Saturday, August 30, 2014
0

Jak posílit stabilizátory

PAŘÍŽ – Summit skupiny G-20, který se začátkem listopadu uskuteční v Cannes, bude významnou příležitostí k řešení otázek mandátu, řízení a institucionální kapacity Rady pro finanční stabilitu (FSB) – mezinárodního orgánu, jenž monitoruje mezinárodní finanční soustavu a dává doporučení k jejímu zlepšení. Tato schůzka je mimořádně aktuální, protože FSB bude mít brzy nové vedení, když její současný předseda Mario Draghi se v listopadu stane guvernérem Evropské centrální banky.

Skupina G-20 zřídila FSB uprostřed finanční krize v letech 2008-2009, vybudovala ji na základech jejího předchůdce, totiž Fóra pro finanční stabilitu, a pověřila ji koordinací naléhavého úsilí o reformu mezinárodních regulačních pravidel s cílem zajistit větší finanční stabilitu a globální konzistentnost pravidel. I v době, kdy skupina G-20 zápolí s problémy globálního hospodářského zpomalení a krizí eura, zůstává mandát FSB stěžejní pro agendu zásadní finanční reformy – a pro zamezení národních a regionálních rozdílů v oblastech kritických pro stabilitu globální finanční soustavy

FSB byla kritizována za to, že postrádá vymáhací kapacity. V dnešním světě suverénních států však smlouvy vytvářející nové mezinárodní instituce s nadnárodními pravomocemi nepředstavují realistickou alternativu. FSB navíc dosáhla značných úspěchů. Její agenda se rychle rozšiřuje a samotná organizace se stává vlivnou a trvalou součástí mezinárodní ekonomické a finanční architektury, třebaže její budoucnost obestírají palčivé otázky.

Pragmatické kroky k vyjasnění mandátu FSB a zvýšení její provozní efektivity se mohou a měly by se podniknout. FSB je dnes bez právního postavení (je to pouhý produkt politického prohlášení). Z institucionálního hlediska jde o pouhé prodloužení Banky pro mezinárodní platby (BIS) se sídlem v Basileji. Ta FSB financuje a také jí přiděluje personál na nižších stupních řízení. Vnitřní řídicí procesy FSB jsou nedostatečně rozvinuté a postrádají průhlednost.

Jakožto jediná instituce, která spojuje centrální banky, dohlížecí orgány, ministerstva financí významných ekonomik a mezinárodní normotvorné orgány, má FSB jedinečné postavení umožňující stanovovat priority v oblasti finanční regulace, zajišťovat regulační soudržnost napříč celým finančním sektorem, dohlížet na důslednou implementaci a ve spojení s Mezinárodním měnovým fondem také vyhodnocovat systémová slabá místa. Ačkoliv by však FSB měla identifikovat mezery v regulační činnosti a podporovat proaktivnější práci prostřednictvím různých normotvorných orgánů, neměla by přebírat každodenní provozní závazky. Spíše by měla podněcovat kulturu konzultací se sektorem jakožto nezbytný rozměr legitimity, který předpokládá průhlednější přístupy k promýšlení tržního dopadu navrhovaných standardů.

Efektivní naplňování takto ambiciózního mandátu je obzvláště důležité ve světle dvou rýsujících se priorit skupiny G-20 pro FSB: regulačních iniciativ zohledňujících fungování trhů, včetně takzvaného „stínového bankovnictví“ (méně regulovaných forem soukromého financování), a nových mechanismů podpory konzistentního zavádění standardů.

Očekávání, že se FSB více zaměří na stínové bankovnictví, pramení nejen z vědomí, jakou roli sehrály nebankovní finanční instituce při rozdmýchání krize v letech 2008-2009, ale i z obavy, že přísnější požadavky na kapitál a likviditu bank by mohly přesunout riziko od regulovaného jádra finančního sektoru jinam. To bude vyžadovat opatrné hledání rovnováhy mezi potřebou zmírňovat rizika v neregulovaném sektoru a výhodami, které tento sektor přináší finanční soustavě díky své efektivitě a inovacím.

FSB spolu s Basilejským výborem pro bankovní dohled v tichosti zvažuje nové mechanismy monitorování implementace standardů, a to zejména v kontextu pravidel Basel III. Z členství v FSB by měla vyplývat zodpovědnost při zavádění standardů. Při absenci formálních vymáhacích pravomocí je pragmatickou alternativou vyvinout mechanismy monitorování implementace standardů na průběžné bázi a začlenit do něj systematická a nestranná hodnocení „peer review“.

Summit v Cannes by měl formulovat obnovený závazek k důslednému zavádění dohodnutých regulačních reforem a k minimalizaci divergence v národních regulacích, která by mohla vytvářet systémová rizika nebo významné konkurenční výhody. Skupina G-20 by měla poskytnout politickou podporu rozvoji takového rámce, který se bude opírat o monitoring, konzultace, vzájemný dohled, ohlašování a zveřejňování. Je v zájmu finančního průmyslu podpořit vývoj těchto mechanismů coby prostředku k řešení dopadů nejednotných národních regulací na konkurenceschopnost.

A konečně by skupina G-20 měla poskytnout FSB dostatečnou institucionální kapacitu k řešení úkolů, aniž by přitom stvořila byrokracii. Prvním příkazem dne je nalezení schopného a odhodlaného nového šéfa FSB. Kromě toho by měla FSB získat právní zakotvení prostřednictvím řádného ustavení – byl by to jakýsi institucionální kompromis mezi současným ryze politickým statusem a druhým extrémem v podobě smluvní organizace. FSB by tím získala možnost najímat nejlepší možné talenty, získávat finance od vlád a uzavírat formálnější vztahy s jinými mezinárodními orgány za účelem efektivnějšího plnění svých závazků.

Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured