WASHINGTON, DC – Celý svět dnes postihuje obrovská finanční krize, ale Rusko čelí naprosté bouři. Ruská burza padá volným pádem, neboť od 19. května se propadla o 60%, což představuje ztrátu 900 miliard dolarů. A tento propad se zrychluje. Je pravděpodobné, že v důsledku toho prudce a náhle poklesne ruský hospodářský růst.

Jeden problém je v tom, že po dlouhém období fiskální obezřetnosti ruská vláda projevila mimořádnou neobratnost. Od roku 1999 dosahovalo Rusko průměrného ročního hospodářského růstu ve výši 7%. Vzhledem k rozsáhlým přebytkům běžného účtu i rozpočtu nahromadilo do července mezinárodní rezervy dosahující 600 miliard dolarů. Jeho státní dluh byl téměř odstraněn. Avšak má-li se dařit otevřené ekonomice, která ruský ekonomický úspěch poháněla, vyžaduje to zachování rozumných politik.

Počáteční americká finanční krize se Ruska sice téměř nedotkla, ale globální hospodářské zpomalení s sebou od července přineslo pokles cen ropy a dalších komoditních cen o víc než třetinu, což byla velká rána. Všechny další rány si však Rusko uštědřilo samo. Ruská finanční krize je velké drama, nejvýstižněji popsané jako tragédie v pěti dějstvích.

První dějství otevřel 24. července premiér Vladimír Putin ostrým útokem, vedeným bez důkazů na plachého majitele obří uhelné a ocelářské společnosti Mečel za vydřidušství a daňové úniky. Během tří dní akcie Mečelu ztratily polovinu hodnoty a spustily propad ruské burzy.

Pak Putin 8. srpna zahájil druhé dějství této ruské tragédie, svůj dlouho plánovaný útok na Gruzii. Rusko šokujícím způsobem tvrdilo, že má právo napadnout zemi, která je domovem lidí, jimž nedávno vydalo pasy, čímž vyděsilo všechny země s ruskými menšinami. Uznáním „nezávislosti“ dvou okupovaných území, Abcházie a Jižní Osetie, proti sobě Rusko obrátilo celý svět.

Ruští lídři si získali pověst jako nespolehliví, donkichotští a nevypočitatelní, leč trhy mají rády důvěryhodnost, stabilitu a předvídatelnost. Není divu, že zahraniční investoři Putinovo Rusko už nemají příliš v oblibě.

Během týdne od útoku na Gruzii zaznamenalo Rusko odliv kapitálu v hodnotě 16 miliard dolarů a do nynějška se rozrostl na 30 miliard dolarů. To je sice oproti ruským měnovým rezervám malá částka, ale pro zaostalou bankovní soustavu je to hodně, což vyvolalo závažnou úvěrovou tíseň.

Putin stále popírá, že ruské finanční problémy zapříčinila jeho válka v Gruzii, a centrální bance trvalo víc než měsíc, než zajistila dostatečné injekce likvidity. To už ale bylo příliš pozdě, neboť problém likvidity se stal otázkou solidnosti. Na povrchu vypadají posudky ruských akcií přitažlivě, ale Putin zaplašil cizince přibývajícími případy, kdy byli zneužiti, kdežto ruští investoři nemají po ruce peníze. S každým prohlášením Putin narušuje rizikový profil Ruska.

Jak je obvyklé, mnozí ruští podnikatelé dali své akciové podíly do zástavy, aby si půjčili peníze na nákup cenných papírů. Jak se burza propadá, dostávají výzvy k navýšení marže a jsou nuceni své akcie za čím dál nižší ceny prodávat, takže způsobují zrychlování spirálovitého propadu akciového trhu. Moskevské burzy byly po sovětském způsobu v týdnu po 15. září čtyři dny po sobě zavřené, protože akcie se propadaly příliš rychle. Popíráním problému úřady nedostatek důvěry dále zjitřují.

Na mezinárodních finančních trzích proměnila válka v Gruzii ruské dluhy a dluhopisy v toxické zboží. Úrokové sazby u ruských dluhopisů vzrostly o 2 až 3 procentní body a pro mnohé ruské věřitele už jsou mezinárodní kapitálové trhy nedostupné.

Rusko je na krok od vstupu do třetího dějství této tragédie, totiž bankovní krize. Četným středně velkým bankám a některým velkým je předurčeno jít během pozdvižení na burze ke dnu. Příliš mnoho velkých investorů už nedokáže dodržovat výzvy k navýšení marže, přičemž výpůjční náklady šly prudce nahoru. Nedávné zhodnocování dolaru tyto těžkosti ještě zesiluje.

Ve čtvrtém dějství praskne realitní bublina. Rozumným odhadem by bylo, že moskevské astronomické ceny nemovitostí se propadnou alespoň o dvě třetiny. To bankovní krizi dále zhorší.

V pátém dějství se zadrhnou investice. Proč nadále stavět, když nelze ani financovat investice, ani prodat nemovitost? Ruští spotřebitelé jsou vystrašení už teď a omezí spotřebu, což zapříčiní zkrácení agregátní poptávky.

Nakonec se skřípěním zastaví reálný hospodářský růst, možná že už příští rok. Další faktory budou situaci zřejmě ještě zhoršovat. Korupce na vysokých místech je tak přebujelá, že se zdá, že Rusko nedokáže realizovat zásadní projekty veřejné infrastruktury. Ceny ropy a dalších komodit pravděpodobně dále poklesnou, přičemž produkce ropy a plynu už teď stagnuje. Putin se obrátil zády ke Světové obchodní organizaci a propaguje protekcionismus, což také růst poškodí.

Nejpevnějšími součástmi ruské finanční soustavy jsou kupodivu státní rozpočet a měnové rezervy, ale je příliš pozdě na to, aby této tragédii dokázaly zabránit. Ani nahodilá státní intervence, ani brutalita důvěru investorů neobnoví.

Padouchem v tomto dramatu je Vladimír Putin, který těží z osmi let rychlého růstu, zajištěného tržními reformami jeho předchůdce Borise Jelcina. Rusko mělo slušnou naději, že této mezinárodní finanční krizi unikne, ale Putin svou bezohledností a neobratností proměnil svou chudou zemi v její přední oběť. Jak dlouho si Rusko může dopřávat premiéra, který stojí tolik peněz?