Mladé demokracie dokážou být kruté: jejich voliči jsou mnohdy stejně málo shovívaví jako političtí soupeři. Dva týdny, které uplynuly od sporných tchajwanských prezidentských voleb z 20. března - jež byly teprve třetím podobným demokratickým hlasováním v dějinách země -, otestovaly tuto banální pravdu až na doraz. Mladá tchajwanská demokracie se nyní musí naučit vážit na lékárnických vahách, aby se vyrovnala se znovuzvolením prezidenta Čchen Šuej-piena.

Během volebního mítinku v rodném městě na jihu Tchaj-wanu byli prezident Čchen a viceprezidentka Anette Lu v předvečer voleb zraněni kulkou atentátníka. Takto získané sympatie zajistily prezidentovi nejtěsnější vítězství - získal pouhých 50,1% hlasů - nad kandidátem koalice Kuomintangu a První lidové strany (KMT-PFP) Lien Čchanem. Následovaly pouliční protesty opozice a výkřiky, že atentát byl zinscenován. Objevil se i požadavek na přepočítání hlasů.

To není nikterak překvapivé, jelikož tchajwanská společnost je rovnoměrně a hluboce polarizována. Demokratická pokroková strana (DPP) prezidenta Čchena volala po „jedné zemi na každé straně Tchajwanské úžiny" a po „zamezení návratu cizáckého režimu" (míněno KMT, který přišel na Tchaj-wan v roce 1949). Zatímco však Čchenova kampaň za obranu Tchaj-wanu před hrozbami z pevninské Číny zjevně vyburcovala stranické stoupence, nerozhodnuté voliče znervóznila a konkurenční KMT rozvzteklila.

Pro koalici KMT-PFP byla kampaň fakticky svatou válkou vedenou nejen za oživení churavějící ekonomiky, ale i za zachování oficiálního názvu země: „Čínská republika". Vzhledem k tomu, kolik bylo v sázce, se oběma táborům podařilo zmobilizovat miliony lidí.

Prezident Čchen tyto sázky ještě zvýšil tím, že vypsal vůbec první tchajwanské referendum. To se zabývalo otázkou posílení tchajwanské obrany ve světle raketových hrozeb ze strany pevninské Číny a vybudování mírového rámce vztahů na obou stranách úžiny oddělující Tchaj-wan od kontinentu. Referendum však neodsoudila jako provokativní pouze Čína, ale i prezident Spojených států George W. Bush.

V prvních týdnech po hlasování se Tchaj-wan vrávoravě posouvá vpřed. Prezident Čchen souhlasil s přepočítáním hlasů. Všichni si ovšem kladou otázku, zda poražená strana přijme výsledek přepočítání a zda může mladá tchajwanská demokracie takovou vřavu vůbec přežít.

Nejdůležitějším tématem, které před dnešním Tchaj-wanem stojí, totiž není otázka znovusjednocení s Čínou, nýbrž upevnění a prohloubení našich demokratických institucí. Je nezbytné, aby tolerantní tradice vystřídaly zmatek, který až dosud při budování tchajwanské demokracie převládal.

Jedním z přínosů referenda je skutečnost, že občané Tchaj-wanu byli vůbec poprvé požádáni, aby diskutovali o otázkách týkajících se národní obrany a vztahů s protější stranou úžiny. Kterýkoliv občan se mohl zúčastnit jedné z deseti celostátně vysílaných televizních debat a polemizovat s vládními činiteli.

Sami prezidentští kandidáti se navíc zúčastnili dvou kol televizních diskusí a přednesli další dva televizní projevy - tato politická otevřenost byla na Tchaj-wanu něčím novým a v čínském politickém světě šlo o něco naprosto jedinečného. Přestože vedoucí čínští představitelé volby odmítli, otevřený a demokratický tchajwanský přístup bude mít obrovský vliv na další čínská politická uskupení, jež usilují o větší politickou pluralitu.

Viděno z této perspektivy mohou tchajwanské demokratické tradice pouze sílit. DPP je relativně mladou stranou, která vznikla teprve v roce 1986. Tchaj-wan se tak velmi dlouho nacházel ve stínu KMT. Tato dominance je dnes definitivně minulostí. Vzhledem k nerovnoměrnému rozdělení moci mezi oběma stranami předpovídali mnozí lidé vítězství koalice KMT-PFP. DPP ostatně nikdy v minulosti nedokázala získat více než 40% hlasů. Její vítězství z ní dnes učinilo pevnou součást politické scény.

Již po čtyřletém vládnutí přepsala DPP politickou mapu Tchaj-wanu. Její volání po dalších reformách, její víra v Tchaj-wan i naléhavost jejích výzev k obraně ostrova před nepatřičným vlivem Číny si dnes získaly podporu těsné většiny obyvatel. Přesto by to nemělo být pokládáno za bezvýhradné vítězství tchajwanského nacionalismu.

Nebýt „střeleckého incidentu" v předvečer voleb, možná by si opozice zajistila vítězství, jehož rozhodujícím faktorem by byla chabá ekonomická situace. Nepatrná většina a zřejmé rozdíly mezi oběma politickými tábory se do budoucna postarají o vznik systému dvou silných stran.

Předvolební kampaň však přinesla více než jen dvě silné strany. Zdejší demokracii pozvedává rovněž právo.

Obě strany se například momentálně účastní napjatých jednání ohledně změny zákona o volbě a odvolávání prezidenta a viceprezidenta, která by měla zabránit opakování současné zmatené situace kolem přepočítávání hlasů. Do budoucna bude přepočítání hlasů povinné v případě, že rozdíl mezi vítězem a poraženým bude činit méně než 1%. „Sluneční zákon" regulující dary politickým stranám pak vstoupil v platnost ještě před samotným začátkem voleb. Finanční poměry prezidenta a jeho rodiny budou napříště sledovány bedlivěji.

Demokratická zkušenost Tchaj-wanu je chaotická, ale zároveň o nic chaotičtější než hlasování, které před čtyřmi lety vyneslo k moci prezidenta Bushe. Ano, nedávné volby na Tchaj-wanu zanechaly zemi rozpolcenou, ale veškeré zlomové linie mají demokratický charakter a lidé se už organizují k příštím volbám. Rozporuplné hlasování neodsoudí tchajwanský demokratický experiment k nestabilitě či k něčemu horšímu, ale naopak pomůže upevnit a posílit náš demokratický řád.