Wednesday, September 17, 2014
4

Věk autoritářské demokracie

MOSKVA – Současným světem otřásá tolik tektonických změn, že se téměř nedají spočítat: pokračující hospodářská krize urychluje rozpad mezinárodního řízení a nadnárodních institucí, přičemž kamp#160;oběma jevům dochází současně samp#160;mohutným přesunem hospodářské a politické moci do Asie. Necelé čtvrtstoletí po tom, co Francis Fukuyama ohlásil „konec dějin“, jsme zřejmě dospěli kamp#160;úsvitu nové éry společenských a geopolitických otřesů.

Arabským světem se dramaticky prohnalo revoluční jaro, zamp#160;něhož se však rychle stává mrazivá zima. Nové režimy vamp#160;sobě většinou spojují staré autoritářství samp#160;islamismem, což má za následek další společenskou stagnaci, rozmrzelost a nestabilitu.

Ještě pozoruhodnější jsou však sociální (a antisociální) masové demonstrace, které se šíří vamp#160;zámožných západních společnostech. Tyto protesty mají dvě hlavní příčiny.

Za prvé se na Západě vamp#160;posledních pětadvaceti letech nerušeně prohlubovala sociální nerovnost, zčásti kvůli zániku Sovětského svazu a spolu samp#160;ním i hrozby rozpínavého komunismu. Strašidlo revoluce do té doby nutilo západní elity využívat státní moc kamp#160;přerozdělování bohatství a podpoře růstu loajálních středních vrstev. Když se však komunismus zhroutil přímo vamp#160;jeho euroasijském srdci, začali bohatí lidé na Západě vamp#160;domnění, že už se nemají čeho bát, prosazovat osekávání sociálního státu, což vedlo kamp#160;rychlému prohloubení nerovnosti. Dokud se celkový koláč zvětšoval, dal se takový vývoj tolerovat, ale globální finanční krize vamp#160;roce 2008 tomu učinila přítrž.

Za druhé se vamp#160;průběhu posledních patnácti let přesunuly stamiliony pracovních míst do Asie, která nabízela levnou a často i vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Západ, jenž zažíval euforii zamp#160;vítězství nad komunismem a zdánlivě nezadržitelného hospodářského růstu, nedokázal zavést nezbytné strukturální reformy (Německo a Švédsko jsou vzácnými výjimkami). Západní prosperita se ve stále větší míře opírala o dluhy.

Ekonomická krize však překazila možnost žít dál dobrý život za vypůjčené peníze. Američané a Evropané začínají chápat, že oni ani jejich děti nemohou předpokládat, že budou postupem času bohatnout.

Vlády nyní čeká obtížný úkol zavést reformy, které nejtvrději zasáhnou většinové voliče. Menšina, jež vamp#160;uplynulých dvou desetiletích finančně prosperovala, se přitom pravděpodobně nevzdá svých výhod bez boje.

To vše musí nutně oslabit přitažlivost západní demokracie vamp#160;zemích, jako je Rusko, kde na rozdíl od Západu a ve velké míře i od arabského světa ti, kdo organizují masové demonstrace proti vládě, patří kamp#160;ekonomické elitě. Jejich hnutí není alespoň prozatím hnutím sociálního protestu, nýbrž politické reformy – požadujícím větší svobodu a větší zodpovědnost vlády.

Před několika lety bylo vamp#160;módě obávat se hrozeb, které pro západní demokratický kapitalismus představoval kapitalismus autoritářského stylu (například vamp#160;Číně, Singapuru, Malajsii nebo Rusku). Dnes není problém pouze vamp#160;ekonomice.

Západní kapitalismus a jeho model společnosti založené na téměř všeobecném bohatství a liberální demokracii se vamp#160;porovnání samp#160;konkurencí jeví jako stále méně efektivní. Střední vrstvy vamp#160;autoritářských režimech mohou dotlačit vedoucí představitele kamp#160;větší demokracii tak jako vamp#160;Rusku, ale také je možné, že se západní demokracie stanou více autoritářskými.

Měřeno dnešní optikou byli Charles de Gaulle, Winston Churchill i Dwight Eisenhower relativně autoritářskými vůdci. Západ bude muset takový přístup opětovně zaujmout, jinak riskuje, že začne celosvětově ztrácet, až jeho ultrapravicové a ultralevicové politické síly upevní pozice, zatímco střední vrstvy se začnou rozplývat.

Musíme najít způsoby, jak zabránit politické polarizaci, která ve dvacátém století dala vzniknout totalitním systémům – komunistickému i fašistickému. Naštěstí je to možné. Komunismus a fašismus se zrodily a zapustily kořeny ve společnostech demoralizovaných válkou, a proto by se dnes měly podniknout veškeré možné kroky, aby se vypuknutí války předešlo.

To začíná nabývat na důležitosti právě dnes, kdy se přízrak války vznáší nad Íránem. Izrael, jenž po „demokratických“ vzedmutích vamp#160;sousedních zemích čelí z jejich strany přílivu nepřátelských sentimentů, není jedinou zainteresovanou stranou. Mnozí lidé vamp#160;rozvinutých státech, a dokonce i někteří lidé vamp#160;Rusku jako by válku samp#160;Íránem stále více podporovali, a to navzdory – nebo možná kvůli – potřebě řešit pokračující globální hospodářskou krizi a selhání mezinárodního řízení.

Současně se vamp#160;dobách dalekosáhlých změn rýsují na obzoru obrovské příležitosti. Miliardy lidí vamp#160;Asii vybředly zamp#160;chudoby. Neustále se objevují nové trhy a sféry, kde může člověk uplatnit svůj intelekt, vzdělání a talent. Světová mocenská centra se začínají navzájem vyvažovat, což podkopává hegemonistické ambice a předznamenává nástup kreativní nestability založené na skutečné multipolaritě, kdy lidé získávají větší svobodu definovat svůj osud vamp#160;globální aréně.

Dnešní globální změny a výzvy paradoxně skýtají potenciál jak kamp#160;mírovému soužití, tak i kamp#160;násilnému konfliktu. Bohužel nebo bohudík je nyní na nás – pouze na nás –, abychom definovali, jak bude naše budoucnost vypadat.

Hide Comments Hide Comments Read Comments (4)

Please login or register to post a comment

  1. CommentedSohaib Malek

    Isn't democracy authoritative by itself?

    When was the last time when a relative majority's decision was overthrown due to the relative minority's reservations in one of the most democratic country? When a majority votes for someone/thing, minority's views, regardless of how serious they are, are overruled "authoritatively".

    Its democracy's paradox that, on the one hand, it denounces non-authoritarian rules, on the other hand, its ensures a headway for majority's decisions when they're suppressing a relative minority's views.

  2. CommentedAlex D.

    I like the analysis of our current western situation:
    "First, social inequality has grown unabated in the West over the last quarter-century, owing in part to the disappearance of the Soviet Union and, with it, the threat of expansionist communism."

    There are many reasons why the western countries are in this mess. First, our politicians believe in the wrong system. It started with Thatcher and spread over almost every western country. Small government but free and ultra capitalism was the motto. We now see the results.

    Lobbyism opened a door to this development. But also in universities we were told that the free market works best. Deregulation was the motto and politicians did what the professional class said. We saw what happened: The workers’ wages decreased rapidly, the taxes for companies and wealthy people went down, unemployment rose, social benefits had to be cut because public revenue went down. And finally deregulation in financial markets has lead to the catastrophe in the financial markets. We saw the results in 2001 and 2008.

    This leads us to the next point:
    "Governments now face the difficult task of implementing reforms that will hit the majority of voters hardest."

    Now politicians have to solve the crisis. But how? Banks had to be saved with public money and now politicians cut the social benefits and wages of regular people. The causers of our financial disaster in 2008 are free and can do business as usual. The game goes on but the regular people have to pay it. In fact the European Union tries to save the Euro since 2008 and the economic situation in the southern countries is getting worse in worse. Instead of realizing that the EU continuous with the same medicine without realizing that the medicine (and thus the economical models that have been used) might be wrong.

    But this is not about democracy! If you would ask the voters they would say regulate the banks, stop the speculation with food and "stop making money with money for Christ’s sakes". Let them pay the bill.
    But as you can see our politicians are caught in Lobbyism. Banks write rules for German politicians for example. That is insane (but true).

    In fact our politicians could easily solve the problems. Use the right economical models, start to create jobs, decrease the inequality which is possible throughout taxation of the upper class or the famous 1%. Let companies finally pay taxes without any exceptions! Close tax loopholes and fight against tax shelters.

    On the other hand we have the more or less authoritarian countries which have no Lobbyism. They have a ruling elite but they are no bankers. Their markets are strictly regulated and often protected. Of course they have many other problems but huge and powerful companies are often government owned or ruled.

    Thus my conclusion:
    Our western democracies seem not to work because most of our political parties think the same way, influenced by the banks and big companies. Take a look at the US. 2 parties with 80% the same thinking.
    Take a look at Germany. We have more or less 5 parties of which 4 do the same. What has the labour party in England become? Why is Hollande called a Socialist?! Objectively they are all capitalists in the name of the big and wealthy and not much different than any other party in the western democracies.

    Perhaps we need more authoritarian leaders in the western countries but in my eyes this is not necessary. What we need is politicians who finally start to serve the people and not the companies and banks. Sweden or Switzerland are a good example that it works.

    Otherwise a very good and eye opening article! Thank you for that!

  3. CommentedZsolt Hermann

    Thank you for this very sharp analysis of our current global situation. Indeed history "did not end", evolution is going on, and it has driven humanity to a very crucial crossroad. We are facing unprecedented times, because we never lived in such a closed, integral and interdependent system as we exist in today, thus we can basically "throw out" all our historic examples.
    Moreover all our history so far can only teach us what systems do not work, as all our previous civilizations, including the present free market, constant growth capitalistic civilazation have run into dead ends, collapsed.
    I completely agree with the conclusion of the article that from this point on we can progress either in a very positive, prosperous, sustainable way, or we can self destruct even to the point of extinction. We have the talent and capability for both.
    So why would we not choose the positive path automatically? Because it goes against our inherent human nature. The positive path requires an altruistic, mutually responsible society, where people take into consideration the whole system before they make self calculations. Only this way can such an interconnected integral system work, where with each move, even with our thoughts we influence everybody else, thus before any plan or action we need to take into consideration the whole structure.
    We can be motivated into accepting such altruistic system in two ways. The first one is the method we followed so far, we only changed, moved on when the suffering on the actual level made it impossible to stay put, thus we moved to another level. Unfortunately in our present situation this would mean colossal suffering, possible atomic world war. The other option is the wise one, where by studying and understanding the structure of the global system, and the laws governing it, we adjust ourselves willingly, with free choice, proactively before the circumstances force us to do so. This is where we stand today as the article concludes.

  4. CommentedAndrés Arellano Báez

    It is the most important change of our species. In the past there were moments like theses, but with a huge difference: the avalaible free information the we can have today. So, it is true what hte authos said: radicals ideologies can come to power but we all have today the tools to avoid that. We need share information and generate the basis for the next step in our evolution: the social awareness. 2012 is a year for a change and it is clear that the actual system is collapsing.

Featured