Finance in the 21st Century
Duch ve stroji zotavení
Robert J. Shiller
|
|
|
|
NEW HAVEN – V říjnovém Světovém ekonomickém výhledu Mezinárodního měnového fondu se konstatuje, že „silné veřejné politiky přiživily vzepětí průmyslové výroby, světového obchodu a maloobchodního prodeje“. MMF spolu s nejvyššími představiteli mnoha států je podle všeho připraven připsat těmto politikám veškeré zásluhy za možné skončení globální hospodářské recese.
Vedoucí představitelé států a mezinárodních organizací si skutečně zaslouží značné uznání za to, co od jara učinili, aby se mohly objevit známky zotavení. Mezinárodní koordinace světové hospodářské politiky, jíž dalo formální podobu nedávné prohlášení skupiny G-20, nemá v dějinách obdoby.
Zároveň se však nelze vyhnout podezření, že si světoví lídři přisvojili velkou část uznání za svou politiku až příliš rychle. Recese koneckonců obvykle odeznívají samy a dělo se tak i v době, kdy žádné vládní stabilizační politiky neexistovaly. Například ve Spojených státech skončily recese z let 1857-58, 1860-61, 1865-67, 1882-85, 1887-88, 1890-91, 1893-94, 1895-97, 1899-1900, 1902-04, 1907-08 a 1910-12 i bez pomoci Federálního rezervního systému, jehož dveře se poprvé otevřely až v roce 1914.
Ekonomičtí teoretikové už dávno vyvinuli modely, které popisují, jakým způsobem recese končívají samy od sebe. Ve své knize The Business Cycle z roku 1959 shrnul ekonom Cambridžské univerzity R. C. O. Matthews v kapitole „Nižší bod obratu“ celou řadu faktorů, které podle názorů tehdejších teoretiků hospodářského cyklu automaticky přinášejí zotavení.
Například poptávka po investičním zboží se může zejména v určitých silně zasažených sektorech zotavit poté, co recese způsobí technologické zastarání fyzického kapitálu. Úrokové sazby mají navíc během recese sklon klesat, a to i v případě neexistence centrální banky, což dále stimuluje investiční poptávku.
Podobně i výroba může expandovat, aby se obnovily zásoby vyčerpané přehnaným smrštěním výkonnosti, přičemž nahodilé šoky, jako jsou významné inovace nebo výkyvy úrody, mohou mít během recese asymetrický efekt, takže šoky směrem vzhůru v některých sektorech mají větší dopad než šoky směrem dolů v sektorech jiných. Na finanční frontě krachují slabší banky a ty, které přežijí, těží z větší důvěry veřejnosti, a proto jsou schopny obnovit ziskové podnikání.
Některé z těchto faktorů zřejmě sehrály i v současném hospodářském ozdravení větší roli než pouhé kroky vlád a multilaterálních organizací. Svou roli má také nevyzpytatelná lidská psychologie. Tyto faktory mají pro hospodářské vyhlídky a posuzování úspěšnosti programu zotavení vskutku velmi velký význam.
Začít můžeme u obratu na akciových trzích od března tohoto roku, který je ohromující. Podle měsíčních údajů indexu S&P Composite byl vzestup cen o 38% od března do září druhým největším šestiměsíčním nárůstem od roku 1871, který překonalo pouze zvýšení o 71% od února do srpna 1933 během velké hospodářské krize. Toto vzepětí je tím pozoruhodnější, že následovalo po druhém největším šestiměsíčním poklesu, kdy se ceny akcií mezi zářím 2008 a březnem 2009 propadly o 38%. (Největší šestiměsíční pokles nastal, hádáte správně, během velké hospodářské krize, kdy index zaznamenal mezi listopadem 1931 a květnem 1932 pád o 47%.)
Stejně ostrý obrat navíc přišel v mnoha zemích a u řady komodit včetně cen ropy, zlata a v některých státech i rezidenčních nemovitostí.
Jakékoliv spolehlivé pochopení příčin tohoto obratu se pravděpodobně ukáže jako nedosažitelné. Lidé si stále lámou hlavu nad důvody dalších velkých vzedmutí trhu (1933, 1982 atd.). Jakmile vypukne tržní boom, může nějakou dobu pokračovat jako jistý druh společenské epidemie a může podpořit inspirující zprávy o „nové éře“, které šíří sdělovací prostředky i lidé mezi sebou. Tyto zprávy samy o sobě přispívají ke zvětšování boomu a stávají se součástí zpětné vazby, která ho udržuje při životě.
Jednu z takových zpráv představují dohody dosažené na nedávných schůzkách skupiny G-20, neboť naznačují novou éru mezinárodní spolupráce a ekonomické profesionality – byť je tento výklad v psychologii zotavení pravděpodobně zveličený. Historka o skupině G-20 nachází obzvláště velkou odezvu v rozvojovém světě, poněvadž mezinárodní uznání rozvojových zemí formou rozšíření role skupiny G-20 je psychologicky nesmírně vděčné.
Rovněž zprávy o tom, že vysoce ziskové banky vyplácejí obrovské odměny topmanažerům, vyvolaly u lidí názor, že situace v podnikatelském světě není tak zlá. Vztek kvůli ziskům a odměnám pouze zvyšuje nakažlivost tohoto přesvědčení.
Jakýkoliv podobný spekulativní boom je však zákonitě nestabilní, poněvadž historky se vyvíjejí v čase a ovlivňují je nové šoky, jejichž dopad na trhy je nanejvýš nejistý. Koneckonců to byl přehnaný spekulativní boom na akciových trzích a na trhu nemovitostí, který nás do současné finanční svízele dostal.
Jistě, vlády a multilaterální instituce podnikly ve snaze obnovit důvěru některé rozumné kroky. Žádné zotavení však „nezařídily“. Měly prostě štěstí a skupina G-20 se teď spolu s vládami, které zavedly stimulační balíky, vyhřívá v paprscích zdánlivého úspěchu.
Otázka, kam se naše stále churavějící světová ekonomika z tohoto bodu vydá, je stejně nejistá jako spekulativní trhy, které sehrály tak důležitou roli během finanční krize i zotavení. Můžeme si pouze přát, aby formulování hospodářské politiky bylo stejně exaktní jako například strojírenství. Bohužel tomu tak není: roli zde hraje řada nedostatečně pochopených přirozených cyklických faktorů, jakož i vrtochy lidské psychologie.
Robert J. Shiller je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě a hlavním ekonomem společnosti MacroMarkets LLC. Spolu s Georgem Akerlofem napsal knihu Animal Spirits: How Human Psychology Drives the Economy and Why It Matters for Global Capitalism (Životní elán: Jak lidská psychologie hýbe ekonomikou a proč to má význam pro globální kapitalismus).
Copyright: Project Syndicate, 2009.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
You might also like to read more from Robert J. Shiller or return to our home page.
|
|
