 |
War and Peace by Shlomo Ben-Ami |
 |
Crossing Cultures by Ian Buruma |
 |
 |
 |
The Statesmen's Debate by Castañeda, Haass, Rocard |
 |
Anatomy of the Global Economy by J. Bradford DeLong |
 |
The Rebel Realist by Joschka Fischer |
 |
Global Warning by Bjørn Lomborg |
 |
European Observer by Dominique Moisi |
 |
Of Might and Right by Joseph S. Nye |
 |
History in Motion by Chris Patten |
 |
Roads to Prosperity by Dani Rodrik |
 |
The Unbound Economy by Kenneth Rogoff |
 |
Economics and Justice by Jeffrey D. Sachs |
 |
 |
Finance in the 21st Century by Shiller, Roubini |
 |
The Ethics of Life by Peter Singer |
 |
 |
Transatlantic Perspectives by Feldstein, Sinn |
 |
Against the Current by Robert Skidelsky |
 |
I Dissent: Unconventional Economic Wisdom by Joseph E. Stiglitz |
 |
Monthly Commentaries on India and the World by Shashi Tharoor by Sashi Tharoor |
 |
The Next Wave by Naomi Wolf |
Téměř pět let se pojem „válka s terorismem“ ukazoval být falešnou metaforou, která vedla ke kontraproduktivní a sebezničující politice. Tento zavádějící řečnický obrat byl aplikován doslova, výsledkem čehož bylo rozpoutání skutečné války na několika frontách včetně Iráku, Gazy, Libanonu, Afghánistánu a Somálska. Tisíce nevinných civilistů přišly o život, což po celém světě rozhořčilo miliony lidí.
Al-Káidu se přesto nepodařilo pokořit, jak ukázalo nedávné spiknutí, jehož cílem bylo odpálit nálože v letadlech na komerčních linkách z Londýna do Spojených států. Toto spiknutí, které si mohlo vyžádat více obětí než útoky z 11. září, bylo zmařeno díky ostražitosti britských zpravodajských složek. Očividně však nebude poslední.
Americká veřejnost bohužel nekriticky akceptovala válečnou metaforu jako zřejmou reakci na 11. září. Dokonce i dnes, kdy se již všeobecně připouští, že invaze do Iráku byla hrubou chybou, zůstává „válka s terorismem“ rámcem, do něhož se musí vměstnat americká politika. Hlásí se k ní i většina politiků Demokratické strany – ze strachu, že by v oblasti obrany dostali nálepku slabochů.
Pokračující podpora války s terorismem ji však nečiní o nic méně sebezničující. Válka již ze samotné podstaty plodí nevinné oběti, a pokud se vede proti teroristům, je to ještě pravděpodobnější, protože teroristé mají sklon skrývat své působiště. Úmrtí, zranění a ponižování civilistů vyvolávají v rodinách a komunitách zlobu a zášť, která jen zvyšuje podporu teroristů.
Terorismus je navíc abstraktní pojem, jenž hází do jednoho pytle všechna politická hnutí uchylující se k teroristické taktice. Al-Káida, Hamás, Hizballáh, sunnitské povstání a Mahdího armáda v Iráku jsou velmi odlišné síly, ale celosvětová válka George W. Bushe s terorismem nám brání mezi nimi rozlišovat a přistupovat k nim podle toho. Navíc brzdí tolik potřebná jednání s Íránem a Sýrií, poněvadž jde o státy, které podporují teroristické skupiny.
Jak zároveň ukázali Britové, na skupiny jako al-Káida nejvíce platí dobrá rozvědka. Skutečnost, že válka s terorismem klade důraz na vojenskou akci, pouze zvyšuje teroristickou hrozbu a ztěžuje práci zpravodajským agenturám. Usáma bin Ládin i Ajmán Zavahrí jsou stále na svobodě a my se musíme soustředit na jejich dopadení, máme-li zabránit podobným útokům, jakým byl onen zmařený pokus v Anglii.
A konečně válka s terorismem vráží klín mezi „my“ a „oni“. My jsme nevinnými oběťmi, oni jsou pachatelé. A zatímco my zřejmě nevidíme, že se při tomto procesu rovněž stáváme pachateli, značná část okolního světa si toho všímá – toto rozdílné vnímání notně oslabilo mezinárodní důvěryhodnost a postavení Ameriky.
Celkově vzato jsou tyto faktory zárukou, že válku s terorismem nelze vyhrát. Nekonečná válka vedená proti neviditelnému nepříteli naopak páchá obrovské škody nejen na naší autoritě a prestiži ve světě, ale i uvnitř naší společnosti. Vedla k nebezpečnému rozšíření výkonných pravomocí, pošpinila naši oddanost univerzálním lidským právům a utlumila kritický proces, který leží v srdci otevřené společnosti. Navíc stála i spoustu peněz. Ze všeho nejdůležitější ovšem je, že válka s terorismem odvedla pozornost od dalších naléhavých úkolů, které vyžadují americké vedení, jako jsou dokončení práce, kterou jsme správně započali v Afghánistánu, řešení rýsující se globální energetické krize a angažmá v otázce šíření jaderných zbraní.
Jelikož je americký vliv na bodu mrazu, hrozí, že svět sklouzne do zlovolného cyklu eskalujícího násilí. Tomu se můžeme vyhnout pouze v případě, že my Američané odmítneme válku s terorismem jakožto falešnou metaforu.
Vytrváme-li v nastoupeném kurzu, bude se situace dále zhoršovat. Zkoušce zde není vystavena naše vůle, nýbrž naše chápání reality. Je bolestné si přiznat, že za naše nesnáze mohou naše vlastní mylné představy. Nepřiznat si to však bude v dlouhodobém výhledu dozajista ještě bolestnější. Síla otevřené společnosti spočívá v její schopnosti uznat a napravit své chyby. Taková je zkouška, která nás nyní čeká.
George Soros je finančníkem a autorem knihy The Age of Fallibility: Consequences of the War on Terror (Věk omylnosti: Důsledky války s terorismem).
Copyright: Project Syndicate 2006.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
