Když promlouvám na finančních a ekonomických konferencích kdekoli na světě, zjišťuji, že báječným způsobem, jak navázat hovor s manžely a manželkami obchodníků, již se konference účastní, je optat se na jejich prázdninový dům. Jsem pak zahrnut líčením překrásných západů slunce nad mořem viděných z verandy, výhledů na barevné koberce lučního kvítí na svazích hor a šťastných rodinných shledání v rozkošném ústraní (rovněž ovšem potíží s kanalizací).

Před lety jsem se na prázdninové domy nikdy neptal. Nezdálo se, že by o nich lidé mnoho přemýšleli. Pořizování rekreačních domů pro radost bylo vyhrazeno bohatým a nejevilo se tedy příliš jako téma k rozhovoru s řadovými obchodníky, jež na takových konferencích potkávám.

V současnosti ovšem svět prodělává boom druhých domovů: rostoucí počet lidí si pořizuje prázdninové bydlení v krásných a příjemných místech, která jsou od jejich prvního domova a pracoviště vzdáleny jen několik hodin cesty letadlem. Jejich druhé obydlí představuje útočiště, kde stráví jen zlomek roku, a aby se uspokojila poptávka, ještě nedávno nedotčené horské hřebeny a mořské útesy začínají obrůstat nové domy.

Studie americké Národní asociace obchodníků s nemovitostmi (NAR) naznačuje, že 13% všech domů zakoupených během roku 2004 ve Spojených státech byly domy prázdninové. To nezahrnuje kupce, kteří domy pořídili jako investiční majetek, především k pronájmu. Podle NAR představují investiční kupci v prodeji domů dalších 23%, takže koupě druhého bydlení činí 36% úhrnu.

Některé z okresů USA s vysokým podílem prázdninových domů zažívají růst cen, jenž dotahuje, pokud rovnou nepředčí prosperující metropolitní oblasti. Například podle Caseových a Shillerových indexů vystřelily ceny domů v módní rekreační oblasti Cape Cod v Massachusetts od roku 1997 do roku 2005 na 184%, ve srovnání se 131% nárůstem během stejného období v nedalekém Bostonu.

Amerika není jediná. Evropané skupují alpské gemütliche lyžařské chaty, okouzlující apartmány s výhledem na Středozemní moře na jihu Španělska a čím dál častěji vily v malebných lokalitách v Turecku, Maďarsku a Chorvatsku. Australané si pořizují přímořské nemovitosti v oblasti Sunshine Coast a na souostroví Whitsundays.

Japonský boom rekreačního bydlení 80. let z velké části vyhasl kvůli padajícímu akciovému trhu a trhu s městskými pozemky. Avšak i tam zůstává trh s prázdninovými domy žhavý v místech, jako jsou Karuizawa, jezero Kawaguči a Hakone.

Moci si dovolit prázdninový domov v krásném prostředí může pro některé lidi hodně znamenat. Ba někdy se zdá, že vyprávění, která o těchto nemovitostech slýchám, je činí součástí opravdového smyslu života. Ostatně, kde myslíte, že žijí filozofové, básníci a duchovní velikáni? Samozřejmě že ne v hotelových pokojích jako turisté, ale v některém z takto podmanivě půvabných míst.

Většině lidí, kteří si takové prázdninové bydlo nemohou dovolit, zřejmě nijak neschází. Prahnout po něm je touha, která se jako exkluzivní víno objevuje, až když má člověk značné jmění. Jak tedy postupuje globální hospodářský růst a rostou příjmy domácností v dnes nejlidnatějších vyspívajících zemích, pravděpodobně vyletí poptávka po rekreačních domech v krásném prostředí, ať už doma, nebo v zahraničí – a tudíž i jejich ceny.

Je na místě se toho obávat. Reálný HDP v mnoha vyspělých zemích roste asi o 3% ročně a dvakrát tak rychle nebo i svižněji v některých rozvíjejících se zemích. Nemovitosti v krásných lokalitách se zřejmě ukáží být tím, co ekonomové nazývají „superiorní zboží“ – zboží, které získává větší podíl na spotřebě, jestliže rostou příjmy. Při fixní nabídce by ceny pronájmu těchto nemovitostí měly růst rychlostí odpovídající tempu růstu HDP, případně rychleji. Ceny prodejní by v některých chvílích mohly růst podstatně rychleji.

Na druhou stranu, v některých místech dnešní boom cen prázdninových domovů způsobuje spekulativní bublina. Konjunktura prázdninových obydlí se zdá být psychologicky vázaná na bublinu městského bydlení v mnoha „půvabných městech“ po celém světě a ceny těchto prázdninových sídel jsou obdobně náchylné k významnému pádu v nadcházejících letech.

Navíc stavební průmysl má po ruce mnoho způsobů, jak dalším nesčetným milionům lidí dát možnost nazvat nějaké krásné místo svým domovem, a to prostě tak, že v takových místech vystaví výškové komplexy apartmánů s vysokou sídelní hustotou. Mnohé rodinné rekreační rezidence či spoře zalidněné bytovky, jež se staví dnes, budou zřejmě nakonec prodány, strženy a nahrazeny vysoce kapacitními megastavbami, což zvýší nabídku a zmírní tlak na ceny zbývajících volněji osídlených prázdninových domů.

Tato hustá výstavba je nesporně nejlepším možným výsledkem, neboť uspokojuje největší počet lidí. Většina lidí na dovolené podle všeho čerpá pocit vzrušení z přítomnosti mnoha dalších rekreantů kolem sebe. Množství lidí přispívá k prázdninové atmosféře a přitahuje zábavní a sportovní průmysl.

Avšak mnohým z těch, kdo si představují, že si odpočinou na místě, které nabízí starosvětský život a nedotčenou krásu, hrozí vážné nebezpečí, že v příštích desetiletích ceny vyrostou mimo jejich dosah. To nedokáže změnit žádná ekonomická strategie, ani kdyby zajistila velkolepý růst HDP.

Copyright: Project Syndicate, 2005.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč