Friday, April 25, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
0

Jak posílit stabilizátory

PAŘÍŽ – Summit skupiny G-20, který se začátkem listopadu uskuteční v Cannes, bude významnou příležitostí k řešení otázek mandátu, řízení a institucionální kapacity Rady pro finanční stabilitu (FSB) – mezinárodního orgánu, jenž monitoruje mezinárodní finanční soustavu a dává doporučení k jejímu zlepšení. Tato schůzka je mimořádně aktuální, protože FSB bude mít brzy nové vedení, když její současný předseda Mario Draghi se v listopadu stane guvernérem Evropské centrální banky.

Skupina G-20 zřídila FSB uprostřed finanční krize v letech 2008-2009, vybudovala ji na základech jejího předchůdce, totiž Fóra pro finanční stabilitu, a pověřila ji koordinací naléhavého úsilí o reformu mezinárodních regulačních pravidel s cílem zajistit větší finanční stabilitu a globální konzistentnost pravidel. I v době, kdy skupina G-20 zápolí s problémy globálního hospodářského zpomalení a krizí eura, zůstává mandát FSB stěžejní pro agendu zásadní finanční reformy – a pro zamezení národních a regionálních rozdílů v oblastech kritických pro stabilitu globální finanční soustavy

FSB byla kritizována za to, že postrádá vymáhací kapacity. V dnešním světě suverénních států však smlouvy vytvářející nové mezinárodní instituce s nadnárodními pravomocemi nepředstavují realistickou alternativu. FSB navíc dosáhla značných úspěchů. Její agenda se rychle rozšiřuje a samotná organizace se stává vlivnou a trvalou součástí mezinárodní ekonomické a finanční architektury, třebaže její budoucnost obestírají palčivé otázky.

Pragmatické kroky k vyjasnění mandátu FSB a zvýšení její provozní efektivity se mohou a měly by se podniknout. FSB je dnes bez právního postavení (je to pouhý produkt politického prohlášení). Z institucionálního hlediska jde o pouhé prodloužení Banky pro mezinárodní platby (BIS) se sídlem v Basileji. Ta FSB financuje a také jí přiděluje personál na nižších stupních řízení. Vnitřní řídicí procesy FSB jsou nedostatečně rozvinuté a postrádají průhlednost.

Jakožto jediná instituce, která spojuje centrální banky, dohlížecí orgány, ministerstva financí významných ekonomik a mezinárodní normotvorné orgány, má FSB jedinečné postavení umožňující stanovovat priority v oblasti finanční regulace, zajišťovat regulační soudržnost napříč celým finančním sektorem, dohlížet na důslednou implementaci a ve spojení s Mezinárodním měnovým fondem také vyhodnocovat systémová slabá místa. Ačkoliv by však FSB měla identifikovat mezery v regulační činnosti a podporovat proaktivnější práci prostřednictvím různých normotvorných orgánů, neměla by přebírat každodenní provozní závazky. Spíše by měla podněcovat kulturu konzultací se sektorem jakožto nezbytný rozměr legitimity, který předpokládá průhlednější přístupy k promýšlení tržního dopadu navrhovaných standardů.

Efektivní naplňování takto ambiciózního mandátu je obzvláště důležité ve světle dvou rýsujících se priorit skupiny G-20 pro FSB: regulačních iniciativ zohledňujících fungování trhů, včetně takzvaného „stínového bankovnictví“ (méně regulovaných forem soukromého financování), a nových mechanismů podpory konzistentního zavádění standardů.

Očekávání, že se FSB více zaměří na stínové bankovnictví, pramení nejen z vědomí, jakou roli sehrály nebankovní finanční instituce při rozdmýchání krize v letech 2008-2009, ale i z obavy, že přísnější požadavky na kapitál a likviditu bank by mohly přesunout riziko od regulovaného jádra finančního sektoru jinam. To bude vyžadovat opatrné hledání rovnováhy mezi potřebou zmírňovat rizika v neregulovaném sektoru a výhodami, které tento sektor přináší finanční soustavě díky své efektivitě a inovacím.

FSB spolu s Basilejským výborem pro bankovní dohled v tichosti zvažuje nové mechanismy monitorování implementace standardů, a to zejména v kontextu pravidel Basel III. Z členství v FSB by měla vyplývat zodpovědnost při zavádění standardů. Při absenci formálních vymáhacích pravomocí je pragmatickou alternativou vyvinout mechanismy monitorování implementace standardů na průběžné bázi a začlenit do něj systematická a nestranná hodnocení „peer review“.

Summit v Cannes by měl formulovat obnovený závazek k důslednému zavádění dohodnutých regulačních reforem a k minimalizaci divergence v národních regulacích, která by mohla vytvářet systémová rizika nebo významné konkurenční výhody. Skupina G-20 by měla poskytnout politickou podporu rozvoji takového rámce, který se bude opírat o monitoring, konzultace, vzájemný dohled, ohlašování a zveřejňování. Je v zájmu finančního průmyslu podpořit vývoj těchto mechanismů coby prostředku k řešení dopadů nejednotných národních regulací na konkurenceschopnost.

A konečně by skupina G-20 měla poskytnout FSB dostatečnou institucionální kapacitu k řešení úkolů, aniž by přitom stvořila byrokracii. Prvním příkazem dne je nalezení schopného a odhodlaného nového šéfa FSB. Kromě toho by měla FSB získat právní zakotvení prostřednictvím řádného ustavení – byl by to jakýsi institucionální kompromis mezi současným ryze politickým statusem a druhým extrémem v podobě smluvní organizace. FSB by tím získala možnost najímat nejlepší možné talenty, získávat finance od vlád a uzavírat formálnější vztahy s jinými mezinárodními orgány za účelem efektivnějšího plnění svých závazků.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured