Navzdory nedávným turbulencím na finančním trhu zůstává základní dynamika světové ekonomiky v podstatě beze změny. Velká otázka dnes nezní, jak se vyrovnat s poklesem, nýbrž spíše jak udržet dnešní globální boom a kapitálové toky, které ho provázejí. Vzhledem k faktu, že se očekává pokračování rychlého celosvětového růstu, existují skvělé investiční příležitosti, které budou financovány pouze v případě, že se kapitál bude i nadále přesouvat do zemí, které ho dokážou produktivně využít.
Dobrou zprávou je, že některé země mají vysoké úspory, které chtějí investovat v jiných zemích, a nenechají se odradit krátkodobými tržními výkyvy. Naše projekce ukazují, že hrubý (nebo celkový) příliv kapitálu na rozvíjející se trhy se zvýší z 400-500 miliard dolarů před asijskou krizí v roce 1997 na 800-900 miliard dolarů v letech 2007 a 2008. V dohledné budoucnosti se očekává, že tento kapitálový tok dosáhne jednoho bilionu dolarů.
Při zevrubném zpětném ohlédnutí je zřejmé, že špatná regulace bank a dohled nad firmami prohloubily v letech 1997-98 hospodářský pokles, který následoval po „náhlém vyschnutí“ kapitálových toků. Co přesně však z toho vyplývá pro země se středními a nízkými příjmy, které dnes hledají způsob, jak při současné záplavě kapitálu nastavit politiku kapitálového účtu?
Navzdory nedávným turbulencím na finančním trhu zůstává základní dynamika světové ekonomiky v podstatě beze změny. Velká otázka dnes nezní, jak se vyrovnat s poklesem, nýbrž spíše jak udržet dnešní globální boom a kapitálové toky, které ho provázejí. Vzhledem k faktu, že se očekává pokračování rychlého celosvětového růstu, existují skvělé investiční příležitosti, které budou financovány pouze v případě, že se kapitál bude i nadále přesouvat do zemí, které ho dokážou produktivně využít.
Dobrou zprávou je, že některé země mají vysoké úspory, které chtějí investovat v jiných zemích, a nenechají se odradit krátkodobými tržními výkyvy. Naše projekce ukazují, že hrubý (nebo celkový) příliv kapitálu na rozvíjející se trhy se zvýší z 400-500 miliard dolarů před asijskou krizí v roce 1997 na 800-900 miliard dolarů v letech 2007 a 2008. V dohledné budoucnosti se očekává, že tento kapitálový tok dosáhne jednoho bilionu dolarů.
Při zevrubném zpětném ohlédnutí je zřejmé, že špatná regulace bank a dohled nad firmami prohloubily v letech 1997-98 hospodářský pokles, který následoval po „náhlém vyschnutí“ kapitálových toků. Co přesně však z toho vyplývá pro země se středními a nízkými příjmy, které dnes hledají způsob, jak při současné záplavě kapitálu nastavit politiku kapitálového účtu?