LONDÝN – V květnových volbách do Evropského parlamentu získaly euroskeptické a extremistické strany 25% hlasů, přičemž největší zisky si připsaly ve Francii, Velké Británii a Řecku. Tyto výsledky byly všeobecně a správně interpretovány tak, že ukazují míru odtrženosti arogantní evropské elity od obyčejných občanů.
Menší pozornost – protože nejsou tak očividně politické – vzbuzují dnešní intelektuální rozpravy, jejichž nejnovějším projevem je kniha Kapitál v jednadvacátém stoletífrancouzského ekonoma Thomase Pikettyho, zničující obžaloba prohlubující se nerovnosti. Možná jsme svědky začátku konce neoliberálního kapitalistického konsensu, který od 80. let převládal na celém Západě – a jenž podle názoru mnoha lidí vedl k ekonomické katastrofě v letech 2008-2009.
Obzvláště důležitá je sílící nespokojenost studentů ekonomie s učebními osnovami. Rozladěnost studentů má velký význam, protože ekonomie je už dlouho politickou střelkou Západu.
LONDÝN – V květnových volbách do Evropského parlamentu získaly euroskeptické a extremistické strany 25% hlasů, přičemž největší zisky si připsaly ve Francii, Velké Británii a Řecku. Tyto výsledky byly všeobecně a správně interpretovány tak, že ukazují míru odtrženosti arogantní evropské elity od obyčejných občanů.
Menší pozornost – protože nejsou tak očividně politické – vzbuzují dnešní intelektuální rozpravy, jejichž nejnovějším projevem je kniha Kapitál v jednadvacátém stoletífrancouzského ekonoma Thomase Pikettyho, zničující obžaloba prohlubující se nerovnosti. Možná jsme svědky začátku konce neoliberálního kapitalistického konsensu, který od 80. let převládal na celém Západě – a jenž podle názoru mnoha lidí vedl k ekonomické katastrofě v letech 2008-2009.
Obzvláště důležitá je sílící nespokojenost studentů ekonomie s učebními osnovami. Rozladěnost studentů má velký význam, protože ekonomie je už dlouho politickou střelkou Západu.