Tuesday, September 16, 2014
0

Ruská manipulující média

MOSKVA: V Rusku dnes neexistují politické strany; jsou zde jen hromadné sdělovací prostředky. Je to jeden z málo diskutovaných důsledků posledních parlamentních a prezidentských voleb. Ovšem, tisk má moc ve většině demokratických společností a často ovlivňuje způsob, jak veřejnost chápe politická prohlášení. Ve vyvinutějších zemích jsou však politické programy a myšlenky vskutku dílem politických stran a politiků, tedy tím, pro co nebo proti čemu nakonec voliči dávají své hlasy. Ruské sdělovací prostředky ale „nesdělují“; jsou totiž samým zdrojem politických myšlenek Ruska. Ruští voliči nevolí linii politické strany, volí linii diktovanou masmédii.

Loni v létě se příliš nepochybovalo o tom, že v blížících se parlamentních volbách se Lužkovova a Primakovova strana Vlast-Celé Rusko stane nejsilnější frakcí v Dumě. Volby 19. prosince však ukázaly, že na tento titul Vlast nezískala sebemenší právo: se třinácti procenty hlasů skončila na třetím místě a získala 46 ze 450 parlamentních křesel. Podobně nikdo loni v červenci nepochyboval o tom, že budoucím prezidentem se stane buď bývalý premiér Primakov nebo moskevský starosta Lužkov. Spekulovalo se snad jen o tom, kdo z těch dvou akceptuje post premiéra ve vládě sestavené tím druhým – prezidentem. Když ale došlo na samotné prezidentské volby, nebylo po jednom ani po druhém ani vidu ani slechu.

Co se stalo se stranou Vlast-Celé Rusko, novou vládní silou, jak se tehdy tvrdilo? Co se stalo s Lužkovem a Primakovem? Změnili snad své politické postoje? Dopustila se snad Vlast nějaké politické chyby, která ji zničila? Nebyli zničeni ani sebou samými ani nedostatečnou oblibou voličstva, nýbrž zásahem masmédií. Stejná masmédia také stvořila nový idol, který před sebou smetal vše, co mu stálo v cestě. Loňským prosincovým volbám dominovalo nové mezioblastní hnutí Jednota, založené teprve v září toho roku, s platformou, jíž lze vyjádřit dvěma slovy: Vladimir Putin. Od té chvíle ztrácely prezidentské volby na svém napětí: jedinou, a ne příliš vzrušující otázkou bylo, zda bude Putin potřebovat jedno nebo dvě volební kola, aby se z „úřadujícího“ prezidenta stal „zvolený“ držitel nejvyššího státního úřadu. A v závěsu za molochem Putinovy osobnosti upadla v zapomnění také Jednota.

Abychom lépe porozuměli tomu, co se vlastně stalo, je třeba odhlédnout od politiky a podívat se blíže na psychologickou skladbu ruských voličů. Jen dvě skupiny ruských voličů dnes vykazují známky odporu vůči všemocnému vlivu ruských sdělovacích prostředků. První z nich – zhruba 30 % oprávněných voličů – se skládá z politických extremistů, povětšinou zastánců tvrdé komunistické linie, u nichž „stranická disciplina“ a bezvýhradná zášť ke všemu, co se stalo od rozpadu Sovětského svazu, vítězí nad veškerým smysluplným uvažováním. Mezi oněmi třiceti procenty voličů má své místo rovněž hrstka pravicových nacionalistů, kteří historický vývoj po roce 1991 vnímají jako jedno rozsáhlé protiruské spiknutí.

Druhou skupinu, která je schopna odolávat informační hypnóze, tvoří mladí lidé. Tato nová generace, která dosáhla dospělosti převážně po roce 1991, má svůj vlastní rozum a nehledí na každé publikované slovo, jako by to byla právě odhalená pravda. Jenomže – a v tom tkví nejprůkaznější neúspěch demokracie v Rusku – mladí občané jsou vůči politice lhostejní a odmítají volit či jinak se angažovat v politickém dění.

Zbytek ruské veřejnosti je zajatcem televize a tisku. Jak to? Ruská média přece nejsou důvěryhodnější, lépe informovaná či profesionálněji řízená než ve většině ostatních zemí; spíše naopak: vlastní je několik oligarchů, jejichž předpojatost a manipulace je zjevná i krutá.

Odpověď spočívá v onom zákeřném sovětském dědictví. Sovětský systém vychoval na 62 milionů Rusů, kterým je dnes něco přes čtyřicet let. Přestože mnozí z nich nechovají k bývalému režimu žádné sympatie, většina z nich byla vychována k tomu, aby každé publikované slovo nebo cokoli, co vidí v televizi, vnímali jako neoddiskutovatelnou pravdu nehodnou kritického zhodnocení. Právě z této atrofie kritického uvažování a nezvyklé informační naivity těží politicky a finančně motivovaný tisk, když úspěšně manipuluje dobrou polovinu ruských voličů.

Abnormální moc hromadných sdělovacích prostředků je mimo jiné důkazem, že tyto podniky nejsou řízeny zcela normálně. Vzhledem k tomu, že díky médiím mohou mocní se svými zájmy dosáhnout svých skrytých politických nebo ekonomických cílů, není to zisk, který ovlivňuje chování sdělovacích prostředků. Jen se podívejte, kdo v Rusku stojí za nejvlivnějšími periodiky a televizními stanicemi.

Největšími aktéry jsou stát a obchodní impéria, pro než média nepředstavují významný zdroj zisků. Na seznamu největších vlastníků se vedle federální vlády a několika nejčastěji zmiňovaných magnátů, např. Berezovského a Gusinského, objevuje také těžařský gigant Lukoil, plynárenské impérium Gazprom, finanční skupina Oneksimbank, moskevské zastupitelstvo, atd. Avšak jen pro skupinu Gusinského jsou média primárním zdrojem příjmů.

Jinou svérázností ruského informačního trhu, vyplývající z nedostatku motivovanosti, je chronická nadprodukce titulů. Stále noví aktéři se snaží získávat stále nové pozice pro svůj politický vliv. Jen v Moskvě vychází sedmnáct deníků, z nichž deset si říká „celostátní“. Na území celého Ruska pak vychází na pět tisíc novinových titulů. Jejich celkový náklad se zhruba rovná celkovému novinovému nákladu v Německu; na tomto čísle se ale podílí méně než pět set titulů. Přitom ale celkový objem reklamy v nejlepších dobách (před krizí z osmadevadesátého roku) činil méně než 2,5 miliardy dolarů, zatímco v Německu to bylo přes 20 miliard a v USA dokonce 117 miliard.

Schopnost kritického myšlení se rozvíjí velmi pomalu. Rusko proto musí počkat, než se jeho politici naučí sami prosazovat svou nezávislost a jeho média zprávy podávat, místo aby je sama vytvářela. Naděje, že se tak jednoho dne opravdu stane, spočívá v jednom z nejvýznamnějších odkazů Jelcinovy vlády; v tom, že ruská média jsou dnes i přes korupci svobodná.

Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured