Economics and Justice
Průlom v boji proti hladovění
Jeffrey D. Sachs
|
|
|
|
NEW YORK – Dnešní celosvětová hladová krize je bezprecedentně vážná a vyžaduje bezodkladná opatření. V pasti chronického hladu vězí téměř miliarda lidí – asi o 100 milionů víc než přede dvěma lety. Vůdčí úlohy v zápase proti hladovění se ujímá Španělsko, neboť pozvalo světové lídry na konec ledna do Madridu, aby se posunuli od slov k činům. Pod vedením Španělska a za partnerské spolupráce generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna několik dárcovských zemí navrhuje převedení finančních prostředků do společného fondu, aby nejchudší zemědělci světa dokázali vypěstovat dostatek potravin a z pasti hladovění se vymanit.
Přínosy dárcovské pomoci mohou být pozoruhodné. Venkovští rolníci v Africe, na Haiti a v dalších zbídačených regionech v současnosti sejí plodiny bez využití vysoce výnosných osiv a bez hnojiv. Výsledkem je sklizeň obilovin (například kukuřice), která je zhruba o třetinu nižší, než by bylo možné dosáhnout s lepšími zemědělskými vstupy. Afričtí zemědělci produkují zhruba jednu tunu obilovin na hektar, oproti více než čtyřem tunám na hektar v Číně, kde zemědělci intenzivně hnojí.
Afričtí zemědělci vědí, že potřebují hnojiva, jenže si je nemohou dovolit. S pomocí dárců by tu možnost měli. Tito farmáři pak nejenže uživí své rodiny, ale také si mohou začít vydělávat určitý tržní příjem a šetřit do budoucna. Když si za několik let vytvoří úspory, získají úvěrovou schopnost anebo dostatek hotovosti na nákup nezbytně nutných vstupů z vlastních prostředků.
V současnosti převládá všeobecný souhlas, že je třeba navýšit dárcovské financování drobných rolníků (těch, kdo hospodaří s půdou o rozloze do dvou hektarů, či chudých pastevců), což je obzvlášť naléhavé v Africe. Generální tajemník OSN vedl loni řídicí skupinu, která stanovila, že africké zemědělství potřebuje ročně kolem osmi miliard dolarů dárcovského financování – zhruba čtyřnásobek současného úhrnu – se zřetelným důrazem na kvalitnější osiva, hnojiva, zavlažovací soustavy a osvětová školení.
Vedle přímé pomoci drobným rolníkům by dárci měli zajistit větší podporu výzkumu a vývoje, nezbytných k hledání nových vysoce výnosných odrůd osiv, zejména šlechtěním rostlin, které snesou dočasné zaplavení, nadbytek dusíku, slané půdy, škůdce a jiné komplikace udržitelné produkce potravin. Pomáhat chudým prostřednictvím dnešních technologií a zároveň investovat do dokonalejších technologií budoucnosti představuje optimální dělbu práce.
Tato investice se úžasně vyplatí, neboť výzkumná střediska jako Mezinárodní institut pro výzkum rýže a Mezinárodní středisko šlechtění kukuřice a pšenice jsou původci vysoce výnosných osiv a novátorských zemědělských postupů, jež společně vyústily v asijskou zelenou revoluci. Tato střediska sice nejsou běžně známa, ale zasloužila by si to. Jejich vědecké průlomy pomáhají nasytit svět a budeme potřebovat další.
Několik desítek zemí s nízkými příjmy a nedostatkem potravin, snad až 40 nebo 50, vypracovalo naléhavé plány zvýšení produkce potravin na drobných farmách, ale v současnosti je brzdí chybějící finance od dárců. Tyto země se s žádostí o financování obrátily na Světovou banku a ta v roce 2008 vyvinula znamenité úsilí v rámci Programu reakce na globální potravinovou krizi (GFCRP). Banka ale doposud nemá dostatek prostředků, aby naléhavé potřeby těchto zemí uspokojila, a musí pomoc přidělovat jen ve zlomcích převodů, jichž by bylo možno účinně a spolehlivě využít. Stovky milionů lidí mezitím trčí v pasti hladovění.
Mnoho jednotlivých dárcovských zemí prohlásilo, že se nyní chystají navýšit finanční podporu zemědělské činnosti drobných rolníků, ale že hledají vhodné realizační mechanismy. Současné struktury pomoci nevyhovují. Oněch více než 20 stávajících dvoustranných i mnohostranných dárcovských agentur zaměřených na zemědělství je mimořádně roztříštěných a jednotlivě i společně nedostačují rozsahem.
Navzdory zanícenému úsilí mnoha profesionálů je reakce na hladovou krizi stále chabá. Období setby roku 2008 minula s příliš malým nárůstem pomoci pro zbídačené drobné rolníky. Africké země se donekonečna a většinou marně poohlížejí po nevelkých finančních částkách, které potřebují k nákupu hnojiv a lepších osiv.
S kolegy, s nimiž působím v poradním výboru španělské iniciativy, doporučujeme, aby dárci vložili své prostředky na jediný mezinárodní účet, který nazýváme Finančně koordinační mechanismus (FCM). Tento sjednocený fond by umožňoval zemědělcům v chudých zemích získat hnojiva, kvalitnější odrůdy osiv a zařízení pro zavlažování v malém měřítku, jež naléhavě potřebují.
Chudé země by dostávaly včasné a předvídatelné finance na zemědělské vstupy z jediného účtu, nikoli od desítek rozličných a roztříštěných dárců. Společným vložením finančních prostředků do jednotného dárcovského FCM by vznikla možnost udržovat u programů pomoci nízké administrativní náklady, dokázali bychom zajistit dostupnost toků pomoci a chudé země by kvůli získání pomoci nemusely vyjednávat 25krát.
Doby, kdy se dalo jet ve vyjetých kolejích, jsou pryč. Dárci přislíbili zdvojnásobení pomoci pro Afriku do roku 2010, leč této metě jsou stále daleko. Ostatně během posledních 20 let pomoc pro zemědělské programy ve skutečnosti snížili a tento trend obracejí až teď.
Mezitím den co den miliarda lidí hladoví. Potřebujeme průlom, který bude prokazatelný, veřejný, jasný a přesvědčivý, dokáže si získat city i smýšlení veřejnosti a předvede úspěch. Na konci ledna se v Madridu možná budou psát dějiny, až se tu nebohatší a nejchudší země světa shromáždí, aby se pokusily najít řešení globální hladové krize. Závisí na tom životy miliardy nejchudších lidí.
Jeffrey D. Sachs vyučuje ekonomii a vede Institut Země na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Copyright: Project Syndicate, 2009.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč
You might also like to read more from Jeffrey D. Sachs or return to our home page.
|
|
darockiaraj 10:57 03 Feb 09
Great idea.. it will be also be helpful to come up with ideas to make the process corruption free.