LONDÝN – Odchod šéfa amerického Federálního rezervního systému Bena Bernankeho přiživil spekulace o tom, kdy a jak Fed a další centrální banky utlumí své obří nákupy dlouhodobých aktiv, rovněž známé jako kvantitativní uvolňování (QE). Pozorovatelé se chytají každého nového střípku ekonomických dat a snaží se podle něj předpovědět pokračování QE nebo naopak urychlení jeho útlumu. Větší pozornost je však potřeba věnovat dopadu obou těchto variant na různé ekonomické aktéry.
O obrovském rozsahu programů QE nemůže být pochyb. Od počátku finanční krize napumpovaly Fed, Evropská centrální banka, Bank of England a Japonská centrální banka prostřednictvím QE do svých ekonomik dodatečnou likviditu v objemu přes 4 biliony dolarů. Až tyto programy skončí, mohly by být vlády, některé rozvíjející se trhy i některé firmy zranitelné. Je zapotřebí, aby se připravily.
Výzkum společnosti McKinsey Global Institute naznačuje, že nižší úrokové sazby ušetřily v letech 2007 až 2012 americké vládě a evropským kabinetům bezmála 1,6 bilionu dolarů. Tento příznivý vývoj umožnil vyšší vládní výdaje a méně rozsáhlá úsporná opatření. Kdyby se měly úrokové sazby vrátit na úroveň roku 2007, mohly by se platby úroků z vládního dluhu zvýšit za jinak stejných podmínek o 20%.
LONDÝN – Odchod šéfa amerického Federálního rezervního systému Bena Bernankeho přiživil spekulace o tom, kdy a jak Fed a další centrální banky utlumí své obří nákupy dlouhodobých aktiv, rovněž známé jako kvantitativní uvolňování (QE). Pozorovatelé se chytají každého nového střípku ekonomických dat a snaží se podle něj předpovědět pokračování QE nebo naopak urychlení jeho útlumu. Větší pozornost je však potřeba věnovat dopadu obou těchto variant na různé ekonomické aktéry.
O obrovském rozsahu programů QE nemůže být pochyb. Od počátku finanční krize napumpovaly Fed, Evropská centrální banka, Bank of England a Japonská centrální banka prostřednictvím QE do svých ekonomik dodatečnou likviditu v objemu přes 4 biliony dolarů. Až tyto programy skončí, mohly by být vlády, některé rozvíjející se trhy i některé firmy zranitelné. Je zapotřebí, aby se připravily.
Výzkum společnosti McKinsey Global Institute naznačuje, že nižší úrokové sazby ušetřily v letech 2007 až 2012 americké vládě a evropským kabinetům bezmála 1,6 bilionu dolarů. Tento příznivý vývoj umožnil vyšší vládní výdaje a méně rozsáhlá úsporná opatření. Kdyby se měly úrokové sazby vrátit na úroveň roku 2007, mohly by se platby úroků z vládního dluhu zvýšit za jinak stejných podmínek o 20%.