ISTANBUL – V posledních čtyřech týdnech jsem navštívil Sofii, Kuala Lumpur, Dubaj, Londýn, Milán, Frankfurt, Berlín, Paříž, Peking, Tokio, Istanbul a řadu míst napříč Spojenými státy. Nespočet výzev, jimž čelí globální ekonomika, se mi ani na chvíli výrazněji nevzdálil.
V Evropě zesláblo mezní riziko rozpadu eurozóny a ztráty přístupu Španělska a Itálie na trhy, když se Evropská centrální banka loni v létě rozhodla, že poslouží jako opora suverénních dluhů. Fundamentální problémy měnové unie – nízký potenciální růst, přetrvávající recese, ztráta konkurenční schopnosti a rozsáhlé objemy soukromého a veřejného dluhu – však vyřešeny nejsou.
Stěžejní dohoda mezi jádrem eurozóny, ECB a periferií – bolestivá úsporná opatření a reformy výměnou za masivní finanční podporu – se teď navíc rozpadá, jelikož únava z úspor na periferii eurozóny se střetává s únavou z finančních výpomocí v centrálních zemích jako Německo a Nizozemsko.
ISTANBUL – V posledních čtyřech týdnech jsem navštívil Sofii, Kuala Lumpur, Dubaj, Londýn, Milán, Frankfurt, Berlín, Paříž, Peking, Tokio, Istanbul a řadu míst napříč Spojenými státy. Nespočet výzev, jimž čelí globální ekonomika, se mi ani na chvíli výrazněji nevzdálil.
V Evropě zesláblo mezní riziko rozpadu eurozóny a ztráty přístupu Španělska a Itálie na trhy, když se Evropská centrální banka loni v létě rozhodla, že poslouží jako opora suverénních dluhů. Fundamentální problémy měnové unie – nízký potenciální růst, přetrvávající recese, ztráta konkurenční schopnosti a rozsáhlé objemy soukromého a veřejného dluhu – však vyřešeny nejsou.
Stěžejní dohoda mezi jádrem eurozóny, ECB a periferií – bolestivá úsporná opatření a reformy výměnou za masivní finanční podporu – se teď navíc rozpadá, jelikož únava z úspor na periferii eurozóny se střetává s únavou z finančních výpomocí v centrálních zemích jako Německo a Nizozemsko.