Thursday, April 17, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
4

Rusko zůstává doma

MADRID – Pouhé tři dny před návratem do Kremlu v postavení ruského prezidenta se Vladimír Putin za zavřenými dveřmi své rezidence v Novo-Ogarjovu nedaleko Moskvy sešel s americkým poradcem pro národní bezpečnost Tomem Donilonem, který přicestoval, aby tlumočil opětovné odhodlání prezidenta Baracka Obamy posílit spolupráci s Ruskem. Domů se ale Donilon vrátil s prázdnýma rukama: Putin se nezúčastní summitu G8 ve dnech 18-19. května v Camp Davidu ani summitu NATO ve dnech 20-21. května v Chicagu, navzdory Obamově snaze vyhovět Rusku tím, že summit G8 přesunul z Chicaga.

Příležitost, která by byla prvním setkáním mezi Obamou a Putinem po jeho návratu na post ruského prezidenta, se tak odsouvá až na summit G-20 v mexickém Los Cabos, plánovaný na 18-19. června. Tento odklad vyvolal mnoho spekulací.

Někteří za důvody Putinovy absence označují nedávná pnutí mezi Ruskem a Spojenými státy, která vzešla z Putinovy čím dál tvrdší reakce na protesty jeho domácích odpůrců. Jiní naznačují, že Putinova zdrženlivost plyne z rozbrojů uvnitř Kremlu.

Ať už Putinovo jednání vychází z čehokoli, oba květnové summity výrazně zasáhnou vztahy mezi oběma zeměmi, vzhledem ke globálním bezpečnostním otázkám, jež má diskutovat G-8, a k nutnosti příprav na účast Ruska na protiraketovém štítu NATO.

Pro summit G8 jsou kromě vratké globální ekonomiky obzvlášť důležitá dvě témata. Zaprvé, na diplomatické frontě teď do popředí vystoupil íránský jaderný program. Po téměř roční patové situaci se v dubnu opět rozeběhla vyjednávání. Rusko se těchto rozhovorů účastní jako stálý člen Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a jeho spolupráce je pro vyřešení jednoho z nejtíživějších mezinárodních problémů dneška zásadní.

Víceméně totéž lze říct o úloze Ruska při řešení krize v Sýrii, vzhledem ke strategickému vztahu, který mezi těmito dvěma zeměmi přetrvává od dob studené války. Ostatně vzhledem k sílící možnosti, že mírový plán pro Sýrii od bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana selže a propukne občanská válka, může mezinárodnímu společenství Rusko zbýt jako jediný účinný prostředník vyjednávání.

Dále je nezbytné uvést do souladu postoje Ruska a Západu k systému protiraketového štítu, který v současnosti NATO vyvíjí a který bude předmětem diskuse v Chicagu. Hlavním cílem systému je ochránit Evropu a USA před možnými útoky balistickými střelami krátkého a středního doletu z Íránu a Severní Koreje. Ruští lídři ale vůči skutečným záměrům štítu chovají skepsi a jsou přesvědčeni, že oslabením odvetného (a tedy odstrašujícího) potenciálu ruských jaderných raket by podkopal bezpečnost Ruska.

V roce 2009 Obamův „přístup opřený o fáze adaptace“ zřejmě uvolnil bilaterální napětí a připravil cestu k nové dohodě START o snížení počtu zbraní, uzavřené v roce 2010, v níž Rusko a USA udělaly strategický skok vpřed snížením počtu odpalovacích zařízení pro jaderné rakety o polovinu. V návaznosti na tento pokrok Rusové koncem roku 2010 souhlasili, že prověří možnost spolupráce s NATO na protiraketové obraně.

USA ovšem nedokázaly nabídnout právní – nejen politické – garance, že protiraketový systém umístěný v Evropě nebude blokovat ruský strategický potenciál. V důsledku toho je teď Rusko natolik podezíravé, že tamní náčelník štábu generál Nikolaj Makarov nedávno prohlásil, že jeho vlast nevyloučí preventivní útoky, které by měly za úkol zničit jakoukoli součást protiraketového štítu, již by pokládala za ohrožení své bezpečnosti.

Jedním z hlavních argumentů pro tento postoj byla nejistota Ruska ohledně toho, zda by další kroky v „přístupu opřeném o fáze adaptace“ mohly znamenat hrozbu pro jeho strategické balistické rakety. Navíc se Rusko staví proti umisťování vojenských zařízení do zemí jako Rumunsko, které do NATO vstoupily po roce 1999, což nedávno zmínil bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer z Brookings Institution.

S ohledem na závažnost otázek, které se na obou summitech budou probírat, by Putinova přítomnost byla prospěšná. Kromě samozřejmé hodnoty spočívající ve zlepšování mezilidských vazeb mezi lídry je nezbytné snižovat pnutí ve vztazích mezi Ruskem a Západem, jelikož jednání o protiraketovém štítu, Íránu, Sýrii a dalších otázkách budou nevyhnutelně dlouhá – a jejich řešení jsou provázaná.

Přijatelná řešení nalezená dnes by otevřela cestu k bezprecedentní dohodě o jaderných zbraních v roce 2013. Jde o věc obrovského významu, pro niž je porozumění mezi Ruskem a USA zásadní.

Musíme udělat vše, co je v našich silách, aby se realizoval Donilonův návrh Putinovi, usilující, stručně řečeno, o „restart restartu“ a překlenutí trhliny mezi oběma zeměmi ve věci budoucího rozmístění jejich jaderných arzenálů. Z Obamova pohledu by úspěch obhájil Nobelovu cenu míru, která mu byla udělena v roce 2009. A můžeme si být jisti, že by prospěl i Rusku.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (4)

Please login or register to post a comment

Featured