více než počet uživatelů kokainu a heroinu dohromady. Objem celosvětového trhu těchto stimulantů se odhaduje na 65 miliard dolarů.

Tyto syntetické drogy jsou přitažlivé částečně i proto, že jsou snadno dostupné, cenově přijatelné a snadno se užívají (není třeba je píchat, šňupat nebo kouřit). Amfetaminy zrychlují tělesné pochody: uživatelé pociťují zvýšené sebevědomí, společenskost a energii. Tato forma drogového opojení je přitom pokládána za neškodnou: „pilulky nezabíjejí ani nešíří HIV/AIDS“, tvrdí se.

Po vzestupu však musí následovat pokles. Lidé, kteří začnou být závislí na těchto „povzbuzovačích“, mohou trpět paranoiou, selháváním ledvin, vnitřním krvácením, ale i vážnými duševními problémy, poškozením mozku nebo infarkty. Uživatelé metamfetaminu mívají často zkažené zuby a strašlivé boláky, které si způsobili sami tím, že si rozdrásali kůži, protože měli pocit, že jim pod ní leze hmyz.

Zdá se, že mladí lidé v rozvinutém světě si postupně začínají nástrahy uvědomovat, a to částečně i díky názorným kampaním zvyšujícím povědomí veřejnosti. Po značném rozmachu v 90. letech, kdy byl „meth“ pokládán ve Spojených státech a v Japonsku za veřejného nepřítele číslo jedna, se užívání syntetických drog v Severní Americe, Evropě, Austrálii a na Novém Zélandu stabilizovalo, třebaže zůstává na vysoké úrovni. V Austrálii například užije 2,3% obyvatel nejméně jednou ročně metamfetamin a 3,5% extázi – jde o jednu z nejvyšších hodnot na světě.

Důkazy naznačují, že se problém přesouvá na nové trhy ve východní a jihovýchodní Asii a také na Blízký a Střední východ. Poptávku po těchto látkách táhne Asie, kde žije obrovské množství stále bohatších obyvatel. V roce 2006 hlásila zvýšení spotřeby metamfetaminu téměř polovina asijských zemí. Letos měla vážné problémy s ATS více než polovina čínských provincií.

Tento vzestup se však neomezuje jen na jihovýchodní Asii. Také v Saúdské Arábii se děje něco podivného. Loni v tomto království zabavili téměř 14 tun amfetaminu, především ve formě známé jako Captagon (pravděpodobně se vyrábí v jihovýchodní Evropě). Je to jedna čtvrtina veškerého amfetaminu zabaveného ve světě. V Jihoafrické republice se počet odhalených laboratoří na výrobu „methu“ už pět let po sobě zvyšuje a stoupla i domácí poptávka.

Tento posun může být částečně způsoben změnami poptávky. Pro společnosti, které přecházejí na demokracii nebo procházejí rapidní modernizací, zřejmě syntetické drogy představují vedlejší produkt hyperaktivního růstu. Posun je způsoben také silným tlakem na nabídku ze strany stále agresivnějších zločineckých skupin s chapadly po celém světě.

Před deseti lety obstarávala výrobu syntetických drog celá řada malých „domácích“ podniků. Látky potřebné například pro výrobu metamfetaminu jsou snadno dostupné, recepty se dají bez problémů získat a dávky této drogy lze uvařit přímo v kuchyni.

V posledních několika letech se však stal z produkce ATS velký globální byznys. Organizovaný zločin se zmocňuje všech složek tohoto nezákonného obchodu, od pašování zdrojových chemických látek až po výrobu a prodej drog.

Výrobny průmyslových rozměrů mohou zaznamenávat obrovské zisky z výroby milionů tablet, a to při nízkých vstupních investicích. Stále dokonalejší laboratoře jsou odhalovány například v Indonésii a Malajsii. Pouze v roce 2007 bylo v Číně odhaleno 75 laboratoří na výrobu ATS. Není pochyb o tom, že v těch částech světa, kde je vymáhání zákona slabé či zkorumpované nebo kde se na těchto aktivitách přímo podílejí místní činitelé, existuje řada dalších podobných laboratoří. Nechvalně proslulým případem je Barma.

Producenti a dodavatelé se rychle adaptují na nejnovější trendy a své produkty šijí na míru místním trhům. Jakmile je jedna laboratoř uzavřena, druhá se otevře. Jakmile je některá látka potřebná pro výrobu nedostupná, přejdou producenti na látku alternativní.

Čtyřiaosmdesát procent všech známých laboratoří na výrobu ATS se stále nachází v Severní Americe, přičemž výrobním centrem syntetických drog je tradičně také západní Evropa (zejména Česká republika a Nizozemsko). V uplynulých několika letech však bylo snížení počtu odhalených laboratoří v USA a Evropské unii kompenzováno vzestupem produkce v sousedních státech – v Severní Americe to byla například Kanada a Mexiko, v jihovýchodní Evropě Turecko. Zabránit tomuto přesunu lze pouze za předpokladu širší regionální spolupráce.

Státy rozvojového světa musí vytáhnout hlavy z písku, než bude pozdě. Mnohé tento problém zcela popírají a o situaci ve své zemi neinformují ani OSN. Nejzranitelnější jsou přitom ty země, které jsou špatně připraveny bojovat s drogovou pandemií prostřednictvím sběru informací, regulačních rámců, vymáhání zákona, soudní kriminalistiky nebo zdravotní péče.

Obecně je zapotřebí více informací o nových typech syntetických drog (jako je halucinogen ketamin), vývoji výrobních metod, nově vznikajících dopravních trasách a nových trzích.

Stabilizace problému v rozvinutém světě ukazuje, že je takové omezení produkce možné. Nebudeme-li však věnovat více pozornosti a prostředků na prevenci, léčbu a vymáhání zákona v mladých a stále zámožnějších společnostech rozvojového světa, mohou se tyto země brzy potýkat s podobnou epidemií užívání drog.