Globální hospodářství se těší z období silného růstu a nepřítomnosti nakažlivých finančních krizí a máme dobré důvody očekávat, že tuto výkonnost lze udržet. Nedávno však důvěra zažila otřesy: stoupající ceny ropy, přírodní katastrofy jako hurikán Katrina a rostoucí globální nerovnováhy – rozsáhlé přebytky v jedněch zemích vyvažované rozsáhlými schodky v jiných zemích.

V tom, jak tyto problémy postihují jednotlivé země stejně jako světové hospodářství, se projevuje realita globalizace. Aby vlády dokázaly vyvažovat ohromné potenciální přínosy a rizika čím dál integrovanější světové ekonomiky, potřebují nové nástroje a hlubší znalost působících sil. Tyto výzvy jsou ještě větší pro chudší rozvojové země: potřebují naskočit do vlaku globální ekonomiky, aby zúžily propast, která je dělí od ostatního světa, a zajistily svým nejchudším obyvatelům konkrétní přínosy.

Mezinárodní měnový fond byl zřízen po druhé světové válce, aby státům pomáhal vyhýbat se chybám v hospodářské politice, které napomohly velký válečný požár zažehnout. Během uplynulých šedesáti let se úkoly Fondu rozrůstaly, neboť světové hospodářství se proměňovalo. Když jsem před o málo víc než rokem do Fondu nastoupil, bylo jasné, že požadavky členských států na Fond se stále stupňují. Zahájil jsem proto studii úlohy instituce ve světové ekonomice a toho, jak se bude muset změnit.

Naše analýza ukazuje, že jak nadále postupuje svižná evoluce globalizace, objevují se nové výzvy. Roste rozsah, rychlost i dosah šoků napříč zeměmi s vyspělými i rozvojovými trhy. Integrované kapitálové trhy některým státům umožnily hospodařit s rozsáhlými deficity běžného účtu, zatímco jiné státy dokázaly rozložit držená aktiva nebo se vytvářením rezerv pojistit proti krizím. Těžkostí a nových skutečností souvisejících s integrací trhů přibývá, jak dokazuje současná rozepře kolem obchodu s textilem, kde globální integrace způsobuje střet různých zájmů.

To vše znamená, že MMF se musí nadále adaptovat. Samozřejmě, Fond se už dlouho a hluboce angažuje do řešení reforem, jež globalizace vyžaduje – a jeho působení má svůj vliv. Mnoho úsilí je od poloviny 90. let motivováno výzvami, jež přináší obrovské přeshraniční kapitálové toky. Avšak odpovědnost za tyto nové úkoly se překotně rozšiřuje, pohlcuje zdroje a ne vždy naplňuje potřeby členů Fondu tím nejúčinnějším způsobem.

Teď je důležité změnit těžiště priorit MMF, abychom jednotlivým zemím pomáhali vypořádat se s výzvami globalizace, ať už prostřednictvím rozvoje lepších rozpočtových a měnových rámců, reforem zaměřených na přizpůsobení se rostoucímu obchodu nebo posilování finančních soustav. Jádrem změny těžiště musí být to, jak Fond analyzuje ekonomické trendy na úrovni globální, regionální i na úrovni jednotlivých států a jak poté poskytuje rady.

Tato práce se musí posunout od všezahrnujícího přístupu k pronikavějším analýzám konkrétních slabin a pokřivení, jež vytvářejí riziko krize nebo brzdí přizpůsobování se integraci do globální ekonomiky. To rovněž vyžaduje, aby se Fond více angažoval v debatách o politikách, které formují veřejné mínění a volbu politických přístupů.

Na globální úrovni může Fond přispět k lepšímu porozumění globalizaci tím, že nabídne víc podrobných analýz zásadních trendů, zejména v oblasti finančních trhů. MMF – coby celosvětová instituce – nabízí jedinečné fórum pro hledání řešení zásadních problémů založených na spolupráci, například pro pojmenování a pochopení současných a budoucích globálních hospodářských nevyvážeností. V éře, kdy přibývá na významu regionální hospodářské integrace, je nezbytné, aby se Fond více zaměřoval na obecné trendy v jednotlivých regionech a podporoval kroky k prohlubování regionální spolupráce.

Konečně, nejkritičtější pro práci na odhalování zranitelných míst v ekonomice a zajišťování dlouhodobého, stabilního růstu je interakce Fondu s každou členskou zemí. Abychom každé vládě dokázali poskytnout ty nejprospěšnější rady a analýzy – a v případě potřeby nachystali potřebné financování –, naši ekonomové musí pojmenovat nejnaléhavější hospodářské problémy.

Ve vyspělých zemích je třeba se silněji zaměřit na globální důsledky hospodářských politik a na způsoby, jak zajistit větší přesvědčivost rad MMF. Na nově vznikajících trzích by ústředním zájmem mělo být zdokonalení systémů včasného varování, přezkum toho, jak nejlépe řešit krize, a zvážení možné role Fondu při financování prevence krizí. V nízkopříjmových zemích by se úsilí o omezování chudoby mělo zaměřit na hlavní oblasti makroekonomické kvalifikace Fondu, nalézt způsoby zavedení větší flexibility do úvěrování ze strany Fondu, zhodnotit dosažitelnost Rozvojových cílů tisíciletí OSN, pomoci dárcovským i obdarovaným zemím zintenzivnit pomoc a její účinnost a modernizovat postupy tak, aby byla interakce s MMF efektivnější.

MMF by jako mezinárodní veřejná instituce pro sebe měl hledat ty nejlepší standardy transparentnosti a odpovědnosti. Už dnes jsme velice otevřená organizace, v níž se všechna rozhodnutí a analýzy zveřejňují. Náš rozhodovací proces se však musí aktualizovat, aby odrážel – co do kapitálových podílů a hlasovacích práv jednotlivých zemí – realitu 21. století.

Jak se budeme vypořádávat s výzvami našeho prudce se globalizujícího světa, další evoluce bude nezbytná. Příští krize budou téměř určitě jiné než ty minulé. MMF musí být připraven a dostatečně pružný, aby světu pomáhal čelit nepředvídatelným potížím.