Against the Current
Přehodnocení íránské jaderné hrozby
Robert Skidelsky
|
|
|
|
Byla by to velká katastrofa, kdyby Írán měl jaderné zbraně? Jako člověk, který zpravidla chodí proti proudu, kladu tuto otázku proto, že téměř všichni se zřejmě domnívají, že ano a že tomu je třeba za každou cenu zabránit. Je to ale pravda?
John Bolton, bývalý velvyslanec Spojených států při Organizaci spojených národů, v dubnu prohlásil: „je-li volbou buď [íránské] pokračování [na cestě k jaderné bombě], anebo použití síly, myslím, že jsme v bodě, kdy Hitler napochodoval do Porýní.“ Bush íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda rovněž přirovnal k Hitlerovi.
Tito takzvaní státníci ale nikdy neuvažují nad tím, co se mohlo stát, kdyby Německo i Británie měly v roce 1939 jaderné zbraně. Rozpoutal by Hitler, ve vší své zlomyslnosti, válku, kdyby čelil nepochybné hrozbě totálního zničení? Cožpak jsme zapomněli celou teorii odstrašování?
Samozřejmě, kdyby Írán jaderné zbraně neměl, svět by byl bezpečnější, ne proto, že jde o „lotrovský“ stát, ale proto, že každé šíření jaderných zbraní pravděpodobně činí svět nebezpečnějším. Je tudíž vhodné pokračovat s veškerými snahami pokoušejícími se Írán od „jaderného skoku“ odradit.
Předpokládejme ovšem, že se zjistí, že Írán vychází Západu vstříc jen proto, aby získal čas na sestavení bomby a vývoj odpalovacího systému schopného zasáhnout Izrael. Ospravedlnilo by to preemptivní vojenský úder, jak některé kruhy v Izraeli a USA prosazují?
Vojenský zásah v Íránu by se mohl vyvíjet tak i tak. Írán by se snad poklidně zhroutil jako Libye, když ji Amerika bombardovala, anebo by se proměnil v další Irák. Můj instinkt mi říká, že by zásah rozpoutal sled nezvladatelných událostí. Rozdmýchal by plameny v beztak vznětlivé části světa, přičemž by dále hrozilo riziko globálního ekonomického kolapsu, kdyby byl zablokován Hormuzský průliv, skrze nějž proudí pětina až třetina světové ropy. Z tohoto pohledu platí, že pokud je Amerika odhodlaná použít sílu, aby znemožnila proměnu Íránu ve stát disponující jadernými zbraněmi, musela by na Středním východě nastolit zdánlivě trvalé impérium.
Právě ve snaze vymanit se z této imperialistické logiky uvážliví Američané jako Henry Kissinger a George Shultz oživili sen o bezjaderném světě. S růstem počtu jaderných států se jeho různé verze objevují už od doby, kdy byl prvně navržen v Baruchově plánu z roku 1945. Hlavní myšlenkou Kissingerovy iniciativy jsou rozsáhlá snížení amerických a ruských jaderných zásob, doplněná dokonalejšími bezpečnostními opatřeními ohledně štěpných materiálů, dotěrnějším režimem inspekcí jaderných velmocí a pomocí s civilními jadernými programy.
Lepší systém kontroly zbraní by sice státům bez jaderných zbraní získávání jaderného potenciálu nepochybně ztížil, ale je těžké pochopit, proč by samotné snížení obrovského počtu amerických a ruských hlavic, ať jakkoli dramatické, mělo státy usilující o jaderný status přimět, aby od své ambice upustily. I kdyby se Amerika a Rusko dohodly, že své zásoby jaderných hlavic každá ze zemí z 5 až 6 tisíc sníží na 1000, proč by měl Írán ztratit zájem na sestavení 50 až 100 jaderných hlavic a odpalovacích systémů s kratším dostřelem, jestliže se domnívá, že je to v jeho národním zájmu?
Riziko tkví v tom, že pokud se Íránu povolí bomba, bude následovat nekontrolovatelné šíření jaderných zbraní. Avšak od doby, kdy v roce 1970 vstoupila v účinnost Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), se objevily jen tři nové jaderné státy – Indie, Pákistán a Izrael. To má dva důvody. Zaprvé, díky kontrolnímu systému zavedenému NPT je získání potenciálu jaderných zbraní pro nejaderné státy velice těžké. Zadruhé, většina nejaderných států byla dostatečně spokojená se životem pod bezpečnostním deštníkem, který poskytoval jaderný duopol supervelmocí.
Vzhledem k obrovským překážkám – technickým, ekonomickým a politickým – na cestě k pořízení jaderných zbraní musí mít stát k touze po jaderném potenciálu naprosto konkrétní důvod, například potřebu zajistit si bezpečí před regionální hrozbou anebo pocit, že jeho politickou nezávislost ohrožuje přímo supervelmoc. Nezávisle na NPT tedy šíření jaderných zbraní brzdí velké překážky. Není důvod se domnívat, že by padly, kdyby Írán postavil svou vlastní zbraň.
Zdá se, že hlavním důvodem jaderné ctižádosti Íránu není Izrael, ale strach z USA. Právě proto se nejeví realisticky jinak svůdná myšlenka na bezjaderný Střední východ, kde by se Írán zřekl jaderných zbraní výměnou za tentýž krok ze strany Izraele. Íránští zastánci tvrdé linie nechtějí odstrašit Izrael, nýbrž USA, přičemž Izrael chtějí využít jako rukojmí. Získání jaderného potenciálu považují za způsob, jak omezit vojenské a geopolitické angažmá USA na Středním východě. Sázejí na to, že Amerika nakonec bude souhlasit, jako se stalo v případě Indie.
Takže co teď? Třebaže nejlepším výsledkem pro Západ by byl dobrovolný ústup Íránu od jaderných zbraní, nemáme důvod domnívat se, že jaderně vyzbrojený Írán by pro svět představoval hrozbu. Stavidla šíření jaderných zbraní by se neotevřela; pravděpodobnějším výsledkem by byla „rovnováha děsu“ mezi Izraelem a Íránem, tak jako mezi Indií a Pákistánem.
Pokud by se však Íránu povolila proměna ve stát disponující jadernými zbraněmi, mělo by se tak stát dohodou pěti „zákonných“ jaderných velmocí (USA, Ruska, Británie, Francie a Číny), tedy oficiálně schváleným rozšířením jaderného klubu, který by zahrnul též Indii, Pákistán a Izrael. To by byl nejlepší způsob, jak Írán svázat s přijatelnými pravidly chování. Přinejmenším bychom si měli ujasnit, že vojenská intervence je až třetí nejlepší (čili nejhorší) možností. Můžeme k ní dojít, pokud obě předchozí selžou, ale bylo by naprostou chybou ji zvažovat teď.
Robert Skidelsky, člen britské Sněmovny lordů, je emeritním profesorem politické ekonomie na Univerzitě ve Warwicku, autorem oceněného životopisu ekonoma Johna Maynarda Keynese a členem správní rady Moskevské školy politologie.
Copyright: Project Syndicate, 2008.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč
You might also like to read more from Robert Skidelsky or return to our home page.
|
|
Witcherdamage 02:59 11 Feb 10
Ответ в том что с сегодняшнего дня Иран Уже Ядерная Держава Официонально. Думайте дальше.