Economics and Justice
Kdo porazí korupci?
Jeffrey D. Sachs
|
|
|
|
Korupce podkopává kvalitu života lidí po celém světě, nejen v chudých zemích. USA v současné době zažívají několik korupčních skandálů. Dokonce i americká Federální agentura pro řízení záchranných prací, zodpovědná za zajišťování pomoci po přírodních i lidských katastrofách, byla spíše v rukou neschopných politických „kumpánů“ než skutečných profesionálů. A když na pobřeží Mexického zálivu dorazil hurikán Katrina, měla tato neschopnost osudné následky.
Každá společnost vyžaduje efektivní vládu, která dokáže zajistit životně důležité a nenahraditelné veřejné služby a infrastrukturu. Vládám je díky tomu svěřena mimořádná moc, zejména moc vykonávat policejní a soudní dohled. Tato moc se však dá zároveň snadno zneužít. Jak tedy zajistit, aby byly vlády silné a současně dodržovaly zákony?
Nejlepší teoretickou i praktickou odpovědí je nalézt způsoby, jak vést vlády ke zodpovědnosti vůči lidem, jimž slouží. Jednu z metod očividně představují volby, ačkoliv financování volebních kampaní může být zdrojem korupce. Politici po celém světě vyměňují projevy přízně za peníze potřebné k volebnímu vítězství a za tyto peníze si často kupují hlasy zoufale chudých lidí.
Jasná volební pravidla a postupy mohou zajistit průhlednost, avšak zdrojem zodpovědnosti je i široká veřejnost v období mezi volbami. Noviny v soukromém vlastnictví, nezávislé rozhlasové a televizní sítě, odborové svazy, církve, profesní sdružení a další skupiny občanské společnosti, ti všichni představují hráz proti despotismu.
V nejchudších zemích, kde je vysoká míra negramotnosti, kde jsou zoufalí lidé terčem vládní manipulace a kde neexistuje dostatečný nezávislý dohled prostřednictvím médií a profesních sdružení, čelí vlády ze strany společnosti pouze slabé kontrole. V důsledku toho jeví sklon být nejdespotičtější a nejzkorumpovanější; nikoliv proto, že by chudým lidem méně záleželo na dobré vládě – naopak na ní závisejí samotné jejich životy –, nýbrž proto, že chudí nemají prostředky nutit svou vládu k disciplíně a dodržování zákonů.
Výsledkem je začarovaný kruh, v němž chudoba přináší špatnou vládu a špatná vláda přináší chudobu – tato dvojitá sestupná spirála může vést až k extrémním situacím, kdy vláda nemá k dispozici počítače, telefony, informační systémy a kvalifikované státní zaměstnance, takže nemůže řádně fungovat, ani kdyby chtěla. Konečným výsledkem pak může být kolaps a nastolení jistého druhu anarchie, jak se to stalo v Libérii, Sieře Leone a Somálsku.
Jedno z měřítek kvality vládnutí ve více než 150 zemích světa poskytuje organizace Transparency International, jež se věnuje posilování občanské společnosti v boji proti vládní korupci. Transparency International vytváří každoroční žebříček „vnímání korupce“, který poměřuje pohled veřejnosti na rozsah korupce v dané zemi.
V žebříčku za rok 2005 se jako nejméně zkorumpovaná země umístil Island, těsně následovaný skandinávskými zeměmi, Novým Zélandem a Singapurem. USA obsadily sedmnácté místo, což není na hlavní světovou mocnost nijak oslnivý výsledek. Obecně platí, že čím chudší země, tím nižší místo na žebříčku: o poslední příčku se dělí Čad a Bangladéš.
Statistická analýza odhaluje další důležité souvislosti. Za prvé jsou země subsaharské Afriky v průměru méně zkorumpované než státy se stejnou úrovní příjmů v jiných částech světa. Například Burkina Faso, Ghana, Mali a Rwanda stojí na žebříčku mnohem výše než Bangladéš, Indonésie, Pákistán a Vietnam. Přesto měly ekonomiky asijských států v průběhu poslední generace tendenci růst mnohem rychleji. Korupce tudíž nemůže být jediným faktorem, který drží Afriku zpátky. Problémy Afriky více souvisejí se suchem, malárií, AIDS a absencí infrastruktury.
Chudé země dosahují nižší úrovně korupce, pokud jsou chráněna občanská práva. Když se mohou lidé svobodně shromažďovat, vyjadřovat a zveřejňovat své názory, má z toho společnost prospěch nejen díky tomu, že se rozšiřuje okruh diskutovaných myšlenek, ale i díky tomu, že se tím drží na uzdě korupce. Není žádným překvapením, že zkorumpované režimy běžně potlačují tisk, odbory a profesní sdružení. V Africe mají méně zkorumpované země, jako je Ghana, také lepší ochranu občanských svobod než státy náchylnější ke korupci, jako jsou Čad nebo Etiopie, které jsou zároveň chudší.
A konečně data ukazují, že nejvyšší korupce panuje v zemích produkujících ropu a zemní plyn. Obecně řečeno představují přírodní zdroje jako ropa, plyn, diamanty a další cenné nerostné suroviny živnou půdu pro korupci, poněvadž vlády pak mohou žít ze svých exportních příjmů, aniž musí „dělat ústupky“ vlastní společnosti. Přírodní zdroje proto nejsou jen cílem korupce, ale i nástrojem držení moci. Mnoho zahraničních firem v dychtivé touze po příjmech přiživuje patologii zkorumpovaných režimů tím, že rozdává úplatky a politickou ochranu.
Podněty k akci jsou zřejmé. Posílením občanské společnosti – prostřednictvím zákonných práv a dlouhodobého hospodářského rozvoje – a zavedením jasných pravidel zajišťujících zodpovědnost lze dostat korupci pod kontrolu. Při obraně občanských svobod bychom proto měli postupovat nekompromisně.
Bohatý svět by měl nabídnout zbídačelým regionům, jako je subsaharská Afrika, větší hospodářskou podporu, aby se vymanily z chudoby. Pomoc by samozřejmě měla směřovat na konkrétní potřeby – například na boj proti malárii, produkci potravin, zajištění pitné vody a kanalizace –, jejichž plnění lze měřit a monitorovat s cílem zamezení korupce. Zvýšením životní úrovně bychom současně posílili občanskou společnost i zbídačelé kabinety tak, aby hájily vládu zákona.
Jeffrey Sachs je profesorem ekonomie a ředitelem Institutu Země na Kolumbijské univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2005.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
You might also like to read more from Jeffrey D. Sachs or return to our home page.
|
|


Siddharthamithu 08:23 03 Apr 11
Most of the communities in India (such as Bengali), are succumbed in 'Culture of Poverty'(a theory introduced by an American anthropologist Oscar Lewis), irrespective of class or economic strata, lives in pavement or apartment. Nobody is at all ashamed of the deep-rooted corruption, decaying general quality of life, worst Politico-administrative system, weak mother language, continuous absorption of common space (mental as well as physical, both). We are becoming fathers & mothers only by self-procreation, mindlessly & blindfold. Simply depriving their(the children) fundamental rights of a decent, caring society, fearless & dignified living. Do not ever look for any other positive alternative behaviour (values) to perform human way of parenthood, i.e. deliberately co-parenting of those children those are born out of ignorance, real poverty. All of us are being driven only by the very animal instinct. If the Bengali people ever be able to bring that genuine freedom (from vicious cycle of 'poverty') in their own life/attitude, involve themselves in 'Production of Space’(Henri Lefebvre), at least initiate a movement by heart, decent & dedicated Politics will definitely come up.
- Siddhartha Bandyopadhyay, 16/4, Girish Banerjee Lane, Howrah-711101, India.