Finance in the 21st Century
Investoři z „univerzitní ligy“
Robert J. Shiller
|
|
|
|
Yaleova univerzita, kde vyučuji, svěřuje své dárcovské portfolio již více než 20 let jedinému muži, Davidu Swensenovi. Během tohoto období vzrostla hodnota portfolia z více než jedné miliardy dolarů na miliard osmnáct – průměrný roční výnos tak přesahuje 16%, což je zřejmě nejvíce ze všech významných univerzit. Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by se měl výnos do budoucna snížit: v posledním fiskálním roce končícím v červnu činil 22,9%.
Rektoři Yaleovy univerzity přicházejí a odcházejí, ale Swensen zůstává. Pro univerzitu udělal více než kterýkoliv rektor nebo kdokoliv jiný. Na univerzitě mají myšlenky větší hodnotu než peníze, avšak 18 miliard dolarů může vytvořit prostředí pro mnoho nových myšlenek. Při počtu 11 500 studentů to činí více než 1,5 milionu dolarů na studenta (nepočítaje v to univerzitní budovy a sbírku umění, které mají hodnotu dalších mnoha miliard).
Jak se to stalo? Jak Swensen vydělal tolik peněz? Tuto otázku si kladou všichni – a v neposlední řadě i my v Yale.
Mnoho lidí zde koneckonců vyučuje „hypotézu efektivních trhů“, podle níž se finanční trhy po celém světě staly natolik konkurenceschopnými, že je nemožné dosahovat u investic většího než obvyklého výnosu. Kdokoliv, kdo „porazí“ trh, musí mít jednoduše štěstí.
Výzkumy to zřejmě potvrzují. Studie, kterou v roce 2004 provedli Brad Barber a Terrance Odean z Kalifornské univerzity a Yi-Tsung Lee a Yiu-Jane Liu z Národní univerzity Chengchi, například shromažďovala data o obchodování jednotlivých day-traderů na tchajwanské burze. Autoři přitom zjistili, že pouze 1% nejlepších obchodníků dosáhlo zisku – po odpočtu transakčních nákladů – ve dvou po sobě jdoucích šestiměsíčních obdobích, přičemž průměrný zisk stál sotva za námahu: činil pouze asi 4000 dolarů.
Z toho lze snadno vyvodit závěr, že snaha porazit trh jednoduše nemá smysl. Pak si ovšem člověk vzpomene na lidi, jako je Swensen. Lze jeho trvalou úspěšnost skutečně připisovat štěstí?
Robert Kiyosaki, autor série populárních knih o investování Bohatý táta, chudý táta , zakládá tituly i tématiku svých knih na srovnání vlastního vysoce vzdělaného otce s otcem svého kamaráda, který absolvoval jen osm tříd. Podle Kiyosakiho se jeho chudý, ale sečtělý otec díval na schopnost člověka dosáhnout něčeho v reálném světě pesimisticky, a tak syna odrazoval i od toho, aby se vůbec snažil. Naproti tomu otec jeho kamaráda s vervou usiloval dosáhnout něčeho velkého. Je pouhá náhoda, že byl bohatý?
Kiyosakiho snaha o inspirativnost je možná přehnaná, ale já na něj často myslím, když slýchám, jak profesoři financí debatují o efektivitě trhů a marnosti úsilí vydělat peníze obchodováním na nich. Možná připadá mnoha akademikům obtížné převzít iniciativu a dosáhnout něčeho v reálném světě – ještě jsem nepotkal jiného profesora, který by se zmínil, že Kiyosakiho četl.
Také Swensen je akademikem – má doktorát z ekonomie. Kromě toho je akademiky obklopen. Všechny řeči o efektivních trzích ho však z nějakého důvodu neodradily, aby se snažil a slavil úspěchy.
Zdá se, že je v tom jisté pravidlo. Dvě podobné univerzity, Harvard a Princeton, totiž dosahují téměř stejného úspěchu. Harvardský dárcovský fond spravovaný Jackem Meyerem zaznamenal v posledních deseti letech průměrný roční výnos ve výši 15,2% oproti Swensenovu průměru 17,2%, zatímco fond Princetonské univerzity vydělával pod Andrewem Goldenem v průměru 15,6% ročně. Faktem přitom je, že Golden působil v letech 1988 až 1993 na Yaleově univerzitě pod Swensenem.
Swensen napsal o investování dvě knihy, jednu pro profesionály a jednu pro širokou veřejnost. Neměl jsem po jejich přečtení pocit, že vím, jak dosáhnout toho, čeho dosáhl on. Několik věcí je však zřejmých.
Jednou z nich je jeho zaměření na dlouhodobé cíle. Yaleova univerzita umožňuje Swensenovi investovat dlouhodobě a neobtěžuje ho nutností vykazovat čtvrtletní výsledky. Možná právě to mu umožňuje soustředit se více na dlouhodobou podstatu – a realizovat investice, které si v krátkodobém měřítku nevedou dobře. Swensen však dosahuje setrvale dobrých výsledků krátkodobě i dlouhodobě.
Swensenův úspěch lze částečně zdůvodnit „absolutní návratností“, což je termín – dnes hojně citovaný v investiční branži –, který Swensen zavedl pro označení neobvyklých investičních strategií zahrnujících operace typu arbitráž fúze nebo tísňové cenné papíry. Swensen rovněž investuje do netradičních tříd aktiv včetně nemovitostí, ropy, dříví, soukromých investičních společností, ale i rizikového kapitálu a firem specializovaných na odkupy. Tato aktiva řada analytiků obvykle nesleduje a nejsou snadno pochopitelná, což dává Swensenovi větší výhodu v tom, že na nich může uplatnit vlastní intelektuální schopnosti i schopnosti lidí kolem sebe.
V tomto smyslu se Swensen diametrálně liší od burzovních spekulantů, kteří jednak investují krátkodobě, a jednak se snaží porazit nejpřeplněnější trh – trh obchodovaných cenných papírů.
Stejně tak si ovšem myslím, že fenomenální úspěch Swensena a lidí jako on odráží prostředí, které Kiyosaki kritizuje. Problém nespočívá v sečtělosti, nýbrž v poraženeckém přístupu.
Když se analyticky založená mysl, která je cvičena ke striktnímu hledání pravdy a tvoří součást komunity podobných lidí, oprostí od pochybností o sobě samé, dokáže úžasné věci. Protože Davida Swensena znám, mohu dosvědčit, že to není osamělý obchodník snažící se porazit trh. Umí naslouchat, podporuje ty, kterým důvěřuje, a je obklopen spoustou kvalitních lidí se širokou paletou schopností. A rozhodně to není defétista.
Robert J. Shiller je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě, hlavním ekonomem společnosti MacroMarkets LLC, kterou spoluzakládal (viz macromarkets.com), a autorem knih Irrational Exuberance („Iracionální hojnost“) a The New Financial Order: Risk in the 21st Century („Nový finanční řád: Rizika ve 21. století“).
Copyright: Project Syndicate, 2006.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
You might also like to read more from Robert J. Shiller or return to our home page.
|
|
