The Unbound Economy
Wal-Mart kam se podíváš?
Kenneth Rogoff
|
|
|
|
Chcete vědět, který videoklip brzy nažene hrůzu zákonodárcům po celém světě? Ekonom Thomas Holmes podle scénáře, který vyhlíží tajemně jako šíření globální pandemie, vytvořil dynamickou mapovou simulaci zachycující šíření prodejen Wal-Mart napříč Spojenými státy. Od počátků v epicentru v arkansaském městě Bentonville, kde Sam Walton v roce 1962 otevřel první obchod, se už ohromné krabicovité haly Wal-Martu rozmnožily natolik, že průměrný Američan bydlí méně než sedm kilometrů od nejbližší prodejny.
Video zajímavě předvádí, jak se prodejny šířily jako okvětní lístky, zahušťovaly se a rozpínaly. Místo aby se vrhly na pobřeží – 80% všech Američanů žije do 80 kilometrů od Tichého nebo Atlantského oceánu –, Wal-Marty se šířily organicky jako vytrvale se rozrůstající zásobovací řetězec. Ačkoliv každá nová prodejna bere obchody blízkým pobočkám Wal-Martu, neustále se zdokonalující efektivita zásobování pomáhá udržet celkový růst řetězce.
Ať už Wal-Mart milujete, nebo nenávidíte, jedna věc je nepopiratelná, totiž že Wal-Mart je typickým příkladem kladů a záporů moderní globalizace. Spotřebitelé platí podstatně méně než v tradičních obchodech. Ekonomové například odhadují, že v oddělení potravin si Wal-Mart účtuje o 25% méně než typický velký řetězec supermarketů. U mnoha dalších druhů spotřebitelského zboží je cenový rozdíl ještě větší.
Uvažme následující omračující fakt: společně s několika sesterskými „halovými“ obchody (Target, Best Buy a Home Depot) Wal-Mart tvoří zhruba 50% tolik vynášeného amerického náskoku v růstu produktivity oproti Evropě během posledních deseti let. Padesát procent! Obdobné pokroky ve velkoobchodních zásobovacích řetězcích tvoří dalších 25%! Představa, že se Američané dostali ve všem na vyšší příčku, zatímco ostatní bohaté země stojí na místě, je tedy nesmírně zavádějící. Zázrak produktivity USA a nástup prodeje ve stylu Wal-Martu jsou prakticky synonyma.
Osobně nic proti halovým prodejnám nemám. Jsou obrovským požehnáním pro nízkopříjmové spotřebitele a zčásti kompenzují vlažný růst mezd, jenž mnohé z nich trápí už dvě desítky let. A nesouhlasím se svými přáteli, kteří nad prodejnami Wal-Mart ohrnují nos a tvrdí, že nikdy do žádného nevkročili. Jako spotřebitel si myslím, že velké halové prodejny jsou skvělé. Pro americké obchodní partnery rozhodně skvělé byly; samotný Wal-Mart tvoří 10% všech čínských dovozů do USA.
Mám ovšem výhrady k walmartovskému modelu coby plánu globálního růstu. Zaprvé je tu otázka jeho důsledků pro nízkopříjmové pracující a menší prodejce. Studie naznačují, že přístup Wal-Martu k pracovní síle, byť zcela v souladu se zákonem, využívá mezer v předpisech, které například dávají možnost vyhnout se břemeni zdravotních odvodů za mnohé zaměstnance (Wal-Mart poskytuje zdravotní krytí méně než polovině pracujících). Vstup halových obchodů do určitého společenství rovněž likviduje zavedené prodejce, kteří často traumaticky mění svou podobu.
Ano, do jisté míry platí, že taková je cena pokroku. Avšak ztrátu estetiky a společenství nelze snadno podchytit jednoduchými příjmovými a cenovými statistikami. Halové obchody nejsou nijak krásné – už proto se v angličtině běžně označují za „velké krabice“. Jestliže si i v příštích 20 letech udrží svůj prudký růst, začnou jednou Američané jejich rozrůstání považovat za velkolepou ukázku nezdaru zavést regionální plány vyváženého růstu?
Vskutku, mnozí Evropané i lidé mimo Evropu budou Holmesovo videosimulaci šíření Wal-Martu považovat za hororový film. Francouzi sice snad vynalezli hypermarket – předzvěst halových obchodů –, ale nikdy neměli v úmyslu jejich růstu dovolit, aby se vymkl kontrole. Je velkou otázkou pro Evropany, zda dokáží najít způsoby, jak využít některých přínosů k efektivitě, jež model Wal-Martu ztělesňuje, aniž by se jím nechali zamořit.
Před Američany je další otázka: co dělat, až se fenomén halových obchodů vyčerpá? Jestliže tak značná část náskoku USA v oblasti produktivity skutečně spočívá v tom, že Wal-Mart a jeho halové sourozence necháváme vyřádit, co se stane, až tento zdroj růstu začne opadat? Hospodářství USA má mnoho jiných silných stránek, mimo jiné vynikající finanční soustavu a přední postavení v high-tech kapitálových statcích, zůstává ale skutečností, že americká výhoda v těchto oblastech zatím není ani zdaleka tak ohromující jako fenomén Wal-Mart. Je s podivem, jak mnoho lidí si podle všeho myslí, že USA porostou v příštích deseti letech rychleji než Evropa a Japonsko prostě proto, že tomu tak bylo v předchozích deseti letech.
Wal-Mart a další téhož rodu jsou ústředním rysem moderní éry globalizace. Nejsou sice přímo pandemií, již vzorec jejich prudkého šíření připomíná, ale jejich nástup není ani zcela neškodný. Ti, kdo by chtěli napodobit trendy produktivity USA, si musí vyjasnit, jak pohlížejí na zarůstání venkova halovými prodejnami, vedoucí ke snižování mezd a mizení menších prodejců. Američané zase musí přemýšlet o tom, kde leží vhodná rovnováha mezi estetikou, společenstvím a nízkými cenami.
Kenneth Rogoff je profesorem ekonomie a veřejné správy na Harvardově univerzitě a bývalým hlavním ekonomem MMF.
Copyright: Project Syndicate, 2006.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč
You might also like to read more from Kenneth Rogoff or return to our home page.
|
|
