Human Rights
Pan Ki-munova tichá moc
Stephen Schlesinger
|
|
|
|
NEW YORK – Několik dní poté, co vláda na Srí Lance v květnu porazila svého odvěkého nepřítele, tamilské tygry, odletěl generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun na čtyřiadvacetihodinovou návštěvu hlavního města země Colomba, aby naléhavě vyzval prezidenta Srí Lanky k otevření uprchlických táborů v zemi i pro mezinárodní humanitární skupiny. Byla to jen další v řadě několika naléhavých Panových cest do válkou zmítaného hlavního města země – tyto cesty tvoří součást jeho povinností vyplývajících z funkce nejvyššího představitele OSN, jenž se snaží udržet mír a obnovit globální porozumění.
Kdo však o tomto nejnovějším „nájezdu“ šéfa OSN do problémového regionu něco podstatného věděl? Mnoho takových lidí nebylo. Pan Ki-munovi, jenž se právě přehoupl do druhé poloviny svého pětiletého funkčního období, se zatím nepodařilo upoutat na své aktivity pozornost světové veřejnosti. Zčásti je to dáno stylovými důvody a zčásti vrtochy diplomatického úsilí OSN.
Ve svém typickém poklidu tráví Pan Ki-mun více než třetinu času na cestách a v uplynulých 30 měsících lecčeho dosáhl. Díky intenzivní zákulisní diplomacii zaznamenal hned ve svém prvním roce v úřadu úspěch v Dárfúru: podařilo se mu dostat mírové jednotky Africké unie do vražedné zóny v Súdánu. A ačkoliv politický proces od té doby uvízl na mrtvém bodě, generální tajemník prosazuje posílení o další mírové jednotky a vrtulníky.
V Kosovu se mu podařilo zchladit horké hlavy v ožehavé otázce nezávislosti provincie. Přesvědčil Evropskou unii a Spojené státy, aby umožnily OSN pokračovat v dohledu nad Kosovem a současně povolily postupné zavádění samosprávy – to vše bez vyvolání nebezpečných konfrontací se dvěma státy, které se stavějí proti odtržení, totiž se Srbskem a jeho blízkým spojencem Ruskem.
Na Barmě Pan Ki-mun navzdory zatvrzelému odporu vojenského režimu naléhal na úřady, aby po cyklonu Nargis, který loni zpustošil zemi, umožnily přísun humanitární pomoci. Jeho veřejné i soukromé úsilí skládající se z desítek telefonátů a jednání, zachránilo na půl milionu životů. Dnes pokračuje ve výzvách k propuštění demokratické vůdkyně Aun Schan Su Ťij.
Na Haiti, které stále trpí nedostatečným rozvojem, politickým chaosem a následky ničivých hurikánů, jmenoval Pan bývalého prezidenta USA Billa Clintona svým zvláštním zástupcem, jenž mu má pomoci řešit nelehký úděl země. Stalo se tak po dvou jeho návštěvách Haiti v uplynulých 18 měsících a po dárcovské konferenci, kterou v dubnu zaštítil a jež si vytkla za cíl získat rozvojovou pomoc a investice v hodnotě 300 milionů dolarů.
Pan Ki-mun nedávno přijal aktivní roli také v krizi v Gaze. Pravidelně hájil právo Palestinců na vlastní stát, ale současně odsoudil raketové útoky Hamásu na jižní Izrael. Během bojů v Gaze veřejně naléhal na jejich zastavení a žádal, aby Izrael otevřel hranice Gazy pro humanitární pomoc. Kromě toho navštívil úřadovnu Organizace spojených národů v centru Gazy, aby vyjádřil vážné znepokojení OSN nad jejím bombardováním.
Pan se také postavil do čela řešení problému globálního oteplování. Touto otázkou se zabýval už na konferenci na Bali v roce 2007, kdy z ní učinil jeden ze svých hlavních zájmů, a na kodaňské konferenci OSN plánované na prosinec 2009 se pokusí vyjednat novou dohodu všech zemí světa.
Rovněž v oblasti zdravotnictví se posunul kupředu. Zrychlil úsilí o vymýcení nejnebezpečnější odvěké metly lidstva, malárie, když jmenoval zvláštního poradce pro tuto nemoc a v rámci systému OSN navázal novátorská partnerství, která spojila soukromé podniky s nadacemi a nevládními organizacemi. Jeho snaha již napomohla ke snížení výskytu malárie.
Panovým problémem je jeho ostýchavé chování, které ostře kontrastuje s jeho předchůdcem Kofim Annanem, mimořádným generálním tajemníkem, jenž ovládl dění svou elegancí, výřečností a hvězdnou mocí. Naproti tomu Pan není charismatický ani inspirativní řečník – ani jeho angličtina není tak dobrá jako Annanova. Svým způsobem je to však poutavý a zdvořilý muž, který zná současné kulturní ikony, a při několika veřejných příležitostech se dokonce uvolil ke zpěvu poťouchlých textů a veršů.
Přesto je Pan Ki-mun někdy kritizován, že nedělá více, že dostatečně neposlouchá nebo že se příliš podvoluje státům „velké pětky“ v Radě bezpečnosti. Jedna z hlavních výtek zní, že se s ním těžko komunikuje. Pan totiž bez výjimky zdvořile pokyvuje hlavou, aniž protistraně vyšle jasné sdělení. Podle jiných lidí musí Pan teprve dokázat, že je dobrý manažer, a rázněji prosazovat reformy vnitřního chodu OSN. Pan zase otevřeně plísní členské státy, že mu neposkytují dostatek prostředků. Ať už je však pravda kdekoliv, jen málo kritiků bere v úvahu, že se Pan Ki-mun stejně jako všichni předchozí šéfové OSN musí vyrovnat s tím, že disponuje pouze morální mocí, nikoliv mocí ekonomickou, vojenskou či politickou.
Během svého funkčního období nicméně Pan vytrvale prokazuje v řadě otázek zdravé instinkty, a to navzdory faktu, že jeho kandidaturu původně prosazovala autoritativní čínská vláda a pravicový kritik OSN, americký vyslanec u této organizace John Bolton. V konečném důsledku by měl být generální tajemník hodnocen podle toho, čeho dosáhl, nikoliv podle svých osobních slabin či suchopárného stylu.
Stephen Schlesinger, člen nadace Century Foundation, je autorem knihy Act of Creation (Akt stvoření) pojednávající o založení Organizace spojených národů.
Copyright: Project Syndicate, 2009.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
You might also like to read more from Stephen Schlesinger or return to our home page.
|
|
