Thursday, July 31, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
3

Jak zajistit trvale udržitelný rozvoj

HELSINKY/JOHANNESBURG – Svět se nachází na dlouhodobě neudržitelné dráze a my musíme naléhavě vytyčit nový kurz – takový, jenž vnese do hlavního ekonomického proudu spravedlnost a ekologické ohledy. Abychom toho dosáhli, musíme ihned zavést do praxe trvale udržitelný rozvoj – ne navzdory hospodářské krizi, nýbrž kvůli ní.

Úkolů, před nimiž dnes stojíme, je mnoho. Ekonomiky klopýtají, ekosystémy čelí silnému náporu a nerovnost – uvnitř států i mezi nimi – se prudce zvyšuje. Celkově vzato jde o příznaky, které mají společnou základní příčinu: spekulativní a často úzké zájmy vytlačily společné zájmy, společnou zodpovědnost a zdravý rozum.

Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun nás jako spolupředsedy Vysokého panelu OSN pro globální udržitelnost požádal, abychom ve spolupráci s dvaceti nejvýznamnějšími představiteli světa tyto otázky řešili. Náš úkol je zřejmý: navrhnout, jak zajistit větší příležitosti většímu počtu lidí s menšími dopady na naši planetu.

Zpráva Gro Brundtlandové, pojmenovaná po bývalé norské premiérce, vyzvala před čtvrt stoletím k vytvoření nového paradigmatu trvale udržitelného rozvoje. Konstatovala, že trvalý hospodářský růst, sociální spravedlnost a ekologická udržitelnost jsou vzájemně provázané. Blahobyt člověka závisí na jejich integraci.

Jsme přesvědčeni nejen o tom, že tento koncept je zdravý, ale také že je dnes důležitější než kdykoliv dříve. Nyní musíme přenést teorii do praxe tím, že zařadíme trvale udržitelný rozvoj do hlavního proudu ekonomie a jasně uvedeme, jaké jsou dnes i v budoucnu náklady na činnost – a také na nečinnost.

Vzhledem ke zvyšování počtu obyvatel na zeměkouli i jejich nároků bude svět do roku 2030 potřebovat nejméně o 50% více potravin, o 45% více energie a o 30% více vody. Naše planeta se blíží k vědecky stanoveným hraničním bodům, a v lecčems je dokonce překonává. To má vážné důsledky pro naše hospodaření s globálními statky – a pro snižování chudoby: mají-li rozvojové země realizovat své legitimní růstové aspirace, budou potřebovat více času a také finanční a technologickou podporu, aby mohly přejít na trvalou udržitelnost.

Zůstáváme však optimisty. Převládající formou vlády na světě je dnes zastupitelská demokracie. Vědecké pokroky nám umožnily lepší pochopení klimatických rizik a hrozeb pro ekosystém. Miliardy lidí jsou propojené technologiemi, které zmenšily svět a rozšířily pojem globálního sousedství. Jsme přesvědčeni, že můžeme vzít vůli a rozum do hrsti, abychom si budoucnost vybrali my sami, místo aby si ona vybrala nás.

Největší riziko spočívá v setrvání na naší současné dráze. Dítě, které se letos narodí, dosáhne v roce 2030 dospělosti. Nemůžeme si vzít na jeho život hypotéku, abychom měli jak financovat náš od základu neudržitelný a nespravedlivý způsob života.

Jak tedy začneme řešit impozantní úkol přebudovat naši globální ekonomiku, zachovat životní prostředí a současně poskytnout všem lidem větší příležitosti a spravedlnost včetně rovnosti pohlaví? Několik návrhů přináší zpráva našeho panelu s názvem Resilient People, Resilient Planet (Přizpůsobiví lidé, přizpůsobivá planeta).

Za prvé musíme měřit a oceňovat to, na čem opravdu záleží. Trh musí odrážet celkové ekologické a lidské náklady ekonomických rozhodnutí a vytvořit cenové signály, jež zprůhledňují důsledky činnosti – a nečinnosti. Znečišťování – včetně uhlíkových emisí – už nesmí být bezplatné. Dotace fosilních paliv, které pokřivují ceny a obchod, by měly být do roku 2020 zprůhledněny a utlumeny. Dále musíme vyvinout způsob, jak měřit rozvoj nad rámec HDP, a do roku 2014 navrhnout nový index trvale udržitelného rozvoje.

Za druhé musíme do centra trvalé udržitelnosti postavit vědu. Žijeme v éře bezpříkladného dopadu lidské činnosti na planetu, k němuž se přidávají bezpříkladné technologické změny. Věda musí ukazovat cestu k informovanějšímu a integrovanějšímu politickému rozhodování, včetně rozhodování o klimatických změnách, biodiverzitě, hospodaření v oceánech a příbřežních oblastech, nedostatku vody a potravin a planetárních „hranicích“ (vědeckých prazích definujících „bezpečný operační prostor“ pro lidstvo). Abychom viděli věci v širším měřítku, navrhujeme pravidelně zpracovávat Výhled globální udržitelnosti, který bude integrovat znalosti nabyté v různých sektorech a institucích.

Za třetí musíme poskytnout podněty k dlouhodobějšímu uvažování. Tyranie naléhavého nikdy není absolutnější než v obtížných časech. Musíme nadřadit dlouhodobé myšlení krátkodobým požadavkům, a to jak na trhu, tak i u volebních uren.

Omezené veřejné prostředky by se měly využívat strategicky, aby otevíraly větší soukromé investiční toky, zajišťovaly sdílení rizik a rozšiřovaly přístup k základním stavebním kamenům prosperity včetně moderních energetických služeb. Rozvojové cíle tisíciletí OSN – zaměřené mimo jiné na snížení globální chudoby na polovinu do roku 2015 – nám slouží dobře. Pro období po roce 2015 by měly vlády vyvinout sadu všeobecně aplikovatelných cílů trvale udržitelného rozvoje, které dokážou stimulovat dlouhodobější akce přesahující časový rámec volebních cyklů.

Za čtvrté bychom se měli připravit na krušné časy, které nás čekají v důsledku extrémního počasí, nedostatku zdrojů a cenových výkyvů, jež se staly „novým normálem“. Potřebujeme zvýšit naši odolnost tím, že budeme podporovat snižování rizika katastrof a budování pevných záchranných sítí pro nejzranitelnější. Je to investice do naší společné budoucnosti.

Za páté je klíčově důležité hodnotit spravedlnost jako příležitost. Nerovnost a vyřazování žen, mládeže a chudých lidí ze společnosti podkopává globální růst a hrozí narušit pojivo mezi společností a jejími institucemi. Posílení práv žen může mít potenciálně obrovský přínos, v neposlední řadě i pro globální ekonomiku.

Zajistíme-li, aby rozvojové země měly dost času i finanční a technické podpory k přechodu na trvale udržitelný rozvoj, bude to v konečném důsledku přínosné pro všechny. Podpora spravedlnosti a začleňování je správné řešení – a také chytré řešení vedoucí k trvalé prosperitě a stabilitě.

Žádný expertní panel, ani ten náš, nezná odpovědi na všechny otázky. Budeme-li však spolupracovat, můžeme přispět k obrácení našeho světa na bezpečnější, spravedlivější a zdárnější kurz. Vyzýváme špičky ve všech sektorech společnosti, aby se k nám připojily. Potřeba je naléhavá, příležitosti enormní. Pojďme je chytit za pačesy.

This column was produced within the framework of the EC-funded “V4Aid” project. The views expressed do not necessarily represent the view of the EU.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (3)

Please login or register to post a comment

  1. CommentedGabriel Nagy

    On the way towards achieving some sort of “sustainable” development -a concept that is commonplace nowadays, many forget how we got here and that not all countries, regions and cities are at the same level in the development process.
    There is more at stake in evolution than just preserving the world’s economic growth and the ‘developed’ world privileges (accumulated through hundreds of years of exploitation and colonization). If we are to preserve life, which is what at the end matters, it is necessary to continue evolving, learning from the experience and adapting accordingly. Challenges remain the same: survival, equity, opportunity -within our means, respects for others and reverence for the environment. There is no master plan, Holy Grail, or Nirvana. Time, experience and geography shape the world’s regions, nations and cities making them different and unique. Only a detailed study of history, fact finding research and a sound analysis could provide some light for adaptation but no expert panel has all the answers.

  2. CommentedProcyon Mukherjee

    I cannot agree more on the pricing of opportunities that must have a fair deal for the community at large and not be priced based on market forces only that distort reality as a core strategy; it may seem utopian but utopia got the better off stark reality that brought the semblance of balance in an otherwise partisan terrain that brought the moral divide between distortion of reality and that which is common good. For common good to triumph we must end the nexus between seekers of market distortion and those who provide all forms of credit to them.

    Procyon Mukherjee

  3. CommentedZsolt Hermann

    I agree with all the suggestions.

    There is only one thing missing: motivation.

    Our inherent nature revolves around ourselves, we always think about our own well being, our own health, our own profit first, and then if we still have some surplus we might share it with others.

    There is nothing we can blame here this is how we are born.

    So if this is the case why would those who still has much, and now fear they might not have that much later on start sharing with others?

    This would go against human nature!

    Until we truly understand what it means living in a global world, that we are in such an integral interdependent system that I cannot succeed, cannot prosper, cannot survive unless the whole network is healthy, and that for any calculation and action I have to take the whole system into consideration before my own needs simply because otherwise I do not get my fulfillment, we will not change.

    Then we will just continue with the superficial adjustment within the same box, within the same paradigm no achieving anything but exhausting our last resources.

    We need to start such a global, integral education program that could make it absolutely clear to each and every human being that unless we work together, in complete mutuality and equality none of us will be able to create a sustainable future for ourselves, and we risk extinction not in some faraway future but within our lifetime.

    If Humanity starts working as a single, united organism, like cells and organs of a healthy body we have unlimited potential and we can truly control reality, if we behave like cancer cells like today, we will destroy everything.

Featured