NEWPORT BEACH – Na vůbec první tiskové konferenci šéfa amerického Federálního rezervního systému Bena Bernankeho, která se konala minulý týden, nefigurovalo toto téma v úvodním prohlášení, ale bylo zastrčené v části pro otázky a odpovědi. Až příliš mnoho lidí ve Washingtonu je ochotno zlehčovat toto téma jako „dočasné“, přestože viditelné důkazy svědčí o opaku. Je mimořádně citlivé na vysoké ceny ropy a potravin. A podkopává operativní předpoklady tvořící základ dlouhodobé charakterizace americké ekonomiky coby dynamické a pružné.

Tím tématem je rozsah a skladba nezaměstnanosti ve Spojených státech – problém, jenž dosud nebyl dostatečně doceněn z hlediska jeho stále škodlivějšího dopadu na sociální předivo země, její ekonomický potenciál a její už tak křehké fiskální postavení a dluhovou dynamiku.

Začněme fakty:

·        Téměř tři roky po vypuknutí globální finanční krize zůstává míra nezaměstnanosti v Americe na tvrdošíjně (a nezvykle) vysokých 8,8%;

·        Velká část zlepšení v posledních měsících (oproti 9,8% v listopadu loňského roku) není výsledkem tvorby pracovních míst, nýbrž odchodu pracovníků z trhu práce, takže se míra participace pracovní síly snížila na mnohaleté minimum ve výši 64,2%;

·        Započítáme-li také zaměstnance na částečný úvazek, kteří by chtěli pracovat na úvazek plný, pak je téměř každý šestý zaměstnanec v Americe podzaměstnaný nebo nezaměstnaný;

·        Více než šest milionů zaměstnanců je bez práce déle než šest měsíců a čtyři miliony déle než rok;

·        Ve věkové skupině 16-19 let dosahuje nezaměstnanost ohromujících 24%;

·        Nezaměstnaní nemají prakticky žádný výdělek a jejich úspory se ztenčují, takže mají nejmenší schopnost zvládnout současný vzestup cen benzinu a potravin, jsou v podstatě odříznutí od úvěrů a mnozí z nich mají hypoteční dluh, který přesahuje hodnotu jejich domu.

Tyto i mnoho dalších faktorů vypovídají o nepříjemné a nezvyklé realitě ve Spojených státech. Země má dnes problém s nezaměstnaností, která je vysoká a má stále strukturálnější charakter. Důsledky mají mnoho různých aspektů, mezi něž patří bezprostřední osobní úzkost, sílící sociální a politická napětí, ekonomické ztráty a rozpočtové tlaky.

Jde o mnohem víc než o časově a místně omezený problém. Vysoká a nezvladatelná nezaměstnanost má vážné negativní dlouhodobé následky, u nichž hrozí, že se budou exponenciálně zhoršovat. Toto je krize.

Mnoho mezinárodních výzkumů ukazuje, že čím déle je člověk nezaměstnaný, tím hůře se mu shání práce. To rozleptává kvalifikační základnu ekonomiky a podkopává její dlouhodobé výrobní kapacity. A je-li nezaměstnanost obzvláště palčivá mezi mladými lidmi, což dnes platí, pak u příliš mnoha nezaměstnaných hrozí, že se stanou nezaměstnatelnými.

Velká recese vyvolaná globální finanční krizí bezpochyby k této znepokojivé situaci přispěla. Bohužel je problém mnohem hlubší, protože dlouho uzrával.

Americká krize nezaměstnanosti je ve svém jádru výsledkem mnoha let nedostatečných investic do lidských zdrojů a sociálních sektorů. Vzdělávací systém zaostává za pokrokem dosaženým v jiných zemích. Rekvalifikační iniciativy jsou žalostně nedostatečné. Mobilita pracovní síly se snižuje. A udržování adekvátní sociální sítě se nevěnuje dostatečná pozornost.

Tuto realitu maskovala poblázněnost, která charakterizovala „zlatou éru“ Ameriky před rokem 2008: transakce s vypůjčenými penězi, úvěry a dluhy, které vyvolaly gigantický, ale neudržitelný boom v oblasti stavebnictví, bydlení, volnočasových aktivit a maloobchodu. Výsledná tvorba pracovních míst byla sice dočasná, ale přesto politiky ukolébala v posuzování, co se na trhu práce doopravdy děje. A když se boom proměnil ve vleklý pokles, dlouhodobější nedostatky na trhu práce začaly být patrné všem, kdo byli ochotni je vidět; a jsou alarmující.

Nezačne-li se americký problém s nezaměstnaností řešit, pak se ještě prohloubí. To dál rozšíří již tak velkou propast mezi majetnými a nemajetnými Američany. Podkopá to kvalifikaci a produktivitu pracovní síly. Zvýrazní to zátěž kladenou na postupně se snižující počet lidí, kteří zůstávají na pracovním trhu a mají zaměstnání. A ještě více to ztíží hledání střednědobého řešení zhoršující se dynamiky amerického veřejného dluhu a schodku.

Chce-li se americká vláda vyhnout ještě vleklejšímu a hlubšímu problému nezaměstnanosti, nesmí ztrácet další čas. Musí ihned podniknout kroky k řešení příčin tohoto problému prostřednictvím různých víceletých programů, od restrukturalizace školství a rekvalifikace zaměstnanců až po zvýšení produktivity a reformu sektoru bydlení. A současně s tím musí lépe chránit dlouhodobě nezaměstnané, z nichž mnozí nesou jen malou vinu za své současné, kdysi nemyslitelné, ale bohužel dlouhotrvající strádání.

Je nejvyšší čas, aby se USA probudily a v plné šíři se utkaly se svou krizí nezaměstnanosti. Jak je známo každému, kdo někdy musel vykonávat odporné zaměstnání, vypnout budík a natáhnout si peřinu přes hlavu není řešení.