After the Storm
Příběh dvou amerických ekonomik
Nouriel Roubini
|
|
|
|
NEW YORK – Přestože Spojené státy nedávno vykázaly 3,5% růst HDP ve třetím čtvrtletí, což naznačovalo, že nejvážnější recese od Velké hospodářské krize je za námi, americká ekonomika je ve skutečnosti mnohem slabší, než oficiální údaje ukazují. Oficiální výše HDP mohou růst v ekonomice značně nadsazovat, neboť pomíjejí skutečnost, že podnikatelská nálada mezi malými firmami je mizerná a jejich výstup se stále prudce propadá. HDP ve třetím čtvrtletí, řádně korigovaný o tyto faktory, mohl být spíše 2% než 3,5%.
Příběh USA je vlastně historií dvou ekonomik. Ta menší už se pomalu zotavuje, ale ta větší je nadále v hlubokém a přetrvávajícím propadu.
Uvažme následující fakta. Třebaže oficiální americká míra nezaměstnanosti činí už 10,2 %, číslo vyskočí na obludných 17,5 %, když započteme zaměstnance s částečným úvazkem a ty, kdo se nechali od práce zcela odradit. A zatímco data z firem naznačují, že v posledních třech měsících zaniklo 600 tisíc pracovních míst, průzkumy domácností, zahrnující živnostníky a drobné podnikatele, ukazují, že míst ubylo o víc než dva miliony.
Oproti tomu, co plyne ze samotného úbytku pracovních míst, je navíc vážnější celkový účinek na pracovní důchod, tedy součin počtu pracovních míst, odpracovaných hodin a průměrných hodinových mezd, protože řada firem zaměstnancům zkracuje pracovní dobu, posílá je na nucenou dovolenou anebo jim snižuje mzdy, aby se břemeno rozložilo.
Mnohá ztracená místa – ve stavebnictví, finančnictví a ve výrobě a službách přesunutých do zahraničí – zmizela nadobro a nedávné studie ukazují, že časem bude možné do ciziny přemístit čtvrtinu amerických pracovních míst. Naději na nalezení výdělečného zaměstnání tudíž ztrácí čím dál větší část pracovních sil, což ovšem radary oficiálních statistik často nezachytí, přičemž míra nezaměstnanosti (zejména mezi chudými, nekvalifikovanými dělníky) zůstane vysoká mnohem déle než během předchozích recesí.
Pohlédněme dále na úvěrové trhy. Na bonitní vypůjčovatele s příznivou kreditní bilancí ani na firmy investiční úrovně momentálně zadření úvěrů nedoléhá, neboť ti první mají přístup k hypotékám a spotřebitelským úvěrům a ti druzí na trhy s dluhopisy a akciemi.
Jenže nebonitní zájemci o půjčku – asi třetina amerických domácností – příliš dobrý přístup k hypotékám a kreditním kartám nemají. Žijí od výplaty k výplatě – a ty se ještě často ztenčují, vzhledem k poklesu hodinových mezd i odpracovaných hodin. A pro firmy pod investiční úrovní a pro drobné firmy, které nespoléhají na kapitálové trhy, ale v prvé řadě na bankovní úvěry, je zadrhnutí úvěrů stále krušné.
Anebo se podívejme na bankroty a insolvence domácností a firem. Větší firmy, a to i ty se značnými dluhovými problémy, dokážou svá přílišná pasiva refinancovat, soudní či mimosoudní cestou, kdežto bezprecedentní počet drobných podniků bankrotuje. Totéž platí pro domácnosti, neboť miliony slabších a chudších vypůjčovatelů nezvládají splácet hypotéky, dluhy na kreditních kartách a půjčky na auta či studium a další formy spotřebitelských úvěrů.
Věnujme také pozornost vývoji soukromé spotřeby a maloobchodních tržeb. Údaje za poslední měsíce naznačují akceleraci maloobchodních tržeb. Jenže protože oficiální statistiky registrují zejména tržby větších prodejců a přehlížejí propad tržeb u stovek tisíců menších obchodů a podniků, které zkrachovaly, vykazovaná spotřeba oproti skutečnému stavu vypadá lépe.
Domácnosti s vyššími příjmy a majetky mají nárazníkové úspory, jimiž si spotřebu dorovnávají, a vyhýbají se zvyšování míry spořivosti, kdežto většina nízkopříjmových domácností musí více šetřit, neboť banky a ostatní věřitelé osekávají půjčky proti hodnotě nemovitostí a snižují limity kreditních karet. Míra úspor domácností tudíž vzrostla z nuly na 4 % disponibilního příjmu. Musí se ale ještě dále zvýšit, až na 8 %, aby se zadluženost sektoru domácností snížila.
Ovšemže, vláda USA rozšiřuje své rozpočtové deficity, aby vytvořila jistou spodní mez poptávky. Většina států a místních samospráv, které zažívají propad příjmů z daní, však musí překotně redukovat výdaje, takže propouštějí policisty, učitele a hasiče a zároveň osekávají sociální příspěvky a sociální služby pro chudé. Mnoha státům a místním samosprávám v chudších oblastech země hrozí bankrot, pokud jejich finance masivně nesanuje federální vláda.
Navíc opět narůstá příjmová a majetková nerovnost: chudším domácnostem hrozí větší riziko nezaměstnanosti, propadu mezd a omezení pracovní doby, což všechno vede k nižšímu příjmu, kdežto na Wall Street se v plné síle vrátily skandální odměny. Vzhledem k tomu, že akciový trh jde nahoru, zatímco ceny domů se nadále propadají, movití lidé bohatnou, avšak střední třída a chudí – jejichž hlavním majetkem je spíše dům než akcie – chudnou a tíží je neudržitelné dluhové břemeno.
USA jsou tedy sice možná formálně jen krok od konce vážné recese, ale většina Ameriky čelí bezmála depresi. Není pak divu, že jen málo Američanů věří, že opeřenec, který si vykračuje jako kachna a kváká jako kachna, je ve skutečnosti fénix oživení.
Nouriel Roubini je profesorem ekonomie na Sternově fakultě obchodu Newyorské univerzity a předsedou Roubini Global Economics (www.roubini.com).
Copyright: Project Syndicate, 2009.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč
You might also like to read more from Nouriel Roubini or return to our home page.
|
|
robdashu 07:16 16 Feb 10
You're perspective seems right on. How long will it be before the ostrich approach comes back to bite economic "navigators" in the a--? Ignoring the unhealthy state of the "working" economy as long as equity investors are still making a buck can only go on so long before the equity markets are played out. Then will the realization of the magnitude of the problem will become apparent to upper class folk? And what do we suppose will be their response when the system really crashes down on their heads?
Interesting times ahead. Glad I've got fewer years ahead of me than behind me!
npanayotopoulos 05:36 30 Nov 09
N. Roubini argues that "... properly corrected for these factors - may have been 2% rather than 3.5%. ..."
Wow, a few days after this article the official Commerce Dept figure was indeed revised down to 1.8%!!!