The World in Words
Starost o zvířata v éře slintavky a kulhavky
Peter Singer
|
|
|
|
Jeden plačící farmář nedávno v britské televizi mluvil o tom, jak mu střílejí ovce, aby se zabránilo šíření slintavky a kulhavky: „Je hrozné dívat se, jak naše jehňátka umírají – měly by přece být symbolem jara, nového života. Ale dnes musí kvůli té ohavné nemoci umřít.“ Naprosté pokrytectví.
Než se ze soucitu nad tímto farmářem rozpláčete, položte si jednu otázku: jaký by byl osud těchto jehňátek, kdyby epidemie slintavky a kulhavky nevypukla? Náš farmář by tyto roztomilé symboly jara odebral jejich maminkám, nacpal je do náklaďáků a poslal na jatka. Ze symbolu nového života by zbylo mrtvé maso. A farmář by si s úsměvem ve tváři dal proplatit šek, který obdržel za svou práci. (Ten šek dostane tak jako tak, protože vláda farmářům platí za zvířata usmrcená z důvodu zastavení epidemie.)
Jehňata možná přišla o několik týdnů života, ale zároveň byla ušetřena stresu z odluky od svých matek, hrůz transportu, možná několiksetkilometrového, a tlačenici a úzkosti na jatkách.
Intenzivně pěstovaná prasata, zastřelená v důsledku regulačního opatření, přicházejí ještě o méně. Celý svůj život tráví pod střechou na holém betonu bez slámy – prasata slámu milují, ale něco to stojí a navíc se pak podlahy nesnadno čistí – a kromě chvílí, kdy dostávají nažrat, nemají, co dělat. Lze si jen ztěží představit, že delší existence by jim něco přinesla. Je to věcí názoru, a mnozí se mnou budou nesouhlasit, ale já soudím, že šťastná prasata z velkovýkrmen jsou ta, která dostala kulku. Ta nešťastná musí žít déle.
V novinách se dočítám, jak je to strašlivé, tohle hromadné vraždění stovek tisíc zvířat. Autoři těchto článků se ptají, zda je to nutné, když slintavka a kulhavka není pro člověka riskantní a když navíc samotná zvířata se v 95 % případů zotaví během jednoho dvou týdnů – tedy zotavila by se, kdyby nebyla zastřelena. Nehledě k tomu, že existuje vakcína.
Publicisté upozorňují na to, že pravý důvod zabíjení je ekonomický. Choroba s sebou nese dočasné přerušení výroby a když se v jedné zemi nemoc objeví, ostatní země zakáží dovoz jejích masných a mléčných výrobků ze strachu před přenosem nemoci na jejich zvířata.
Vakcinace však problém exportu neřeší, neboť ta je příčinou falešných pozitivních výsledků krevních testů u zvířat s podezřením na slintavku a kulhavku, a tak dovážející země nevědí, zda testují zvíře s chorobou nebo jen zvíře, které proti ní bylo očkováno. Další testy, které umí rozpoznat infikované zvíře od očkovaného, jsou nákladné a nespolehlivé. Aby si tedy byly jisty, raději pro každý případ zakáží dovoz očkovaných zvířat.
Po předložení důkazů, že jsou zvířecí masakry zbytečné, články vesměs pokračují v tom stylu, že by vraždění mělo přestat, že ukazuje náš špatný přístup ke zvířatům, že jim musíme projevovat větší úctu a nechovat se k nim jako k prostředkům světícím náš účel. Někteří z autorů těchto článků nakonec prohlašují, že ačkoli nejsou vegetariány, jsou po zhlédnutí televizních záběrů tak znechuceni, že uvažují o vyloučení masa ze své stravy.
Prosím vás! Kde jste byli celé ty roky? Museli jste přece vědět, že ta zvířata půjdou na špalek tak jako tak! Pokud umíte číst a pokud jste se záměrně neodvraceli od skutečností, které by vás mohly vyrušit z vaší pohody, měli byste vědět, že celý živočišný průmysl je naprosto zbytečný a že bez něj bychom byli zdravější a méně škodili našemu společnému životnímu prostředí.
Tato zvířata jsou jen prostředky pro náš účel – to je jediný důvod jejich existence. Jak se k nim farmáři mohou chovat s úctou, když spotřebitelé žádají levnější maso a když supermarkety využívají svých neomezených vyjednávacích schopností, aby producenty jakýmikoliv prostředky přinutili ke snížení výrobních nákladů?
Ano, přestaňte jíst maso. To je správné rozhodnutí a čím dříve ho učiníte, tím lépe. Ale nedělejte to proto, že je vám líto zabíjených zvířat, a netvrďte, že celé to zabíjení se děje jen ze zištných ekonomických důvodů. Přestaňte jíst maso proto, že jste si konečně uvědomili skutečnou pravdu o dnešním živočišném průmyslu.
Peter Singer je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě. Díky své knize „Animal Liberation“ je často považován za zakladatele moderního hnutí za práva zvířat.
Copyright Project Syndicate 2012
You might also like to read more from Peter Singer or return to our home page.
|
|
