Demokracie zbavuje lesku své hrdiny se stejnou jistotou, s níž revoluce požírají své děti. Pětadvacet let předáci Solidarity zosobňovali vlastnosti potřebné k vítězství v polském boji za demokracii: nepoddajnou odvahu tváří v tvář komunistickému leviatanovi a velkorysost a prozíravé odhodlání během předávání moci. Jednalo se o skvělé a vznešené vlastnosti, které dnes většině Poláků připadají naprosto zbytečné.
Právě takové je smutné poselství polských parlamentních voleb, jež proběhly před dvěma týdny, a nedělních nerozhodných prezidentských voleb (v nichž 23. října rozhodne volební souboj mezi Donaldem Tuskem a Lechem Kaczynským). Jistěže, naprosto zavrženi skončili komunisté-postkomunisté, již polské politice dominovali od roku 1989 – v parlamentních volbách levice získala stěží 11% hlasů. Odvržena však byla i stará garda Solidarity. Polsko prahne po něčem novém.
Nynější polské volby byly první, v nichž postkomunistická levice dopadla bezvýznamně. Postkomunisté vědí, že už dále nemohou žít z odkazu organizovanosti a disciplíny, a proto si zvolili bystrého a atraktivního lídra, jemuž je 34 let. Nemá nic společného s komunistickou érou a z významných postů propustil všechny dřívější členy Strany, ba bývalému ministerskému předsedovi Leszku Millerovi dokonce znemožnil působení v parlamentu.
Demokracie zbavuje lesku své hrdiny se stejnou jistotou, s níž revoluce požírají své děti. Pětadvacet let předáci Solidarity zosobňovali vlastnosti potřebné k vítězství v polském boji za demokracii: nepoddajnou odvahu tváří v tvář komunistickému leviatanovi a velkorysost a prozíravé odhodlání během předávání moci. Jednalo se o skvělé a vznešené vlastnosti, které dnes většině Poláků připadají naprosto zbytečné.
Právě takové je smutné poselství polských parlamentních voleb, jež proběhly před dvěma týdny, a nedělních nerozhodných prezidentských voleb (v nichž 23. října rozhodne volební souboj mezi Donaldem Tuskem a Lechem Kaczynským). Jistěže, naprosto zavrženi skončili komunisté-postkomunisté, již polské politice dominovali od roku 1989 – v parlamentních volbách levice získala stěží 11% hlasů. Odvržena však byla i stará garda Solidarity. Polsko prahne po něčem novém.
Nynější polské volby byly první, v nichž postkomunistická levice dopadla bezvýznamně. Postkomunisté vědí, že už dále nemohou žít z odkazu organizovanosti a disciplíny, a proto si zvolili bystrého a atraktivního lídra, jemuž je 34 let. Nemá nic společného s komunistickou érou a z významných postů propustil všechny dřívější členy Strany, ba bývalému ministerskému předsedovi Leszku Millerovi dokonce znemožnil působení v parlamentu.